Ulice jako encyklopedie
Na Zahradním Městě byly inspirací pro názvy ulic rostliny, v Dejvicích zase armáda a legionáři
Matěj Ludvík redaktor MF DNES
Pojmenovávání ulic v metropoli má svá pravidla. Především by měla vycházet z tradičních místních názvů, případně se inspirovat charakterem či polohou lokality. Z těchto principů vychází označení jako Za Lesíkem, Výhledová, Na Výšině, ale i Dlouhá nebo třeba Nádražní.
Po Praze se však ve stejně hojné míře objevují označení odkazující na významné osobnosti české i světové historie či státy, města a obce. Jenže oba typy jmen už jsou do velké míry zcela obsazena a dvě ulice stejného názvu být ve městě nemohou.
Vznikající nedostatek řeší metropole už od minulého století využitím do té doby nepříliš obvyklých druhů jmen, která se ne vždy vztahují k dané lokalitě. Zajímavým fenoménem se pak při budování mnohých nových čtvrtí stalo tematicky příbuzné pojmenování ulic v celé oblasti.
Řada takových „ostrovů“se po Praze zachovala dodnes. Tím vůbec největším je bezesporu Zahradní Město v Praze 10. Původní kolonie pochází ze třicátých let 20. století a své jméno získala podle zahrádek, jimiž jsou jednotlivé rodinné domky obklopeny. A v podobném duchu dostávaly od roku 1934 názvy i jednotlivé ulice. Osu zde tvoří Jabloňová a Topolová, podle rostlin je zde ale nazváno celkem přes padesát ulic. Mezi jinými se jedná o Chrpovou, Mateřídouškovou, Pampeliškovou, Karafiátovou, Pivoňkovou nebo Sněženkovou.
V 60. a 70. letech se čtvrť na obou stranách ještě rozrostla o panelová sídliště. Přestože kolem nich zeleně výrazně ubylo, i tady dostaly ulice označení jako Zvonková, Jetelová nebo Chmelová.
Podle bylin dostaly při stavbě nových vilek na přelomu tisíciletí jména i komunikace v Kolovratech na jihovýchodním okraji Prahy. Zdejší obyvatelé tak bydlí v Meduňkové, Bazalkové, Levandulové, Tymiánové nebo třeba Měsíčkové. A obdobně pojmenovaná je také zhruba patnáct let stará zástavba v nedalekých Křeslicích, která se nechala inspirovat kořením světa. Najdeme zde Skořicovou, Anýzovou, Lékořicovou, ale i Fenyklovou či Diviznovou.
Dejvice spjaté s armádou
Zcela jinou historii mají názvy ulic v Dejvicích a části Bubenče v Praze 6. Příznačné pro tuto oblast je, že zde sídlí ministerstvo obrany a generální štáb armády. Převážně činžovní zástavba kolem Vítězného náměstí vznikala už za první republiky a řada komunikací byla mezi lety 1925 a 1931 pojmenována jako vzpomínka na první světovou válku.
Se změnou poměrů za protektorátu a posléze i v období komunistického režimu však byla velká část názvů přejmenována. Zmizely ulice podle zásadních bitev jako Ardenská, Na Piavě nebo Targettská a zůstala pouze Verdunská a Na Marně. Stejně tak to dopadlo i s názvy míst, kde působily a bojovaly československé jednotky. I v tomto případě byly výjimky, proto v současnosti máme alespoň Terronskou, Uralskou i Bachmačské a Sibiřské náměstí.
Další ulice pak byly pojmenovány po samotných legionářích a jednotkách v zahraničí. Dnes už existuje pouze Březovského, Wuchterlova a České družiny. Kyjevská pak odkazuje na místo, kde byla podepsána MF DNES přináší tematický letní seriál o původu názvů slavných i méně známých pražských ulic.
dohoda odbojových skupin a nachází se zde také ulice Národní obrany.
Důvody, proč se zpět navrátil jen zlomek z názvů, vysvětluje v publikaci Pražský uličník Marek Lašťovka. „Po roce 1989 byla původní pojmenování vrácena pouze těm ulicím, jejichž název z let 1951 až 1989 byl již nevhodný. Ostatním byl ponechán ten dosavadní, neboť hromadný návrat k původním názvům by nebyl účelný a pouze by značně ztížil orientaci ve čtvrti,“uvádí Lašťovka.
Právě část pojmenování se stejnou tématikou se zachovala i z období socialismu. Od roku 1950 až dosud má tato oblast také ulici Československé armády, která se čtyři roky po druhé světové válce jmenovala Eisenhowerova po americkém generálovi a pozdějším prezidentovi. Dále se zde nachází komunikace Jugoslávských partyzánů nebo náměstí Interbrigády, nazvané po mezinárodních jednotkách bojujících v letech 1936 až 1939 na straně španělské republikánské armády proti generálovi Franciscu Frankovi.
Filmový svět na Barrandově
Slavné barrandovské filmové ateliéry fungují už od roku 1921 a prošly jimi nejznámější čeští herci a režiséři. Jim i některým jejich zahraničním kolegům se dostalo pocty začátkem 80. let, kdy zde postupně vyrostlo rozlehlé sídliště a řada ulic byla po nich nazvaná. Jedná se například o Lamačovu, Högerovu, Lipského, Borského, Tréglovu nebo Chaplinovo a Tilleho náměstí. V roce 1992 pak přibyla i Werichova, Voskovcova, Pivcova nebo Peškova.
Podobné celky najdeme i v dalších částech Prahy. V Ďáblicích jsou ulice pojmenované podle měsíců v roce, na Černém Mostě zase podle československých letců, v Pitkovicích podle druhů hub a v Petrovicích podle vynálezců. V Hostivaři některé komunikace nesou názvy podle sportů, v Uhříněvsi podle planet, ve Strašnicích podle věhlasných malířů, v Březiněvsi podle ptáků a na Lhotce podle slovenských osobností minulosti.