Vjezd zdolá jen Lancia
Itálie má sídlo v Nerudově ulici od roku 1924. Palác státu prodala šlechta
Staré šlechtické paláce v centru Prahy jsou pro ambasády jako stvořené. Reprezentační sály, honosný původní nábytek a slavnostní atmosféra. Někdy ale historický palác přináší i drobné problémy. Tak je tomu třeba v případě Kolovratského paláce v Nerudově ulici na Malé Straně, kde má velvyslanectví Itálie.
Vjezd na dvůr ambasády, který byl vybudován pro kočáry, nikoliv pro nízké limuzíny, má totiž tak vysoký schod, že musí Itálie vždy pečlivě vybírat automobil pro svého velvyslance. Většina limuzín, kterými diplomaté běžně jezdí, by zavadila o průjezd podvozkem. Mercedesům a BMW proto práci přebrala italská Lancia, které vyšší vjezd do dvora problémy nedělá. Dalším úskalím jsou historické dřevěné dlažební kostky v průjezdu. Ty měly dříve zajistit, aby kočár tažený koňmi nevydával tak hlasité zvuky a nerušil šlechtu. Teď na nich po dešti autům prokluzují kola.
Fasáda od Santiniho
V Kolovratském paláci, který někdy bývá označován také jako Thunovský nebo Thun-Hohenštejnský, má Itálie velvyslanectví od roku 1924, kdy budovu italská vláda odkoupila od šlechtického rodu Thunů. Spolu s ním stát koupil i Vlašskou kapli Nanebevzetí Panny Marie v Karlově ulici, která je součástí areálu pražského Klementina.
Palác ve skutečnosti tvoří dvě budovy. Ta přední, vrcholně barokní, má průčelí do Nerudovy ulice a právě v ní má italská ambasáda sídlo. Zadní část paláce je starší renesanční budovou Paláce pánů z Hradce a v současné době je prázdná.
Na barokní části Kolovratského paláce pracoval v 18. století přední český architekt italského původu Jan Blažej Santini a budova se řadí k jeho nevýznamnějším palácovým stavbám. Na sochařské výzdobě hlavního portálu se podílel také Matyáš Bernard Braun.
Velvyslanec Aldo Amati, který v blízké době v Praze skončí svoji misi a přesune se jako italský ambasador do Polska, má rezidenci v horním patře paláce, kde původně bývaly pokoje pro služebnictvo. Nyní tam velvyslanec nejen bydlí, ale také tam zve hosty na delší pracovní schůzky nebo jednání. Naopak v místech, kde je v současnosti sekretariát velvyslanectví, měli dřívější
majitelé ložnici. Velké recepce, konference nebo oslavy se konají v hlavním sále paláce, který opticky ještě zvětšují zrcadla na stěnách.
Do pokojů velvyslancovy rezidence se vstupuje z chodby, kterou tvoří ochoz nad hlavním schodištěm. Tím do ambasády vchází důležití hosté. Velvyslanec tak může okny na ochozu pozorovat, kdo do paláce přichází. Nejraději má ale podle svých slov výhled z okna v kuchyni rezidence, které míří do Nerudovy ulice. „Chodím si sem odpočinout a přemýšlet,“popisuje Amati.