Jakl: Proč se mi líbí Okamura
Bývalý tajemník prezidenta Václava Klause známý kontroverzními výroky líčí, proč chce za SPD do Senátu.
Petr Kolář reportér MF DNES
louholetý politický tajemník bývalého prezidenta Václava Klause Ladislav Jakl měl vždy poměrně vyostřené názory a nebál se je použít. Od dob Občanského fóra na začátku 90. let si ovšem od aktivní stranické politiky držel odstup. Nyní kandiduje do Senátu v Praze 2 za SPD Tomia Okamury. Proč to dělá a co na to říká Klaus? z různých stran i mého okolí o mnoho větší. A proč jsem přijal zrovna nabídku SPD? Myslím, že v čase se hierarchie našich priorit mění. Pro mě aktuálně téměř vše překrývají otázky bruselské centralizace a masově řízené migrace. Už dříve jsem řekl, že na referendu o odchodu z EU bych byl ochoten spolupracovat s kdekým. Mám pocit, že v těchto tématech je SPD nejsrozumitelnější, nejdůslednější a nejvýraznější. Samozřejmě že mezi námi existují zásadní a podstatné rozdíly. Ale proč v momentě, kdy se o nich zrovna nerozhoduje, činit příkopy i v tématech, kde si rozumíme a můžeme spolu efektivně spolupracovat. Ostatní věci prostě tolik neřeším. Fanoušci Sparty a Slavie spolu asi také nikdy nebudou nijak zvlášť vycházet, ale když jim někdo zvenčí bude chtít ukrást hřiště, asi se také domluví na nějaké spolupráci. Aby si to hřiště vzali zpět a na něm si to mezi sebou mohli rozdat.
Nálada směrem k migraci se ve společnosti za poslední dobu obrátila. Dnes používá protimigrační rétoriku kdekdo. V Česku třeba ODS, premiér Andrej Babiš se dokonce nazval „lídr protimigrantské agendy“. Proč zrovna SPD?
Zaprvé ODS vůbec nebojuje proti migraci, to je takový mírný pokrok v mezích zákona. Jejich eurohujerství je takové, že překrývá úplně všechno. Je to odpor jen proto, aby nepřišli o část svého elektorátu. Co se týká Babiše, tomu já v této věci nevěřím skoro nic. Je člověkem, který velmi dobře vnímá atmosféru ve společnosti a ví, že lidé mají oprávněné obavy. Ale vždy bude dělat, co je pro něj výhodné. Když mu ale někdo z mocných zahraničních kolegů vysvětlí, že by na tento postoj mohl doplatit například ve svých obchodních zájmech, tak jsem přesvědčen, že je klidně schopen otočit. Neotočí pouze v případě, kdy bude cítit tlak zevnitř – od nás. Pokud by ten tlak nebyl dostatečně hrozivý, tak myslím, že nás prodá.
Není to stejné s Tomiem Okamurou, který má SPD v podstatě jako výnosný podnikatelský projekt a pochopil, že toto téma zkrátka „funguje“? Přičemž kdyby tady lidi uprchlíky vítali, nejspíš je sem bude osobně vozit na gumových člunech, ne?
Já tento pocit nemám. Četl jsem několik jeho rozhovorů na toto téma a myslím, že mu nejde o to, zda někdo má či nemá rád jinak vypadající lidi. Několikrát se zamýšlel i nad tím, jak to funguje v EU, a sdílí názor, že evropská integrace ohrožuje demokracii i svobodu u nás. Že migrace nespadla z Marsu, ale je produktem stejných struktur, které se starají o utahování šroubů bruselské integrace, což kritizoval vždy. Proto mu tuto problematiku věřím podstatně víc než Babišovi. No, a pak jsem tady ještě já. A já říkám věci, o nichž jsem přesvědčen, aniž bych čekal, že mě za ně někdo pochválí. Využívám této konstelace, abych tato témata prodal na veřejnosti a vzbudil o ně větší zájem.
Ještě minulý týden jste ani nevěděl, co zkratka SPD znamená. S řadou Okamurových programových tezí – třeba prvky přímé demokracie – máte léta silný ideologický problém. Takže prostě zavřete oči kvůli těm dvěma věcem, protože jste dostal nejlepší nabídku do Senátu?
Zajímalo mě, jestli jsou ta dvě hlavní témata artikulována dostatečně výrazně, srozumitelně a nealibisticky.
Vám celé hnutí SPD nepřipadá trochu eklhaft? Se všemi Roznery, kteří rozbrušují, Koteny, kteří se zabývají škodlivostí mikrovlnných trub, poslankyněmi Hyťhovými, které se zastávají rasistů, anebo tajemníky Staníky, kteří posílají lidi do plynu přímo ve Sněmovně?
Musím říct, že o tom všem vím asi tak desetkrát méně než vy. Tato jména téměř vůbec neznám, stejně jako jejich výroky. Můj krok se někomu může zdát až trochu donkichotský, bláhový, nebo idealistický. Ale já tím chci říct něco důležitého. Že právě navzdory tomu, že má někdo v některých věcech třeba i nepřekonatelné odlišnosti, tak pojďme napříč politickou scénou spolupracovat ve věcech, ve kterých máme společná prioritní východiska a postoje. A to bez ohledu na ostatní témata, o který momentálně není řeč. Proto jsem se ani pořádně nezajímal o to, jak se ta strana jmenuje a co ve svém programu má. Pro mě všechno překryla autentičnost protibruselského a protimigračního postoje.
Podle této argumentace byste v roce 1933 klidně mohl v Německu kandidovat za NSDAP a říkat, že vás prioritně zajímá tvrdý postup Adolfa Hitlera proti