Pražská laboratoř P

Hlavní město se po podzimních volbách může stát předzvěstí celostátního dění v příštích letech. ANO se stává součástí establishmentu. Spolupracovat s ním chtějí i letití rivalové.

oté, co vláda Andreje Babiše získala na začátku července důvěru Sněmovny, panuje v Česku nevídaná politická okurková sezona. Jako by ani nechybělo pouhých dvaapadesát dní do vypuknutí dalšího politického vrcholu tohoto roku – voleb do obecních zastupitelstev a do Senátu.

Jakkoli se to opakuje o jakýchkoli volbách, ty letošní budou svým způsobem přelomové. Tam či onde po nich totiž může dojít k uzavření spojenectví mezi dosud nejzavilejšími nepřáteli. I proto, že se nadcházející klání opět ponese v duchu souboje establishmentu s protestními stranami a hnutími. Výrazně se ovšem promíchává, kdo stojí na jaké straně barikády.

Především komunální volby mohou znamenat jakýsi přelom. Dají totiž signál, zda Češi chtějí i nadále volit strany protestu, nebo se vrátí k těm „tradičním“. Byť je dnes představuje někdo jiný, než tomu bylo dříve.

Snad nejvýrazněji se to ukáže ve velkých městech, především v Praze. Ačkoli teď mohou mimopražští brblat cosi o pragocentrismu novinářů včetně autora tohoto textu, je tomu prostě tak.

Zaprvé proto, že pražský magistrát s rozpočtem menšího ministerstva je v nadcházejících volbách pro většinu politických subjektů hlavní metou, čemuž odpovídá nasazení celostátních lídrů při skládání kandidátek. Zadruhé kvůli tomu, že ať se to komu líbí, či nelíbí, je Praha i v politickém dění mírně vpředu. Trendy, jež se poprvé mohou objevit v hlavním městě, se zpravidla s mírným zpožděním projeví ve zbytku země. Což v tomto případě může znamenat při příštích volbách do krajů a následně i do Sněmovny za tři roky.

Zatímco před čtyřmi lety hnutí ANO i na Prahu zaútočilo se sliby rozbití starých pořádků a toho, co všechno zvládne, když budou její představitelé makat, letos může něco podobného zafungovat jen stěží.

Nulová Krnáčová

Představitelé ANO v čele s primátorkou Adrianou Krnáčovou totiž za čtyři roky nepředvedli nic, snad s výjimkou diletantského rozkopání celého města. Nové stavby či projekty, které by za něco stály? Nula. Pokud dřív býval Pavel Bém z ODS vysmíván za slova, že na něj jednou budou Pražané vzpomínat coby na nejlepšího primátora, dnes to třeba při průjezdu tunelem Blanka mnozí tiše a neochotně připouštějí. I s vědomím všech „legendárních“zlodějin.

Hnutí ANO se v Praze zkrátka stalo tradiční stranou, jejíž představitelé v uplynulých letech ukazovali, že to neumějí. I proto se Andrej Babiš před volbami pokouší o stejný trik, který mu prošel už několikrát. „Staré“lidi z kandidátky násilně vymetl, místo nich nabízí pověstné králíky z klobouku v čele s Petrem Stuchlíkem.

Jenže ostatní, „tradiční“strany na tom nejsou o moc lépe. První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija chtěla být tak dlouho kandidátkou na primátora, až jim v průzkumech vyšlo, že ji nikdo nezná. Takže před sebe raději vystrčila exprimátora Bohuslava Svobodu. Chlapíka, jehož éru v hlavním městě provázely nekonečné rozpady koalic, aby nakonec odešel s nepravomocným rozsudkem na krku.

Touto optikou je možné nahlížet i na kandidátku TOP 09, kterou při vedení města proslavily především vnitřní spory a neschopnost jejího někdejšího primátora Tomáše Hudečka čelit povodním. Nyní má kandidátce dodat punc lídr a předseda topky Jiří Pospíšil. Chlapík, jenž stranu umně ukradl Miroslavu Kalouskovi pod prsty a který dříve volby vyhrávat uměl. Jenže v dresu ODS a v Plzni. Pospíšil se navíc v touze integrovat pravici spojil s hnutím STAN, které Praze v posledních čtyřech letech neúspěšně vládlo po boku hnutí ANO a sociálních demokratů. Způsobem, jaký v první řadě kritizovali představitelé topky.

Především proti této trojce pak v hlavním městě stojí protestní strany a hnutí. Piráti, Praha Sobě lidoveckého poslance a starosty Prahy 7 Jana Čižinského a další, třeba SPD Tomia Okamury. Tisíckrát lze říkat, že okamurovci nemají v Praze vůbec šanci. Ovšem při posledních volbách do Sněmovny tam dostali jen o polovinu hlasů méně než celá „slavná“TOP 09.

Vzhledem k tomu, že tragičtí socialisté jsou zřejmě ze hry, nezbývá představitelům ANO, ODS a TOP 09 než „antisystémovým“stranám čelit společně. Dochází tak ke komickým situacím, kdy občanští demokraté a topkaři na celostátní úrovni Babiše a spol. cupují, ale jejich vrcholní představitelé – předseda TOP 09 Pospíšil i první místopředsedkyně ODS Udženija – připouštějí možnou povolební koalici s ANO v Praze. S obvyklými argumenty, že na místní úrovni je to něco jiného.

Právě v Praze to však určitě „něco jiného“není. Už proto, že právě v hlavním městě Andrej Babiš do procesu výběru lidí osobně zasáhl natolik, že jde především o jeho kandidátku, ať už je v jejím čele Stuchlík, nebo třeba Jů a Hele.

Ostatně vědí to i ve stranických centrálách. Jak na začátku letošního roku při vyjednávání o vládě poznamenal jeden z lídrů ODS: „Teď do toho jít nemůžeme. Ale na podzim třeba s ANO uděláme koalici v Praze, a když to bude fungovat, může se z toho stát mustr pro příští měsíce.“

Stejně jako v hlavním městě, bude za tři roky ANO s premiérem Babišem pevnou součástí establishmentu i na celostátní úrovni. Pokud do té doby vedle ODS přežije ČSSD a TOP 09, mohou se debaty o příští vládě pohybovat na stejném půdorysu.

Komunální volby dají signál, zda Češi chtějí i nadále volit strany protestu.