V cizině zemře až 500 Čechů ročně. Přibývá exotických míst

Za deset dní zemřelo v cizině pět českých občanů.

Utonutí v Bulharsku, útok žraloka v Egyptě, smrt při skoku do moře na Mallorce. Takové byly příčiny úmrtí několika Čechů, kteří přišli v uplynulých dnech během zahraniční dovolené o život.

„Posledních dvanáct let se počty úmrtí českých občanů v zahraničí pohybují mezi 400 až necelými 500 případy. Ta čísla meziročně nijak dramaticky nerostou,“popisuje tisková mluvčí českého ministerstva zahraničí Michaela Lagronová.

To potvrzují i komerční pojišťovny, které MF DNES oslovila. „Z našeho pohledu prozatím letošní léto není výrazně dramatičtější než v předchozích letech,“konstatuje mluvčí pojišťovny Kooperativa Milan Káňa. „Konzultovali jsme problematiku i napříč trhem a informace jsou vesměs stejné – letošní počet úmrtí v zahraničí je naprosto standardní, jakkoliv morbidně tato informace může vyznít,“dodává Káňa.

Proměňují se však destinace, kde ke smrtelným nehodám dochází. „V minulých letech zemřelo nejvíce Čechů v zemích jako Egypt, Řecko či Bulharsko. Letos hrají ve smutné statistice významnou roli i země jako Spojené arabské emiráty, Kapverdy, Chile nebo Tanzanie,“říká Lucie Fiedlerová z ERV Evropské pojišťovny. „Dlouhodobě dominantní ve všech směrech nicméně zůstává Egypt,“dodává Fiedlerová.

Prozatím poslední český občan zahynul v pátek na španělském ostrově Mallorca. Čtyřiadvacetiletý český turista spadl na skálu, když chtěl skočit z útesu do vody. Neštěstí se podle dostupných informací mělo stát ve večerních hodinách a případ se vyšetřuje. Za posledních deset dní je to celkem pátý Čech, který přišel během dovolené o život.

Podobný počet řešila například komerční pojišťovna Allianz za celý loňský rok dohromady. A podobná čísla uvádějí i další velké pojišťovny, které oslovila MF DNES. „Každoročně máme zpravidla jedno až dvě úmrtí na dovolených,“komentuje například mluvčí pojišťovny Uniqa Eva Svobodová.

I když je toto číslo obzvlášť vysoké – a lidé diskutující na sociálních sítích se nad tím pozastavují – oslovené pojišťovny se shodují, že se letošní rok, co se týče celkových čísel, oproti těm minulým statisticky nijak nevymyká. Uplynulý týden tak byl spíše smutnou shodou náhod. „Statistiky nepotvrzují jakýkoliv skokový nárůst v počtu úmrtí, situace je za období posledních tří let stabilní,“komentuje Lucie Fiedlerová z ERV Evropské pojišťovny.

Podobné údaje má k dispozici i ministerstvo zahraničních věcí. Také mluvčí úřadu Michaela Lagronová potvrdila, že posledních dvanáct let zůstávají počty úmrtí českých občanů v zahraničí konstantní a ročně se pohybují okolo 400 až necelých 500 případů. Loni to bylo například 477 Čechů. Polovinu úmrtí mají na svědomí dopravní nehody. Ostatní příčiny ministerstvo nemonitoruje.

Riskování se nevyplácí

Dalšími důvody úmrtí během dovolené bývá utonutí nebo skok do neznámé vody, pády ze skal, infarkt a nespecifická úmrtí ve spánku. Následují ještě příčiny, které jsou ovšem jednotlivé a nahodilé, jako je třeba příklad útoku žraloka. Na co však pojišťovny upozorňují, je některé chování Čechů, a to zvlášť u sportů, ve kterých si věří. Ukazuje se totiž, že čeští turisté mají tendenci přeceňovat své síly.

„U utonutí lze důvody paradoxně hledat právě v tom, že jsme jako národ vcelku zdatnými plavci a nemáme potřebný respekt. Například u moře se Češi chodí koupat i během odlivu, nedbají na varování před mořskými proudy a ignorují výstražné vlajky. Máme zkrátka pocit, že plaveme výborně a nic se nám nemůže stát,“varuje Eva Svobodová.

Moře je živel, který se chová úplně jinak než rybníky, na které jsou Češi doma zvyklí. A to může být důvod, proč jeho sílu podceňují. Navíc výstražné vlaječky se u nás nepoužívají, protože tady vlny způsobené silným větrem nehrozí. Jediné výstrahy, které Češi z tuzemska znají, se týkají kvality vody.

Podobné je to i u sjíždění řek – často vyhledávaného českého sportu. „Každý z nás už někdy jel Vltavu nebo Lužnici, případně přišel s rekreační kanoistikou do styku na školních kurzech. Z toho plyne opět naše vyšší sebevědomí, které je ale naprosto nemístné u dravějších vod v cizině, například v Rakousku, Švýcarsku nebo na Balkáně,“upozorňuje Svobodová.

Přičemž větší sklon k hazardování mají spíše mladší lidé. „Lze vysledovat, že mladí víc riskují než v minulosti – asi kvůli fotkám, které chtějí vystavit,“domnívá se Otakar Mareš z pojišťovny VZP. U seniorů se zase pozoruje vyšší zájem o cestování, což přináší i jistá rizika. „Senioři mají své chronické choroby, většinou kardiovaskulární, a v zahraničí mívají zdravotní komplikace,“dodává Mareš.

Lidé více cestují

Co se letos znatelně proměňuje, jsou země, kde ke smrtelným nehodám dochází. Důvodem je nejspíše narůstající rozvoj cestování. Podle Fiedlerové však z dlouhodobého hlediska zůstává nicméně dominantní ve všech směrech stále Egypt.

Z evropských států umírají Češi nejčastěji na Slovensku. Jen za minulý rok jich podle údajů ministerstva zahraničních věcí zemřelo v Bratislavě 115. Následuje německý Berlín s počtem úmrtí 53 a Düsseldorf se 34. Důvodem, proč je v hlavním městě sousedního Slovenska číslo dvojnásobně vyšší než v tom německém, je nejspíš to, že na Slovenku pracuje a žije více Čechů. V dalších evropských metropolích se počet úmrtí pohybuje okolo dvaceti.