Tajemný Blaník
Hora se spícími rytíři dala název celému kraji
Řeka Blanice, zachovalá příroda, malé vesničky, rozhledna Blaník a také legendy o spících rytířích – to je Podblanicko. Před čtyřmi lety se tahle lokalita stala dokonce národním geoparkem s názvem Kraj blanických rytířů. Jde téměř o 630 kilometrů čtverečních mezi městy Sázava, Votice, Mladá Vožice, Ledeč a Zruč nad Sázavou. Leží především ve Středočeském kraji a jeho srdcem jsou Louňovice pod Blaníkem, které obklopuje zalesněné dvojvrší Velkého a Malého Blaníku.
Legendami opředený Velký Blaník je vysoký 638 metrů. Známá je především pověst o spícím vojsku, které se svým velitelem svatým Václavem vyjede z nitra hory na pomoc svému lidu. Až bude vlast v největší tísni, zazelená se suchý dub na Blaníku, pramen pod ním poteče po stráni, v hoře se otevře Veřejová skála a vojáci se probudí. Kořeny této „pohádky“sahají do 15. století. Podblanicko ale bylo osídleno už v 5. století před naším letopočtem, zbytky hradiště jsou dodnes patrné okolo vrcholu hory.
První rozhlednu na ní vybudoval v roce 1895 stavitel Limax. Dřevěná věž měřila dvacet metrů a vystoupat se na ni dalo pouze po žebřících. V roce 1935 byl výstup na ni z bezpečnostních důvodů zakázán.
Jak zní les?
Z nové třicetimetrové věže z dřevěných šindelů se mohli zájemci poprvé rozhlédnout v roce 1941. Její stavba je inspirována husitskou hláskou a funguje tu dodnes. Národní výbor v Louňovicích pod Blaníkem, který ji v 70. letech minulého století zrekonstruoval, zde nabízí i svatební obřady.
Při putování na Velký Blaník je nejlepším startem návštěvnické středisko Dům přírody Blaníku u Kondrace. Otevřený je od roku 2015 a představuje návštěvníkům přírodu kraje. Dřevěná roubenka stojí na začátku naučné čtyřkilometrové stezky S rytířem na Blaník, která má 17 hravých zastavení a 14 infopanelů. Je interaktivní, a tak se nebudou děti nudit. Například si zahrají na dendrofon a uslyší, jak zní lípa či smrk, zasoutěží si se zvířaty ve skoku dalekém nebo poměří rozpětí vlastních paží s křídly ptáků.
Výhled z rozhledny skýtá návštěvníkům romantický pohled na krajinu, která je geologicky velmi zajímavá a pestrá. Louňovicko je centrem Chráněné krajinné oblasti Blaník (CHKO), která je nejmenší CHKO v republice. Na vrcholu Velkého Blaníku se rozprostírá stejnojmenná přírodní rezervace.
Méně turisticky známý je Malý Blaník, který má výšku 564 metrů a od svého „bratra“je oddělený úzkým údolím. I Malý Blaník ale má svou stejnojmennou přírodní rezervaci a na jeho vrcholu stojí zřícenina kaple sv. Máří Magdaleny, v níž prý duch posledního poustevníka střeží ukrytý poklad.
O Velkém i Malém Blaníku existuje mnoho legend a také divadelní hra Blaník autorů Zdeňka Svěráka a Ladislava Smoljaka a Járy Cimrmana. Blanický námět použili ve svých dílech i hudební skladatelé či básníci. Kámen z této hory je součástí základové zdi Národního divadla v Praze.