O opravu Palachova domu nebyl zájem
Nejsou lidi a o malé zakázky nemají velké firmy zájem. Potvrzuje to nedávná nečekaná zkušenost Národního muzea při opravě rodného domu Jana Palacha ve středočeských Všetatech. Kvůli tomu se nestihne jeho otevření příští rok, na který připadá 50. výročí Palachova sebeupálení.
Rekonstrukce začala po několika odkladech teprve před týdnem 17. srpna, a to předáním staveniště stavební firmě. Důvodem ročního zpoždění byl výběr dodavatele, který byl časově náročnější, než Národní muzeum předpokládalo.
„Stavební firmy neměly zájem o veřejnou zakázku za víc než 16 milionů korun,“vysvětluje mluvčí Národního muzea Kristýna Kvapilová. Muzeu se až na čtvrtý pokus podařilo ve výběrovém řízení úspěšně vybrat stavební firmu, která obnovu domku provede.
„Předpokládáme dokončení stavební části v srpnu 2019,“dodává Kvapilová. Pak začne teprve příprava expozice.
To, že konečně začala obnova zanedbaného rodinného domu, vítá i radnice. „Zaplať pánbůh, že to konečně začalo, bohužel to trvalo dlouho, doufali jsme, že to bude dřív,“říká starosta Všetat Miroslav Baloun.
S myšlenkou vybudovat muzeum v domě Jana Palacha ve Všetatech přišel v roce 2011 spolek Národ pohasl. Úspěch slavil koncem roku 2013, kdy poslanci odhlasovali navýšení rozpočtu ministerstva kultury o šest milionů korun na vykoupení chátrajícího rodinného domu a vytvoření památníku. Ten vznikne v domku, odkud Palach v lednu 1969 odjel do Prahy, kde se upálil.
Palachova cukrárna
Dům postavil ve 30. letech minulého století jeho otec a provozoval v něm i cukrárnu. Rodině patřil až do smrti Palachovy matky, pak ho příbuzní prodali.
Národní muzeum koupilo zanedbanou nemovitost od soukromého majitele v roce 2014. Poté vypsalo architektonicko–uměleckou soutěž, do které bylo přihlášeno 31 návrhů. Z nich porota v čele s architektem Josefem Pleskotem vybrala návrh studia MCA architektů Pavly Melkové a Miroslava Cikána.
Původní dům je ve vítězném návrhu zachován, autoři do něj navíc vklínili hranu symbolizující komunistický režim. Okna budou zatemněna železnými deskami s malými průhledy připomínajícími kukátka do vězeňské cely.—
Robert Oppelt