Královo útočiště
Nový hrad, osudové místo Václava IV.
Kunratický Nový hrad na kraji Prahy se měl v rozbouřené době stát klidným útočištěm stárnoucího krále Václava IV. V horkém létě 1419 zde však nalezl smrt, zřejmě po záchvatu mrtvice. Prahu a Čechy vzápětí zachvátila husitská revoluce. Boje a rabování pozoruhodná vladařova rezidence nepřežila, zbyly jen fragmenty.
Na lesní masiv na dnešním jihovýchodním okraji Prahy Václav IV. upřel pozornost již v roce 1407. Tehdy od dědiců zámožného pražského patricije Prokopa Olbramovice koupil ves Kunratice s okolím.
Pravděpodobně již od počátku zde předpokládal stavbu nového sídla v pohodlném dosahu pražských měst. „Nový hrad představuje z hlediska vývoje domácí středověké hradní architektury nejmladší hradní stavbu doby krále Václava IV. a poslední královský hrad jeho éry,“uvedl historik Jaroslav Podliska.
Jde navíc o ojedinělý hradní komplex v Praze. Zajímavostí bylo například to, že post ředitele stavby připadl měšťanu Nového Města pražského Hertvínovi. Ten měl k ruce jako písaře Blažeje, přímý dohled nad budováním královského sídla připadl mistru Křížovi. „Jeho působení je doloženo v té době například i na stavbě pražské Novoměstské radnice,“uvedla historička Dobroslava Menclová.
Hertvín a Kříž nezaháleli, dílo rychle postupovalo. Již v roce 1412 na Novém hradě Václav IV. vydal první listinu. K dispozici zde měl vladař pohodlný palác o rozměrech 23 x 8,5 metru, v suterénu zaklenutý lomenou valenou klenbou. Objekt v přízemí obsahoval tři místnosti a podobně tomu bylo patrně také u vyšších pater. Západní stranu paláce uzavírala průjezdná brána s kolébkovým mostem.
Zajímavost v jejím přízemí představovala takzvaná vlčí jáma. Ta mohla sloužit k zaklápění mostu. Opevnění zesiloval též vyzděný příkop, bezpečnost měla zaručit již poloha na ostrohu ze tří stran spadajícím do údolí Kunratického potoka. Přístup do komplexu vedl pouze od Chodova.
Novou rezidenci si Václav IV. oblíbil, na hrad si přestěhoval i svou knihovnu. Jednalo se na svou dobu o pozoruhodnou sbírku bohatě zdobených rukopisů v čele s dosud částečně dochovanou Biblí Václava IV. Ani na Novém hradě ale vytoužený klid nenalezl, 30. července 1419 dav vedený radikálním knězem Janem Želivským defenestroval z oken Novoměstské radnice konšele, které následně ubil. Václav IV. v důsledku neblahých zvěstí z Prahy zkolaboval a ve středu 16. srpna 1419 na Novém hradě zemřel.
Sídlo obsadil Václavův bratr Zikmund posádkou hejtmana Herborta z Fulštejna. Jeho bojovníci na počátku roku 1421 kapitulovali po ostřelování a poničení hradeb vojskem pražanů. Zpustošená královská rezidence nebyla obnovena.
Areál poničila i těžba břidlice a hlavně demoliční zákrok Korbů z Weidenheimu, majitelů kunratického velkostatku. Ti nechali roku 1881 ruiny hradu strhnout. Nyní jsou k vidění fragmenty stavby, odhalené při archeologických výzkumech.