recept na přehřívání
Město chce bojovat s horkem výsadbou stromů a umístěním pítek a mlžítek do ulic.
Metropole bojuje již téměř dva týdny s extrémními vedry a průměrná teplota ve městě se rok od roku zvyšuje, radní proto koncem června schválili plán opatření, která mají metropoli pomoci vyrovnat se s klimatickými změnami. V plánu mají sázet více stromů a vytvářet nádrže na zachycení dešťové vody.
Hlavním problémem Prahy je, že kvůli husté zástavbě funguje jako tepelný ostrov. Jedná se o jev, kterým trpí všechna velká města a kvůli kterému může být v centru až o pět stupňů tepleji než v jeho okrajových částech.
Jedním ze způsobů boje proti teplu je výsadba stromů, která je však problematická. „V minulosti jsem se snažil hledat místa, kde bychom mohli stromy vysázet, ale není to vůbec jednoduché. V Praze jsou všude podzemní sítě. Nejvíce jsou stromy potřeba v centru, ale tam jsou velmi úzké uličky a plno těchto podzemních sítí. Je tedy potřeba ulice upravit,“uvedl zastupitel Prahy Ondřej Mirovský (Trojkoalice/Zelení), který se na strategii podílel.
Slunce pálí stromy
Nynější sucho navíc přináší další komplikace s udržováním zeleně naživu. V současné době stromy v městských částech usychají. Podle Mirovského by ale měla Technická správa komunikací (TSK) v srpnu dát deset milionů korun na jejich údržbu.
„Je důležité přestat pohlížet na zeleň jako na estetický doplněk ve městě, ale jako na něco, co má nějakou strategickou funkci,“uvedla
k tomu ekoložka Zuzana Drhová (Zelení).
V budoucnu chce město na zalévání zeleně v období sucha používat dešťovou vodu. Do pěti let by měla podle Drhové vzniknout studie na zmapování povrchů ve městě a také by měl vzniknout návrh na opatření pro konkrétní území, aby voda neodtékala do kanalizace.
„V současné době má Praha problém v tom, jak nakládá s dešťovou vodou. S obdobím horka a sucha přijdou také intenzivní a častější přívalové deště. Praha s tím ale neumí pracovat a vodu na místě dopadu neudrží. Dešťová voda pak odtéká do kanalizace. Důležité tedy je zadržet dešťovou vodu do rezervy, aby se v období sucha mohla použít jako vláha pro zeleň,“uvedla Drhová.
Rostliny i na fasádách
Dalším z opatření proti vedru je změna povrchů domů. Nejen střechy budov by mohly být zelené. Na fasádách, stejně jako na střechách, by se totiž mohly pěstovat rostliny. Podle náměstkyně primátorky pro územní rozvoj Petry Kolínské (Trojkoalice/Zelení)) však mají investoři problém s památkáři, kteří nechtějí výsadbu povolovat.
Jeden nový zelený objekt ale přece jen vznikne. „Domluvili jsme se s památkáři na povolení zelené fasády na rohu ulice Mikulandská a Národní. Pokud na to budou lidé reagovat kladně, jsou památkáři připraveni to podporovat i u dalších staveb,“uvedla Kolínská.
Dalším krokem je stavba pítek a mlžítek v ulicích. Umísťování mlžítek do ulic funguje už v Praze 7. „Je to jednoduchý vodní prvek, který je napojený na hadici s vodou a okolí osvěžuje,“popsal Mirovský, který je zastupitelem i v sedmé městské části. Podle něj by tato mlžítka mohla zlepšit komfort pohybu v ulicích, protože by voda kolemjdoucí příjemně chladila.
Radní na ochlazování Prahy pracují už od loňského roku, kdy schválili strategii ohledně klimatických změn vycházející ze dvou dokumentů, které se zabývaly právě zvyšujícími se teplotami. Podařilo se jim například zařídit častější kropení ulic nebo výsadbu rostlin ve vnitroblocích. Naopak se radním nepovedlo zvětšovat vodní plochy.
Strategie magistrátu je podle ekologického spolku Arnika v rozporu se současnou podobou Metropolitního plánu. „Tento plán dovoluje každý volný kus zalít dalším betonem, aniž by vymezil plochy pro parky. To se nejvíce týká centra s dopravou a nedostatkem stromů, jako je území kolem Masarykova nádraží,“uvedl mluvčí Arniky Jiří Kaňa.
Podle Institutu plánování a rozvoje, který Metropolitní plán zpracoval, je se strategií ohledně klimatických změn v souladu, a to už proto, že IPR vypracoval oba dokumenty.