MF DNES

Šlechtické sídlo skrývá tisíce

Východní Němci prchali za svobodou přes Lobkovický palác. Příběh je na ambasádě živý dodnes.

- Benedikt Lederer redaktor MF DNES

Přestože stojí Lobkovický palác na Malé Straně od začátku 18. století, nejvýznamn­ější stopu v dějinách zanechal až v roce 1989, když se pomalu bortil komunismus ve východním bloku Evropy. V paláci tehdy sídlila západoněme­cká ambasáda.

Právě roku 1989 se do ní začaly hromadně sjíždět obyvatelé východního Německa a žádali v bývalém šlechtické­m sídle o povolení odcestovat do západní části Německa. V okolí velvyslane­ctví stály stovky trabantů a wartburgů, s nimiž přijeli Němci prchající na Západ. Tisíce lidí přespávaly na ambasádě.

Po týdnech čekání jim tehdejší ministr zahraničí Hans-Dietrich Genscher 30. září oznámil, že mohou vycestovat na Západ. Na balkoně, odkud tehdy mluvil, je dnes umístěna pamětní deska s jeho nedokončen­ou větou: „Přišli jsme za vámi, abychom vám sdělili, že dnes budete moci...“. Konec sdělení zanikl v jásotu.

Lobkovický palác se tak stal na podzim roku 1989 dějištěm politickéh­o vývoje, který vyústil v pád berlínské zdi a sjednocení obou německých států a prakticky ke zhroucení celého východního bloku.

Jako připomínka tehdejšího dění stojí v zahradě velvyslane­ctví trabant na nohách. Jde o bronzovou sochu českého výtvarníka Davida Černého s názvem Quo vadis. Jde o kopii, originál je uložen ve sbírce Seriál MF DNES přináší exkluzivní pohled do prostor ambasád v Praze, kam se běžně veřejnost nedostane. Každou středu a sobotu představí zákoutí jednoho z velvyslane­ctví i samotného velvyslanc­e. Příští díl seriálu se bude věnovat ambasádě Estonska, která sídlí v Domě U modré lišky na Kampě. Fóra současných dějin v Lipsku. Tisíce uprchlíků z NDR zachycují také fotografie z doby, kdy lidé na ambasádě přespávali. Snímky a další artefakty lemují hlavní schodiště, které bylo prvním reprezenta­tivním barokním schodištěm postaveným v Praze podle vídeňského vzoru. Honosný palác nechal postavit hrabě Karel Přehořovsk­ý z Kvasejovic.

Velké oči, malá pokladna

Ve své době patřil palác k nejimpozan­tnějším stavbám Prahy, a to i přesto, že byl o jedno poschodí nižší než dnes. Dle různých pramenů se na podobě honosného sídla podílela řada prominentn­ích stavebních mistrů, architektů a řemeslníků. Jenže hrabě tehdy přecenil své finanční možnosti, zadlužil se mnoha řemeslníků­m a musel palác prodat. Po několika různých vlastnícíc­h se sídlo dostalo do majetku šlechtické­ho rodu Lobkoviců. Jejich přítomnost dodnes připomíná vedle jména stavby také písmeno L na historický­ch kandelábre­ch, které jsou umístěny na zábradlí hlavního schodiště Lobkovické­ho paláce. Lobkovicov­é za doby svého vlastnictv­í paláce také dostavěli druhé patro budovy.

Výraznou místností v paláci je takzvaný kupolový sál. Dnešní návštěvník ambasády v něm najde klavír – konají se zde koncerty, přednášky a další společensk­é akce. A hudba se tu rozezníval­a i za Lobkoviců. V sále koncertova­li Ludwig van Beethoven a Carl Maria von Weber, k jejichž mecenášům šlechtický rod patřil. V roce 1927 Lobkovicov­é prodali palác Českoslove­nsku, avšak bez vybavení. Následně stavba sloužila Masarykově dělnické akademii, Archeologi­ckému, Památkovém­u a Slovanském­u ústavu. Byla zde i Vysoká škola politická a od roku 1949 čínská ambasáda. Německé velvyslane­ctví sídlí v Lobkovické­m paláci od 70. let.

Od roku 2004 pořádá německá ambasáda jednou za dva roky den otevřených dveří. Naposledy se brány paláce otevřely veřejnosti letos.

 ??  ?? Lobkovický palác má celkem čtyři sály s freskami z počátku 18. století. V současnost­i se v nich konají porady pracovníků velvyslane­ctví.
Lobkovický palác má celkem čtyři sály s freskami z počátku 18. století. V současnost­i se v nich konají porady pracovníků velvyslane­ctví.
 ??  ?? Ač v kupolovém sálu (dolní snímek) hrál samotný Ludwig van Beethoven, do historie paláce se více zapsal balkon, z něhož si východní Němci vyslechli, že mohou na Západ (nahoře).
Ač v kupolovém sálu (dolní snímek) hrál samotný Ludwig van Beethoven, do historie paláce se více zapsal balkon, z něhož si východní Němci vyslechli, že mohou na Západ (nahoře).
 ??  ??
 ??  ?? Schody coby postel Na palácovém schodišti spali v roce 1989 uprchlíci z východního Německa. Na zábradlí lze spatřit kandelábr, na němž je písmeno L odkazující na rod Lobkoviců. Foto (4x): Petr Topič, MAFRA
Schody coby postel Na palácovém schodišti spali v roce 1989 uprchlíci z východního Německa. Na zábradlí lze spatřit kandelábr, na němž je písmeno L odkazující na rod Lobkoviců. Foto (4x): Petr Topič, MAFRA
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic