Kobercový nálet peněz z Liďáku
Komunální a senátní volby jsou za dveřmi. V posledních – sněmovních – volbách dostala ČSSD historickou nakládačku. Pak po dlouhých dilematech vstoupila jako juniorní partner do Babišovy vlády a moc ráda by předvedla, že se rozhodla správně. V čele partaje stojí nový předseda a i on sám si potřebuje vysloužit ostruhy. Stejně tak šéf největší odborové centrály po letech, kdy odbory jen přihrávaly Sobotkově vládě, touží konečně předvést, že je nebezpečně ostrý chlapík.
To je zhruba výčet motivací vedoucích k tomu, že se menší vládní strana v posledních dnech chová jako utržená ze řetězu. Jeden den navrhuje předseda Jan Hamáček plošný desetiprocentní nárůst platů státních zaměstnanců. Hned nato vyhlásí pražský lídr Jakub Landovský plán cestovat v metropoli MHD úplně zadarmo. A o den později ministryně práce Jana Maláčová přichází s návrhem skokově zvýšit minimální mzdu z dnešních 12 až na 16 tisíc korun. To vše k již rozjetým plánům vlády na zvyšování penzí nebo na jízdné ve vlacích a autobusech pro děti, studenty a důchodce za čtvrtinu ceny.
Poté, co zkrachoval kurz Bohuslava Sobotky, který sázel na vybájenou novou levici, zejména mladé městské liberály, vrací se ČSSD na pozici levice tradiční, lovící mezi sociálně slabšími, staršími, potřebnými. A to vždy něco stojí – v podobě vyšších platů, sociálních dávek či důchodů. O to víc, že i Andrej Babiš, proti němuž se chtějí socialisté vymezit zleva, dnes představuje minimálně levý střed. Ani tradiční levice by se ale neměla úplně utrhnout z elementární rozpočtové odpovědnosti. Tedy pokud partaj, která sama dluží stamiliony svým věřitelům, ještě tuší, co ta slova znamenají.
ČSSD přitom není ve špatné pozici. Prozatím sází na model: odbory nějaký nesmysl vystřelí, socialisti se s ním ztotožní a komunisti, aby také prokázali svou pravověrnost, se připojí. Babišovi se s touto levou frontou bude špatně potýkat, byť dnes Středulova odborová centrála reprezentuje ani ne desetinu zaměstnanců a ČSSD a KSČM fakticky také jen menší výseč české levice.
Ale berme to s rezervou: jak bylo řečeno, volby jsou za dveřmi, tak třeba se po nich socialisti vrátí na zem. Kdyby se tak ale nestalo a měl z toho být dlouhodobý kurz ČSSD, pak bude zajímavé sledovat, jak se zachová sněmovní pravice. Pomůže bránit největším úletům, anebo ve stylu „čím hůře, tím lépe“nechá Babiše, aby si to pořádně „vyžral“?