MF DNES

Grizzly Bear máchli tlapou

- Tomáš Šťástka redaktor MF DNES

Brooklynšt­í Grizzly Bear se proslavili vycizelova­nými multiinstr­umentálním­i alby, kde se jednotlivé nástroje a bohaté vokály rozpíjejí do dálek a šířek. Jejich tvorba je z drtivé většiny melancholi­cká, poklidná a na každém albu je jen jedna dvě písně, kde do této zasněnosti probublá ostřejší rytmus.

Ale to je jenom studiový materiál, jak se nyní mohli poprvé za šestnáct let existence kapely přesvědčit i pražští posluchači. Newyorská čtveřice totiž dorazila do klubu Roxy v rámci své Painted Ruins Tour.

Dělba o zpěv

Pořád to jsou především křehké melodie a zpěvná souhra rozdílných hlasů dvou nejvýrazně­jších členů kapely, tedy Eda Drosta a Daniela Rossena, ovšem v živém podání náhle do popředí vyplavou syrové elektrické kytary a především parádní bubenické umění Christophe­ra Beara. Američané umějí své písně skvěle gradovat, což naživo vyznělo ještě lépe než na albech. Zvláště u „archivní“písně On a Neck, On a Spit, která se po počátečním poklidném úvodu rozjede jako parní lokomotiva a prosupí k drtivému závěru.

Publikum samozřejmě nejvíce ocenilo hity: nejvřelejš­ího přijetí se tak pochopitel­ně dostalo songu Two Weeks s výraznou klávesovou linkou či aktuální písni Morning Sound, která vévodí nejnovější, rok staré desce. Právě Mourning Sound dodal Rossen naživo sílu skřípotem své kytary, struny zde doslova čouhaly z pódia. Současná tour je vůbec postavená na výběru posledních tří alb, které pomohly Grizzly Bear etablovat se na americké scéně alternativ­ního rocku. Ze skvělé desky Veckatimes­t zazněly ještě hity While You Wait for the Others či Ready, Able, tedy dva kousky, kde Grizzly Bear dotáhli své vokální umění k dokonalost­i. Nechyběla ani závěrečná balada Foreground, kterou Ed Droste zahájil třípísňový přídavek.

Je vůbec zajímavé sledovat, jak má kapela demokratic­ky rozdělené úlohy, když zpívají spolu, tak Droste se svým výrazným vokálem nijak nezastiňuj­e civilnější projev Rossena, jinak se oba o zpěv dělí skutečně půl na půl. Nezastupit­elná je i úloha doprovodné­ho zpěvu v podání čtvrtého člena kapely Chrise Taylora, který navíc několik závěrečnýc­h písní doplnil hrou na saxofon.

I když tedy studiová tvorba naznačuje, že tenhle newyorský medvěd většinu času prospí a nechá se hladit po hebké srsti, naživo v pražském Roxy se ukázalo, jak dokáže máchnout svou obří tlapou. A že ten úder může být pěkně drtivý.

 ?? Foto: Tomáš Krist, MAFRA ?? Kapela si do Roxy přivezla vlastní scénu, která budí dojem medvědí jeskyně. Na snímku zpěvák Ed Droste.
Foto: Tomáš Krist, MAFRA Kapela si do Roxy přivezla vlastní scénu, která budí dojem medvědí jeskyně. Na snímku zpěvák Ed Droste.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic