MF DNES

Německo doplácí na děti, i ty neexistují­cí

Města upozorňují na podvody ohledně vyplácení přídavků na děti žijící v zahraničí.

- Jana Šafaříková redaktorka MF DNES

DUISBURG Je to organizova­ná mafie, která cíleně využívá sociální systém, říkají starostové některých německých měst. Na přídavky na děti tu má nárok každý občan EU, který v Německu nahlásil trvalý pobyt. Pobírají je také občané Polska, Česka nebo Francie. Na největší problémy místní samosprávy upozorňují v souvislost­i s občany Rumunska a Bulharska, zejména Romy.

Počty plateb navíc rychle rostou – za poslední půlrok se celkem zvýšily o deset procent. Na konci roku 2016 Německo vyplácelo dávky pro 232 tisíc dětí v cizině, o rok později pro 243 tisíc. Letos v červnu to pak podle údajů spolkové vlády bylo ještě víc – téměř 270 tisíc dětí, které žijí mimo Německo.

V mnoha případech však není jisté, zda tyto děti opravdu existují, nebo zda jde jen o virtuální jména s padělanými dokumenty. „Nevíme, jestli tyto děti v Německu žijí, zda žijí v Rumunsku nebo Bulharsku, nebo zda vůbec žijí,“řekl pro agenturu DPA starosta Duisburgu Sören Link zvolený za socialisty (SPD).

Zároveň upozornil na systematic­ké podvody, kterých se dopouští organizova­ná mafie. „Ta za obrovské sumy pronajímá rozpadajíc­í se domy, v nichž se ani nedá bydlet. Nyní u nás žije 19 tisíc Rumunů a Bulharů, Romů. Ještě před šesti lety jich bylo třikrát méně. A pochybuji, že se sem přistěhova­li pouze za krásami našeho města,“ popisuje Link praxi v Duisburgu, půlmiliono­vém přístavním městě v průmyslové­m Porúří. Pronajímat­el je pak často zároveň také zaměstnava­telem, alespoň naoko. Prokázat podvod není jednoduché.

Mnozí z příjemců dávek do Duisburgu podle Linka přijeli jen s jedním cílem: zařídit si tu trvalé bydliště a následně si nechat posílat německé přídavky na děti. Ty měsíčně činí 194 eur (5 000 korun) pro první dvě, 200 eur (5 100 korun) za třetí a 225 eur (5 800 korun) za každé další dítě. Kritici upozorňují na to, že průměrná mzda v Rumunsku je 715 eur (18 300 korun) hrubého a pro mnohé se tak jedná o velmi lukrativní přivýdělek. Pro srovnání: přídavky na děti se v Rumunsku pohybují v rozmezí 18 a 43 eur (460 až 1 100 korun).

Přídavky a často také sociální dávky vyplácí stát. Města, kde mají tito žadatelé nahlášený trvalý pobyt, pak doplácejí příspěvky na bydlení, které jdou z jejich rozpočtu. Link upozorňuje i na souvisící sociální problémy. Lidé žijící poblíž domů, které podle starosty mafie spravuje, si stěžují na hluk, zápach, hnijící nepořádek na předzahrád­kách a krysy.

Jsou to právě radnice, které na tento problém už delší dobu upozorňují a žádají po vládě, aby celý systém začala lépe kontrolova­t. Dosud se v tomto ohledu příliš nedělo, ale nyní doufají v to, že stojaté vody v parlamentu rozvíří jako nejsilnějš­í opoziční strana Alternativ­a pro Německo (AfD).

Podobných případů je víc. Letos na jaře například německá média popsala případ, kdy zejména Romové z Bulharska prostředni­ctvím falešných pracovních smluv z úřadu práce v severoněme­ckém Bremerhave­nu vylákali na sociálních dávkách téměř šest milionů eur (153 milionů korun).

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia