MF DNES

Kolik platí stát za škody zvířat

Úřady hradí škody za sedm druhů zvláště chráněných živočichů

- Jitka Vlková redaktorka MF DNES

Farmáři by se mohli dočkat více peněz za škody způsobené vlkem – ministerst­vo životního prostředí plánuje hradit i náklady na veterináře a na kafilerii. Stát loni za vlky vyplatil chovatelům necelých 800 tisíc korun.

Dostat náhradu za vlka zařazeného na seznam zvláště chráněných živočichů vyžaduje detektivní schopnosti. Farmář by měl provést fotodokume­ntaci a zajistit důkazy, že šlo skutečně o vlka. Tedy stopy, trus, chlupy zachycené na ohradě a vše uchovat (přikrytí před deštěm, chlupy či trus do sáčku), než dorazí přizvaný úředník z obce, kterého je povinen do 48 hodin od zjištění škody na místo činu povolat. Se strženou ovcí či kozou či jejich zbytky by neměl chovatel hýbat a bezodkladn­ě přivolat veterináře, který ohledá mršiny a vydá potvrzení o příčině smrti. Uhynulá zvířata je pak nutné zlikvidova­t – vše na vlastní náklady. Stát teď chce chovatelům, volajícím dokonce po odstřelu vlka, vyjít vstříc.

„Na podzim připravíme novelu vyhlášky, ve které do odškodnění zahrneme také náklady na ohledání veterináře­m a na kafilerii,“říká Jan Šíma, ředitel odboru druhové ochrany na ministerst­vu životního prostředí. Platit by mohla začít nejdříve v polovině příštího roku.

Letos ministerst­vo životního prostředí zvýšilo doporučené ceny v ceníku náhrad a platí za kadávery (usmrcená zvířata) farmářům cenu obvyklou, tedy za jakou by se zvíře daného stáří prodalo na trhu. Například za jehňata a kůzlata do 12 měsíců až 3 500 korun za kus, za bahnici a kozu 6 tisíc. Vyšší náhrada náleží za plemenná zvířata a za zvířata chovaná na mléko.

Vlků v posledních letech přibývá, přicházejí ze Saska a z Polska. O jejich odstřelu nicméně ministerst­vo neuvažuje. Výjimkou jsou jedinci, kteří mají vzteklinu nebo jedinci vykazující problemati­cké chování. Příkladem je zmatená vlčice, která začátkem srpna vběhla v Krkonoších do restaurace a veterináři ji museli uspat a odvézt do karantény. V minulosti ministerst­vo povolilo odstřel kormoránů a výjimečně také bobra. Myslivci se do toho sami od sebe nehrnou. „Orgány ochrany přírody mohou tímto úkolem někoho pověřit s tím, že se veškeré náklady myslivci uhradí. Anebo se jedná o bezplatnou spolupráci, což je ve většině případů,“říká Miloš Fischer, jednatel Českomorav­ské myslivecké jednoty.

Vlk je na našem území stále příliš vzácný a evropská směrnice umožňuje jeho regulaci odstřelem jen tam, kde je vlků moc a kde zároveň škodám nelze zabránit jinak. Děje se tak například na Slovensku nebo ve státech východní Evropy. U nás podle ministerst­va účinná obrana před vlky existuje – důkladné elektrické ohradníky, které pořádně „kopou“, v kombinaci s pastevecký­mi psy. Chovatelé mohou na taková opatření dostat evropskou dotaci, ale i tak mají finanční spoluúčast, a navíc to vyžaduje spoustu administra­tivy.

Podle Šímy by odstřel ani nemusel vést ke kýženému efektu. „V minulosti takto došlo k úplnému vyhubení vlka na našem území. Řízený odstřel dominantní­ho vlka by zase mohl způsobit rozpad smečky a méně zkušení jedinci by se pak ještě více zaměřovali na slabší kořist a škodili chovatelům,“vysvětluje úředník. Jeho resort aktuálně chystá program péče o vlka, který má zajistit, aby vlk přežil a zároveň nepůsobil potíže lidem.

Ministerst­vo financí aktuálně hradí škody za sedm druhů zvláště chráněných živočichů. Nově se diskutuje také o jestřábech, kteří škodí chovatelům drůbeže.

 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic