Až čtvrtina Čechů si vydělává načerno. Je to riziko

Peníze na ruku a „mimo systém“, rychlý přivýdělek k oficiální práci, nárazová spolupráce. To jsou nejčastější motivy, které vedou lidi k tomu, aby pracovali načerno.

Lidé pracující načerno z příjmu neplatí daně, zdravotní ani sociální pojištění, navíc mohou dál pobírat sociální dávky včetně podpory v nezaměstnanosti. Neřeší, že jejich vyměřovací základ pro výpočet důchodu bude mizerný, protože preferují krátkodobý zájem před budoucností.

„V některých odvětvích jim třeba vlastně ani nic jiného nezbývá, protože část mzdy se tam může realizovat takzvaně na ruku,“podotýká ekonom ČSOB Petr Dufek.

Kromě toho, že obírají stát a budou mít nižší důchod, nemají jistotu práce, problém nastává také při pracovním úrazu nebo třeba při odchodu na mateřskou.

„Lidé, kteří pracují ‚načerno‘, si zpravidla neuvědomují riziko, kterému se vystavují. Nemají dobu svého zaměstnání ‚načerno‘ ani příjmy z něj evidované u České správy sociálního zabezpečení. To může mít – a zpravidla má – negativní dopad na jejich budoucí důchod, nejen na starobní, ale i na invalidní a pozůstalostní. A také na dávky nemocenského pojištění – například nemocenské v případě pracovní neschopnosti či peněžitou pomoc v mateřství v případě narození dítěte,“informuje mluvčí České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) Jana Buraňová. „Tito lidé potom bývají překvapeni, že nedostanou důchod nebo nemocenské dávky, ačkoliv jim zaměstnavatel vyplácel relativně vysokou mzdu, anebo se podivují nad nízkou výší vyplacené dávky,“doplňuje.

Ti, kdo práci bez smlouvy dávají, zase sledují úspory na daních a povinných odvodech, navíc nemusí plnit různé zákonné podmínky. „Pokud si představíme hypotetickou situaci, kdy by zaměstnavatel platil zaměstnanci na ruku minimální mzdu po dobu jednoho roku, nedostane stát na těchto daních cca 66 tisíc. A to jen za jednoho zaměstnance,“uvádí Dufek.

Stát tratí až miliardy

Jde ale o šedou ekonomiku, proto nelze říct, kolik lidí si načerno vydělává. „Pokud bychom předpokládali, že se tato praxe týká třeba jednoho procenta zaměstnanců, tak jen v případě minimální mzdy jde o přímou ztrátu pro stát ve výši 3,3 miliardy korun. Totéž se však týká i situace, kdy je zaměstnanci oficiálně vyplácena minimální mzda a vedle toho na ruku nezdaněný zbytek,“doplňuje analytik ČSOB.

Vezměme si třeba lidi registrované na úřadu práce, kteří pobírají podporu a zároveň pracují bez smlouvy ať už na plný, nebo částečný úvazek. Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) odhadlo jejich finanční vliv na systém. Minimální podpora je 5 490 Kč měsíčně (45 % z minimální mzdy 12 200 Kč). V případě, že k tomu člověk ještě pracuje načerno za 20 000 Kč, stát přijde o 10 950 Kč (odvody zaměstnance a zaměstnavatele). Každý měsíc tak stát vyplatí podporu 5 490 korun a k tomu nedostane na daních a odvodech 10 950 Kč, zároveň odvede za každého registrovaného 1 647 Kč za zdravotní pojištění, což je 18 087 korun měsíčně.

„Letos v červnu bylo na úřadu práce evidováno 223 tisíc lidí. Pokud podvádí každý desátý, stát přijde zhruba o 403 milionů. To je ekvivalent 403 transplantací srdce nebo více než 186 000 školních lavic, což by více než bohatě vystačilo na každého prvňáčka, který v září nastoupí do školy,“podotýká ředitel pro výzkum CETA Aleš Rod. „Ještě je třeba říct, že momentálně je na trhu práce zhruba 301 500 volných míst, která nikdo z podvodníků nezaplní,“dodává.

Stát tratí i v případě, že černý pracant registrovaný na úřadu práce už vyčerpal dobu pro vyplácení dávek v nezaměstnanosti. Erár za něj totiž pořád platí pojištění.

„Úřad práce odvede za každého registrovaného částku 1 647 Kč měsíčně za jeho zdravotní pojištění (13,5 % z minimální mzdy 12 200 Kč). Pokud by si takto přivydělával každý desátý, stát zaplatí na zdravotním pojištění 36,7 milionu měsíčně. To je ekvivalent 6 670 pětidenních pobytů pro seniory v lázních,“vypočítává Rod.

Většina jsou cizinci

Mezi důvody, proč se firmy uchylují k zaměstnávání načerno, patří podle ekonoma Dufka i byrokracie při zaměstnávání cizinců z nečlenských zemí EU. „Podnikatelé jdou cestou nejmenšího odporu i s rizikem následného postihu. Takže řešením v tomto směru by mohla být vstřícnost úřadů při uvolňování pracovního trhu na jedné straně a větší represe při porušování pravidel na straně druhé,“míní Dufek.

Zda se někde nepracuje nelegálně bez smlouvy, kontroluje Státní úřad inspekce práce (SÚIP). „V rámci provedených kontrol bylo oblastními inspektoráty práce v roce 2017 zjištěno celkem 2 918 osob vykonávajících nelegální práci. Z tohoto celkového počtu se v 767 případech jednalo o občany ČR, dále v 234 případech o občany jiných členských států EU a v 1 917 případech o cizince ze zemí mimo EU. Nejčastěji zjištěnými cizinci byli občané Ukrajiny, Moldavska a Vietnamu, obdobně jako tomu bylo v roce 2016,“uvádí mluvčí SÚIP Richard Kolibač.

Stejný trend platí i letos. „V případě zjištění nelegální práce občanů EU jsou nejčastěji zastoupeni občané Slovenské republiky a dále také Bulharska, Rumunska a Maďarska.

Během prvního pololetí roku 2018 bylo provedenými kontrolami zjištěno již 2 233 osob vykonávajících nelegální práci. Ve 421 případech se jednalo o občany ČR, ve 112 případech o občany EU a v 1 700 případech o cizince ze zemí mimo EU.

Když statistiku vztáhneme na celou populaci, dá se říct, že načerno pracuje zhruba pětina až čtvrtina Čechů. Pokud jde o odvětví, nejvíc případů pracovních „nelegálů“kontroloři SÚIP našli ve stavebnictví, ve zpracovatelském průmyslu a v oblasti ubytovacích a stravovacích služeb.

Inspektoři práce loni zjistili 2 918 lidí pracujících načerno – 767 bylo občanů ČR, 234 příslušníků jiných členských států EU a 1 917 cizinců ze zemí mimo EU.