Od divé Báry k nadějné Nikole
Trenér Rudolf Černý + oštěpařky = medaile?
To je jako déja vu,“usmál se trenér Rudolf Černý. Po zdařilé oštěpařské kvalifikaci Nikoly Ogrodníkové jsme s ním stáli na ochozu berlínského stadionu, ale jemu se vybavil jiný stadion – a jiná oštěpařka. Göteborský stánek Ullevi. Mistrovství Evropy 2006. A Barbora Špotáková. Tenkrát i ona poprvé patřila do okruhu favoritek. „Ale šla do závodu s tím, že se musí hlavně poprvé v životě kvalifikovat do finále. Povedlo se, pak hodila Bára ve finále český rekord a byla stříbrná.“
Kdyby to stejně šlo i tady s Nikolou, zasnil se Černý. „Ačkoliv nejspíš bez toho českého rekordu, ten už je poněkud daleko,“připomněl, že Špotáková mezitím posunula hranici českého maxima až k maximu světovému, na 72,28 metru.
Také 27letá Nikola Ogrodníková, současná svěřenkyně Černého, nikdy předtím z kvalifikace do finále nepronikla. Také ona nyní patří v Berlíně poprvé v kariéře na šampionátu k okruhu favoritek.
Navíc si stejně jako Špotáková dokáže chvíle před závodem znepříjemnit vlastní nervozitou.
„Večer před kvalifikací jsem najela do režimu stresu. Nemohla jsem usnout, v noci jsem se budila,“vyprávěla včera po kvalifikaci. „Když jsem přišla do sektoru, dostavil se před prvním pokusem hrozný nával emocí – a já najednou udělala v rozběhu o dva kroky míň.“
Rovněž Špotáková často prožívala na šampionátech bezesné noci.
„Ale obě se z takových stavů umějí v pravou chvíli dostat. Dovedou závodit,“vyzdvihl Černý, který dříve i nyní přejímal roli uklidňujícího elementu v týmu.
„Ve mně se to sice také vaří, ale navenek jim vždycky musím ukazovat, že jsem v pohodě.“
Ogrodníková se zkoncentrovala, druhým pokusem 61,27 metru překonala limit, ze 4. místa v kvalifikaci prošla do svého prvního velkého finále a chtělo se jí plakat štěstím. „Já to zvládla!“Po chvíli pronesla: „Teď už mohu říci, že tu chci medaili.“
Málokdo z českých atletů to otevřeně a naplno vyhlásí.
„Ale tak to má být,“ocenil Černý nárůst jejího sebevědomí. „Třikrát letos házela na Diamantové lize a třikrát skončila do třetího místa. Proč by to neřekla?“
Se Špotákovou pracoval od jejích devatenácti let, kdy byla ještě nevybouřenou „divou Bárou“. Po sezoně 2010 se dočasně rozešli, když se jí ujal kouč Jan Železný, ale od loňska je u Černého zpět.
Ogrodníkovou naopak vede teprve deset měsíců. „Přišla ke mně jako hotová závodnice, což byla pro mě jiná situace než s Bárou. Postupně jsem nakoukával její techniku a zjišťoval, co potřebuje.“
Při této činnosti mu pomáhal oštěpařčin přítel, mistr světa z roku 2013 Vítězslav Veselý. „Probírají si to spolu i doma, Víťa má pro oštěp větší cit než já,“soudí Černý.
Podobné oštěpařské vlastnosti Špotákové a Ogrodníkové pozoruje rovněž v přípravném období.
„Nikola v tréninku hází stabilně pod 55 metrů. Ale přijde závod a ona hodí k 65 metrům. Totéž platilo dřív o Báře. Ta když v tréninku hodila aspoň 62 metrů, byl to pro nás svátek. Jenže potom poslala v závodě oštěp k sedmdesátce.“
Obě se snaží konzervovat síly na hodinu H, jak to jen jde.
Špotáková často na rozcvičovacím stadionu před závodem dlouho ani nevytáhla tretry, zatímco soupeřky je už dávno měly na nohách a dlouhými rozcvičovacími hody se snažily nabudit.
„Stejné to teď bylo s Nikolou. Ostatní holky mastily na rozcvičováku 60 metrů, Nikola tam předvedla jednou 40 a šla. Raději seděla ve stínu. I vzhledem k pátečnímu finále bylo dobré, že se zbytečně neunavovala.“
„Bára i Nikola jsou si podobné. Dovedou se z krize dostat. Dovedou závodit.“Rudolf Černý, trenér
Mistrovství je jiný sport
Jedna jako druhá vyžadují, aby je při samotném závodě trenér Černý příliš nehecoval.
„Já si řeknu, když budu potřebovat poradit,“sdělila Ogrodníková jemu i Veselému před kvalifikací.
Absolvovat teď celý dvoudenní vrcholný závod, skládající se z kvalifikace a finále, bude pro ni novum.
„Nevím, co od toho můžu čekat. Nevím, jestli se v pátek ráno nevzbudím s bolavýma nohama,“přemítala. Letos si však už vyzkoušela, jak se ve dvou dnech po sobě závodí, když startovala postupně na české i francouzské lize.
„Tehdy to i s nočním přesunem zvládla. Věřím, že to stejně zvládne i tady,“řekl Černý.
Neznamená to, že by si neuvědomoval, jak je na šampionátech vše složitější. „S těmi dlouhými procesy ve svolavatelně a velkým očekáváním lidí je to tu i pro Nikolu mnohem těžší,“uznal. „Mistrovství je jiný sport než Diamantová liga. Třeba Kuba Vadlejch byl léta schopný vyhrát kdeco, ale na mistrovstvích se to pro něj zlomilo až loni.“
Vadlejch a Frydrych včera marně bojovali o oštěpařské medaile v závodě mužů. Ogrodníková vstoupí do své bitvy dnes ve 20.25.
Barbora Špotáková, už měsíc maminka druhého syna Darka, usedne doma u televize a bude fandit.
Ani její oštěpařský příběh v 37 letech stále neskončil. „Říkala mi, že v září by si už zase ráda někde zazávodila,“prozradil Černý.