Miliony dopravcům

Z loňského výběru kamionového mýta mají nárok na vratku 213 milionů korun.

Č eský stát vrátí kamionovým dopravcům ze zaplaceného mýta téměř 213 milionů korun. Vratka poplatků za množstevní slevy směřuje především k českým firmám, které na rozdíl od zahraničních společností snáze dosáhnou na stanovené limity kilometrového nájezdu, a tedy i výše platby za mýto pro každý kamion. Přestože podíl českých dopravců na mýtných platbách trvale klesá, peníze zpětně vyplacené dopravcům naopak proti loňsku vzrostly zhruba o pět milionů korun.

Vratky z kamionového mýta zavedl v roce 2012 exministr dopravy Vít Bárta. Tento systém, který ze zaplaceného mýta vybrané skupině dopravců část peněz vrací, prosadili zástupci tuzemských dopravců sdružených v profesním sdružení Česmad Bohemia. Šlo o formu kompenzace čtvrtinového zdražování poplatku za průjezd po dálniční síti. Samotné zdražování mýta přitom ministerstvo dopravy obhajovalo jako krok proti nadměrnému zatížení českých silnic zahraničními dopravci, které nízké sazby za mýto vybízely k levnému tranzitu.

Protože rozdílné ceny mýta za průjezd pro tuzemské a zahraniční dopravce by znamenalo nedovolenou podporu místního podnikání, stanovilo ministerstvo čtyři cenové hladiny, při jejichž dosažení má nárok na vrácení části poplatku každý dopravce bez ohledu na zemi, z níž pochází. V současnosti tak na nejnižší, pětiprocentní slevu dosáhne dopravce, který ročně na mýtném za jeden kamion zaplatí alespoň 75 tisíc korun. Na maximální 13procentní slevu pak dosáhnou pouze ti dopravci, jejichž kamiony ročně zaplatí více než tři sta tisíc korun.

Čechy nahrazují Poláci a Rumuni

Od zavedení elektronického mýtného systému je na českých silnicích patrný trvalý úbytek kamionů registrovaných v Česku, Slovensku a v západní Evropě. Ve statistikách tato vozidla pak nahrazují dopravci z východní Evropy, nejčastěji z Maďarska, Rumunska, nebo Polska.

V roce 2007 se například čeští dopravci podíleli na zaplaceném mýtném více než 61 procenty, druhou příčku s velkým odstupem drželi dopravci ze Slovenska s necelými 15 procenty uhrazeného mýta.

V letošním prvním pololetí se poprvé podle statistik správce mýtného systému, společnosti Kapsch, většina mýtného poplatku vybrala od zahraničních dopravců a podíl vozů registrovaných v Česku klesl na 49,46 procenta. Slovenské kamiony se propadly na zhruba deset procent a zaujímají tak třetí příčku za kamiony z Polska, kterých po českých silnicích podle uhrazeného mýtného poplatku jezdilo o šest procentních bodů více.

Ještě razantněji poklesl na českých silnicích podíl kamionových dopravců z Německa, kteří v roce 2007 při spuštění zaujímali šestou příčku s více než třemi procenty podílu na uhrazeném mýtném. Za jedenáct let se podíl našich západních sousedů o polovinu snížil.

Podíl plateb zahraničních dopravců sice ukazuje na trend změny pohybu kamionů na českých silnicích, ale je do určité míry ovlivněn stářím vozidlového parku a množstvím vypouštěných zplodin. Ekologičtější vozy za kilometr zaplatí méně. Na druhou stranu pak hůře dosahují na zmiňované množstevní slevy.

Stát pravidla zmírnil

Pravidla pro uznávání nároků na slevy ministerstvo v roce 2015 zmírnilo, aby na vratky dosáhlo více dopravců. Stát tím speditérům kompenzoval další a do současnosti i poslední meziroční zdražování základních sazeb kamionového mýta.

Původní tabulky pro výpočet slev například počítaly s nejnižším pětiprocentním odečtem u vozidel, která ročně na mýtném zaplatí přes sto tisíc korun. Podobným způsobem se snižovaly i zbylé tři sazby pro vrácení osmi, 11 a 13 procent. Například při dosažení roční platby ve výši 300 tisíc korun měl dopravce v roce 2014 nárok na jedenáctiprocentní slevu, zatímco o rok později na maximální 13procentní vratku ze zaplaceného mýta.

V nejbližší době by se ceny mýta i sazby měnit neměly. V zákulisí se hovoří o tom, že úřad ke zdražování přistoupí nejdříve po vypršení smlouvy na správu mýtného systému se společností Kapsch v prosinci 2019.