Německo možná obnoví povinnou vojnu
Německá vláda zvažuje, že obnoví povinnou vojenskou službu. Většina Němců by nebyla proti.
Plošné odvody přitom Německo před sedmi lety za druhé vlády kancléřky Angely Merkelové v koalici CDU/CSU a svobodných demokratů (FDP) zrušilo, armáda se poté plně profesionalizovala.
Nyní ale vládní křesťansko-demokratická unie (CDU) zvažuje, zda přece jen nebude lepší se k odvodům vrátit a povinnou službu jako před rokem 2011 znovu zavést. Chce tak vyřešit nedostatek lidí, s nímž se Bundeswehr dlouhodobě potýká.
Zatímco na začátku devadesátých let ve sjednocené armádě sloužilo 585 tisíc vojáků, předloni se počty dostaly na historicky nejnižší úroveň: v roce 2016 jich měla německá armáda 166 tisíc. Podle plánu ministerstva obrany se mají počty do roku 2024 zvýšit na téměř 200 tisíc.
Nadpoloviční většina Němců, 56 procent, by podle průzkumu veřejného mínění agentury Civey byla v zásadě pro. Naopak 40 procent dotázaných návrh nepodporuje. CDU má nicméně už celkem jasno a po stranickém sjezdu v prosinci chce povinné odvody přijmout mezi své budoucí programové priority.
Evropané do německých řad
Zejména mladí Němci službu v armádě nevnímají jako příliš atraktivní a počty přihlášených každoročně klesají.
I proto se nyní vážně uvažuje také o možnosti, že by se do německé armády mohli hlásit i občané dalších členských států Evropské unie.
„Německá armáda roste. K tomu potřebujeme kvalifikovaný personál,“uvedl mluvčí ministerstva obrany s tím, že ministryně obrany Ursula von der Leyenová z CDU tuto možnost „důkladně prověřuje“.
Koaliční socialisté v zásadě nejsou proti, chtějí ale tuto možnost spojit s možností získání německého občanství. „Každý, kdo bude bojovat za Německo, musí mít možnost získat německý pas. Jinak hrozí, že se z bundeswehru stane armáda žoldáků,“řekl například člen parlamentního bezpečnostního výboru Karl-Heinz Brunner z SPD.
Chybějící personál je ale jen jedním z problémů německé armády, tím dalším je zastaralé vybavení, které je podle bezpečnostních expertů v některých případech až v katastrofálním stavu. Rozšiřování a investice do armády jsou ale i vzhledem k dějinám u veřejnosti nepopulární.
„Absurdní vyhazování peněz“
Povinná vojenská služba by podle představ CDU trvala jeden rok a týkala by se mužů a žen nad 18 let, což je zhruba 700 tisíc lidí ročně. Někteří z nich by pracovali přímo v armádě, další například v administrativě nebo lékařských zařízeních.
Opoziční FDP návrh považuje za „absurdní“a „zbytečné vyhazování peněz“. Proti jsou také Zelení a postkomunistická Levice. Koaliční socialisté zatím nemají jednotný názor, protiimigrační AfD je pro.