Němci chtějí Němce v čele EU
Největší unijní země obsadila klíčový post EU naposledy před padesáti roky. Spekuluje se o tom, zda by šéfkou komise nechtěla být sama kancléřka Angela Merkelová.
BRUSEL Německý ministr hospodářství Peter Altmaier, ministryně obrany Ursula von der Leyenová, nebo snad po odchodu z čela německé vlády sama Angela Merkelová?
Podle německého deníku Handelsblatt vzdala sice spolková vláda boj o post šéfa Evropské centrální banky, ale místo něj zamířily ambice Německa ještě výše. A to k nejvlivnějšímu postu v celé Unii – pozici šéfa Evropské komise.
I když už její současný šéf, bývalý lucemburský premiér Jean-Claude Juncker, je mnohými pozorovateli pokládán za prodlouženou ruku Německa v čele Evropské komise, Spolková republika má formálně v rámci evropských institucí slabší pozici, než by jako jasně největší unijní země mít mohla a měla.
Podle bruselských expertů byl však ve skutečnosti už v minulých letech nejvlivnějším mužem Unie Němec Martin Selmayr. Šéf Junckerova kabinetu se navíc na jaře přesunul na post generálního sekretáře Evropské komise, kde svoji mocnou pozici v rámci Bruselu podle unijních expertů ještě posílil.
Ani to Německu už nestačí a po několika desítkách let si myslí i na nejmocnější unijní post. „Je určitě možné, že Německo bude mít zájem, protože posledním Němcem v čele Evropské komise byl Walter Hallstein v roce 1967,“připustil pro server Politico německý europoslanec Elmar Brok z Křesťansko-demokratické unie kancléřky Angely Merkelové.
V případě, že by se během roku rozhodla Merkelová odejít z postu kancléřky, je podle spekulací médií možné, že by s funkcí myslela i sama na sebe.
BERLÍN Nejdříve chtěla německá kancléřka Angela Merkelová pro Spolkovou republiku post šéf Evropské centrální banky (ECB). Teď ale změnila názor a její úsilí míří ještě výš. Pro největší stát Evropské unie chce i nejmocnější post – šéfa Evropské komise.
Tvrdí to alespoň německý deník Handelsblatt, který k tomuto tvrzení dospěl na základě informací, které v minulých dnech získal v kancléřčině okruhu. „Nejvyšší prioritou není pro Merkelovou získání pozice šéfa Evropské centrální banky, ale úřad předsedy Evropské komise,“řekl deníku vysoký představitel spolkové vlády, který si přál zůstat v anonymitě.
Přestože spolkové kancléřství odmítlo zprávu Handelsblattu komentovat, informace deníku včera nepřímo potvrdil i internetový server Politico.eu. „Je určitě možné, že Německo bude mít zájem, protože posledním Němcem v čele Evropské komise byl Walter Hallstein v roce 1967,“řekl pro Politico významný německý europoslanec Elmar Brok. Ten byl do loňského roku předsedou zahraničního výboru Evropského parlamentu a patří k významným politikům německé vládní Křesťansko-demokratické unie, které Angela Merkelová předsedá.
Plán se měl podle médií zrodit poté, co se ukázalo, že německý kandidát na šéfa Evropské centrální banky, současný šéf spolkové centrální banky Jens Weidmann, naráží v dalších státech eurozóny na tak silný odpor, že jeho prosazení do čela ECB je prakticky vyloučeno. Navíc Německo by z této nominace kromě jisté prestiže příliš nemělo,
protože šéf ECB musí podle Handelsblattu zachovávat striktní neutralitu.
Naproti tomu funkce předsedy Evropské komise se v pojetí jejího současného šéfa Jeana-Clauda Junckera stala mnohem političtější, než tomu bylo dříve. A i celá Evropská komise se z dřívější spíše jen úřednické převodní páky stala politickým orgánem, který se snaží přicházet s vlastními unijními projekty. To sice vyvolává rozporuplné reakce mezi politiky členských států, ale faktem je, že postavení Evropské komise v minulých letech nebývale posílilo.
Německá snaha není překvapivá. Kdyby totiž minulé volby do Evropského parlamentu dopadly ve prospěch sociálních demokratů, kteří nakonec skončili druzí, mohl už dnes být v čele Evropské komise Němec. „Unijní levice měla v evropských volbách jako svého ‚spitzenkandidáta‘ německého sociálního demokrata Martina Schulze. Kdyby uspěla, tak by to byl pravděpodobně on, kdo by stanul v čele Evropské komise,“říká Zuzana Lizcová, analytička Asociace pro mezinárodní otázky (AMO). Ani zprávy o současných snahách prosadit na tento post německého zástupce z kancléřčina politického tábora nejsou podle ní překvapivé. „Zapadá to do trendu posilování pozic Německa na světové i evropské scéně,“dodává Lizcová.
Altmaier, nebo Leyenová?
Mezi adepty na německého kandidáta na nejvlivnější evropský post se objevuje nejčastěji dlouholetý spolupracovník Merkelové, současný ministr hospodářství Peter Altmaier. „Jde o rozeného Evropana, který mluví navíc několika jazyky,“uvádí k údajnému favoritovi kancléřky Handelsblatt. Jako potvrzení toho, že se Altmaier do Bruselu chystá, list dodal, že jako jediný z ministrů ve svém úřadě neprovedl po nástupu změny na klíčových postech, což ukazuje, že pobyt ve vládě neplánuje na dlouho.
Nejde však o jediného zvažovaného kandidáta z prostředí německé vlády. Dalším je současná ministryně obrany Ursula von der Leyenová, která se narodila a vyrostla v Bruselu, nebo šéf Evropské lidové strany, největší frakce v europarlamentu, Manfred Weber. Podle některých scénářů však může Merkelová myslet s funkcí i sama na sebe. A to v případě, kdyby kancléřský úřad musela předčasně opustit.