Karpatské výhledy Vydejte se po stopách tajemných bohyní
Velká Javořina nabízí i vycházku do pralesa
Nejen místo pravidelného setkávání dvou národů, ale také nejvyšší vrchol Bílých Karpat s krásnou přírodou plnou turistických tras. Velká Javořina se svými 970 m n. m. tvoří přírodní hranici mezi Českem a Slovenskem.
Kromě výškového bodu s kruhovým rozhledem láká především na národní přírodní rezervaci. Ta zahrnuje úsek pralesa na vápenitém podloží severního svahu i rozlehlé horské louky.
Z vrcholku se turistům nabízí krásný výhled do okolí. Na české straně se rozléhá bělokarpatská krajina s rozhlednou Velký Lopeník, Vizovické vrchy a zalesněný pás přírodního parku Chřiby s hradem Buchlov. Slovensko se pyšní Strážovskými vrchy, řekou Váh a Čachtickým jezerem v severní části Malých Karpat.
Hřbet javořinského kopce pokrývá smilková louka, vznikla nejspíš při kácení lesa za valašské kolonizace kolem 16. století. Valaši přišli v několika etapách ze Vsetínska a ze západního Slovenska, začali hospodařit v horských oblastech a půdu získávali vymýcením lesa. Nejvyšší místa svahů tak sloužila jako pastviny, naopak v dolních oblastech se turisté dodnes mohou prodírat zalesněným bujným pralesem.
Přírodní pralesovitá rezervace pocestné zaujme především dvě stě let starými buky, jejichž kmeny a větve se vlivem drsného horského klimatu kroutí do těch nejbizarnějších tvarů.
Do výšek se na Velké Javořině nevypínají pouze stromy, ale také rádiový a televizní vysílač stojící na bezlesnatém povrchu kopce, jejž vybudovali nadšenci ze Staré Turé. Železobetonová konstrukce měří osmdesát metrů a vede k ní několik turistických stezek, například z Myjavy, Staré Turé nebo Lubiny.
Lidé najdou v přírodním parku i rozhlednu Jelenec (925 m n. m.), která je součástí hlavního hřebene Bílých Karpat. Původně vojenská věž s kovovými žebříky poskytuje odvážlivcům dokonalý rozhled do okolní krajiny. Cesta k vrcholu je však strmá a nevhodná pro malé děti.
Kdo si jednou oblíbí javořinskou přírodu, ať při průjezdu na kole, nebo pěšky, už na místo jen tak nezapomene. K tomu, aby si ji mohl každý naplno vychutnat a sdílet své zážitky, slouží vyhlášená Holubyho chata. Ta stojí více než devadesát let na východním svahu Velké Javořiny, kde čeká na pocestné.
Budovu postavili českoslovenští turisté, pojmenovali ji po evangelickém faráři, botanikovi a národopisci Jozefu Ľudovítu Holubym, který zemřel v roce 1923, kdy se na chatě začalo pracovat. Od svého vzniku prošla budova několika přestavbami a na jejím zvelebení se pracuje dodnes, kdy se u ní zastavují turisté kvůli noclehu, jelenímu guláši nebo různorodým kulturním akcím.
Nejznámější z nich jsou silvestrovské oslavy nebo Slavnosti bratrství Čechů a Slováků poslední červencový týden, na nichž vystupují lidové a folklorní soubory z obou států. Lidé na nich mohou položit květiny k památníku Bratrství Čechů a Slováků na Velké Javořině, který vytvořil roku 1990 Otmar Oliva z Velehradu. Opracovaný kámen zdobí měděný český a slovenský znak.
Žítkovské bohyně, pro někoho mýtus a zpopularizované báje Kopaničářů, pro dalšího jedinečné ženy léčící nemocné a předpovídající budoucnost pohledem do kousku ztuhlého vosku či olova. Odlehlá svébytná část moravského Slovácka se kvůli jejich odkazu a po vydání známého románu Kateřiny Tučkové zaplnila zájemci o magii a tajemno.
Kopanice zahrnují vesnice Vyškovec, Starý Hrozenkov, Lopeník, Vápenice a Žítková. Odedávna se vyznačovaly chudým a obtížným životem v přírodě, kde si lidé vydělávali především okopáváním kamenitých políček.
Obyvatelé si tam uchovávali své soukromí, originální kroje i svébytné nářečí.
Po stopách bohyní, které uměly nahlížet do budoucnosti, věštit a čarovat, se dnes mohou lidé vydat s průvodkyní, zavede je hned na několik zastávek. Ke kapličce na Pitínských pasekách, ovčí farmě a také do domu poslední z bohyň působící v oblasti Irmy Gabrhelové (1905–2001). Její chaloupka vypadá jako z dob, kdy do ní přicházeli lidé prosící o pomoc.
Bohyně žily většinou v ústraní, klienty k nim přiváděli takzvaní „andělé“, což byly děti nebo mladé dívky zjišťující pro vědmu po cestě osobní informace, které by mohla využít. (cyr)