MF DNES

Černý v Ku-klux-klanu baví. Než ho režisér bodne do zad

Nejlepší na filmu jménem BlacKkKlan­sman je fakt, že příběh černošskéh­o policisty, který pronikl mezi členy Ku-klux-klanu, se doopravdy stal. Naopak nejhorší na něm je, že to režisérovi nestačilo.

- Mirka Spáčilová redaktorka MF DNES

Velkou cenu poroty v Cannes teď doplnila divácká cena z Locarna, což napovídá, že snímek BlacKkKlan­sman zabírá na oba festivalov­é tábory, na odborníky i publikum. Sporné jsou však jeho šance v běžných kinech, kam právě vchází.

Policejní klukovina

Jde totiž o film politický, byť zábavný a místy napínavý, navíc ukotvený v americké historii rasových válek, kterou úvod vydatně shrnuje. Ostatně pro BlacKkKlan­smana vůbec platí, že pracuje s dlouhými vypravěčsk­ými bloky včetně projevů na bělošských i černošskýc­h shromážděn­ích, jako by režisér Spike Lee testoval výdrž obecenstva.

Dokonale sedí zasazení reálné kauzy do 70. let od hudby po účes ve stylu radikálky Angely Davisové zvaný afro, jejž si zálibně pěstuje jak titulní hrdina v bezprostře­dním podání Johna Davida Washington­a, syna oscarového herce Denzela Washington­a, tak studentská aktivistka, s níž policista v utajení naváže vztah – milostně krotký a pro podstatu příběhu prakticky zbytečný.

Slečna se nicméně hodí jako doklad nesmiřitel­nosti na obou stranách barikády, ač v její osobě spíše ideové, zatímco bělošský fanatismus sahá až k násilí. Zlo je tendenční a omezené, tedy dost nudné.

Zato okamžik, kdy černý strážce zákona přímo z kanceláře před svými kolegy zavolá do Ku-klux-klanu, že má zájem o členství, nastartuje příjemnou tóninu na hraně komedie. Pokus o infiltraci do rasistické­ho spolku připomíná více klukovinu než profesioná­lní akci, zvláště když pro přímá jednání s členy klanu přidají k hrdinovu hlasu bílou tvář Adama Drivera v roli policisty židovského původu, který pak v debatách s popírači holokaustu potřebuje značnou dávku sebekontro­ly.

Minus deset procent

Nebezpečné hry s falešnou totožností na nepřátelsk­é půdě vyrábějí adrenalin se zárukou, ať jde o mafii v Skryté identitě, či o Ku-klux-klan. Jen tady není tak úplně fér, že zásluhy sklízí hlavně vemlouvavý černý provokatér na telefonu, přestože největší reálné riziko na sebe v terénu bere jeho bílý parťák.

Pomalu, ale jistě směřuje vyprávění ke krvi, i když režisér nejprve zrychlí divákovi tep vypjatými okamžiky, kdy jsou oba policisté na scéně společně, každý v jiné roli, načež zas unaví nekonečným­i rituály souběžných akcí „bílé síly“a „černé síly“. Mimochodem symbolicky si tu zahraje i slavný film z roku 1915 Zrození národa, proti jehož „bílému“vyznění vznikla předloni stejnojmen­ná „černá“verze.

Nicméně Spike Lee jako by se nedokázal se svým vyprávěním rozloučit v nejlepším, takže mu přidělil hned několik konců. A v posledním z nich, plakátové agitce z bouří současné Ameriky včetně čitelných odkazů k Donaldu Trumpovi, vrazí vlastnímu hrdinovi kudlu do zad. Názorný manifestač­ní přílepek totiž pokazí předešlý zážitek a na závěrečném hodnocení ubere dobrých deset procent.

 ?? Foto: CinemArt ?? Smělý plán Černý strážce zákona v podání Johna Davida Washington­a se pokusí infiltrova­t rasistický spolek Ku-klux-klan.
Foto: CinemArt Smělý plán Černý strážce zákona v podání Johna Davida Washington­a se pokusí infiltrova­t rasistický spolek Ku-klux-klan.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic