Snová MHD zdarma
Strany slibují cestování po Praze zdarma. Metropole na to není podle odborníků připravena.
Konec Pražanů s Lítačkou – na jízdu hromadnou dopravou bez možné pokuty by stačil jen občanský průkaz s Prahou uvedenou jako trvalé bydliště.
Se slibem zavedení MHD zdarma jdou do letošních voleb v hlavním městě hned dvě strany. V programu mají tento bod už poněkolikáté komunisté, letos si ho vzali za své i sociální demokraté. Zvláště pak jejich kandidát na primátora Jakub Landovský.
„Praha si může dovolit udělat MHD zdarma. Dokonce se jí to může vyplatit,“tvrdí pražský volební lídr ČSSD. Bezplatné cestování hromadnou dopravou by platilo pro osoby, které mají v metropoli hlášené trvalé bydliště. V hlavním městě žije podle Landovského až 200 tisíc lidí, kteří ale oficiálně bydlí jinde. Právě MHD zdarma by je měla zviklat k nahlášení trvalého bydliště v Praze.
Tím by se městu zvýšil příjem od státu, který se odvíjí od počtu obyvatel. „Kdyby si v Praze nahlásilo trvalé bydliště sto tisíc lidí, může město dostat 3,6 miliardy korun,“míní Landovský s tím, že částka by kompenzovala ztrátu, kterou by dopravní podnik utržil zavedením bezplatného cestování.
Příznivci MHD zdarma si navíc slibují, že Pražané, kteří nyní po městě cestují autem, vymění volant za madlo. To by mělo přinést snížení intenzity dopravního provozu a zlepšení ovzduší v Praze, na jehož špatné kvalitě se podílí převážně automobily.
Madlo zdarma řidiče neláká
Optimistické vyhlídky však nesdílejí odborníci. Na ČVUT podle informací MF DNES vzniklo už dříve několik nezávislých studií, z nichž vyplývá, že lidé nepřesedlají z aut na hromadnou dopravu, dokud nebude vybudována kvalitní infrastruktura MHD do okrajových částí metropole, kde by měla vznikat i dostatečně veliká záchytná parkoviště.
Bez takzvaných P+R parkovišť a lepší dostupnosti hromadné dopravy není příliš pravděpodobné, že by se lidé vzdali svých vozů. Byť by mohli jezdit autobusy, vlaky, metrem či tramvajemi zdarma. S tím souhlasí i Vratislav Filler, odborník na dopravu ze sdružení Auto*Mat, podle nějž není MHD zdarma v Praze nyní na pořadu dne.
„Veřejná doprava je v Praze už teď velmi levná. Roční kupon vychází na 10 korun denně. Potenciál na přechod z auta do MHD při zavedení jízdného zdarma je velmi malý. Pro ty, kteří jezdí po Praze autem, není hromadná doprava drahá. Nejezdí s ní z jiného důvodu,“popisuje Filler.
Podle něj je třeba nejdříve řešit kvalitu MHD. „Je jen mýtus, že je nejlepší na světě. Kolejová síť se prakticky nerozvíjí, podíl veřejné dopravy na vykonaných cestách dlouhodobě stagnuje a stanice metra jsou staré desítky let a pomalu se začínají rozpadat,“kritizuje zástupce Auto*Matu.
I kdyby nakonec byla hromadná doprava zdarma a získala na svou stranu i pražské řidiče, hrozí větší problém. MHD by v současné podobě pravděpodobně nestačila tak velkému zájmu cestujících. Město by mělo problém vypořádat se s přecpanými linkami.
Na zohlednění současných volných kapacit v jednotlivých druzích dopravy upozorňuje společnost Ropid, která organizuje hromadnou dopravu v Praze a okolí. Dopravní podnik se dlouhodobě potýká s nedostatkem řidičů v městských a příměstských autobusech, což komplikuje ještě výše navyšovat spoje. Podle Landovského může nové řidiče autobusů město přilákat tím, že jim nabídne městské byty, které slibují všechny strany po volbách začít budovat.
Situace však není růžová ani u kolejových linek. „U metra už ve špičkách intervaly příliš nezkrátíme, na lince C dokonce vůbec,“líčí mluvčí Ropidu Filip Drápal. „Některé tramvajové tratě v centru jsou zase na hranici svých kapacitních možností. Více tramvají už dnes ve špičce neprojede například klíčovými dopravními uzly, jako je Lazarská, Karlovo náměstí či Ječná ulice,“dodává Drápal.
Menší města už začala
Nedostatečná kapacita hlavních tratí platí i pro vlakovou dopravu. Jde o spojení mezi Prahou a Kolínem, Berounem a Benešovem. Ropid očekává v tomto případě pokroky v horizontu minimálně příštích pěti let, u některých tratí i později. „Navíc se nám u železnice nedostává ani dalších vlakových jednotek, které by mohly nabízenou kapacitu navýšit. Musela by se objednat výroba zcela nových vlaků,“doplňuje Drápal.
Podporovatelé MHD zdarma našli inspiraci pro zavedení v Praze v řadě tuzemských i zahraničních měst. Jakousi Mekkou MHD zdarma se v Evropě stal estonský Tallin, kde mohou osoby s trvalým bydlištěm jezdit zdarma hromadnou dopravou. V Česku platí tentýž systém kupříkladu ve Frýdku-Místku, Litoměřicích, Strakonicích, Valašském Meziříčí a Třeboni.
Vše jsou však města výrazně menší než Praha a zároveň nemají tolik linek jako česká metropole. Podle Drápala je zároveň nutné brát v potaz také okolí Prahy. „Hlavní město a velká část Středočeského kraje se totiž chová jako jedna dopravní metropolitní oblast, jíž je Praha přirozeným centrem,“upozorňuje mluvčí společnosti Ropid. Zavedení hromadné dopravy zdarma by podle Ropidu bylo nutné řešit v součinnosti se středními Čechami.