Každý rok staví jedno letadlo
Amatérský konstruktér postavil skoro 30 replik historických letadel. Vymýšlí i letadla nová.
Někdy si říká, že by chtěl být jako ostatní. Václav Vondrášek se usmívá, když to říká. Ale tak, aby bylo znát, že to nemyslí vážně. Amatérský konstruktér replik historických letadel z Tismic na Kolínsku jen žasne, že lidé utrácejí čas u televize, ba se i nudí. Zatímco jemu se v hlavě pořád rojí nějaké nápady a den, kdy na letadle nic neudělá, považuje za ztracený. Pár výtvorů má v muzeích v Pardubicích a Mladé Boleslavi. A doma v garáži mu stojí mimo jiné replika dvoumístného letadla Bohemia B-5, které jako první československý letu schopný stroj před sto lety postavil spolek aviatiků v Plzni.
„Dostal jsem nápad, že by moje letadla mohla obsáhnout letos právě stoletou historii československého letectví,“podotýká pětapadesátiletý muž a bez náznaku pýchy otevírá vrata garáže, která ukrývá některé jeho poklady. Jeho celoživotní vášeň pro letadla vzklíčila už v pěti letech, kdy se mu dostal do rukou časopis Modelář. Jak rostl, našel v sobě i neobyčejnou zručnost, takže záhy vyhrával dětské soutěže v modelařině. Když v jednom klání odměnili vítěze svezením v opravdovém letadle v aeroklubu Kolín, o chlapcově dalším osudu bylo rozhodnuto. V patnácti si začal dělat plachtařský výcvik a po gymnáziu ho otec přihlásil na vysokou leteckou školu do Košic.
Tři děti vychoval sám
Na přijímačky se ovšem nenaučil, a tak ho nevzali. Nestýskal si, dal se k hasičům a dvacet let pracoval jako velitel profesionálního sboru v Českém Brodě. A ke své vášni si začal klestit vlastní cestu.
U hasičů měl pravidelný příjem a k tomu si slušně přivydělával restaurátorskou prací na dřevěných historických letadlech. Tak se postupně vyučil devateru řemesel, která tato činnost vyžaduje. „Zakázek jsem měl habaděj a mojí rodině, do které se postupně narodily tři děti, tehdy nic nechybělo. Dnes už je letecká truhlařina bohužel mrtvým řemeslem,“posteskne si.
Po revoluci začal Václav Vondrášek stavět v garáži amatérské ultralighty a postupně zhotovil repliky letadel prvních aviatiků od začátků letectví až do konce 2. světové války. Jeho um nezůstal bez povšimnutí. Na přelomu tisíciletí například vyrobil pro Svěrákův film Tmavomodrý svět maketu pilotního prostoru, do níž pak ve filmu usedal herec Ondřej Vetchý.
Jenže v roce 2006 přišel životní zlom. „Přesně na den výročí příchodu Rusáků 21. srpna za mnou přišla manželka s tím, že od rodiny odchází. Úplně zčistajasna. Propadla duchovním vědám, a nakonec se nechala zmanipulovat nějakým guru. Dnes už je nebožka. Naše děti, dceru a dva kluky, jsem musel vychovat sám, jen s pomocí svojí mámy.“
Týž rok Václav Vondrášek odešel od hasičů, protože ho zlákala nabídka živit se stavbou letadel pro cizinu. Z domluvy nakonec sešlo, takže se najednou ocitl bez ženy i bez práce. Láska k letadlům ho stále držela, a tak je dál stavěl v bojových podmínkách doma na koleně. Při jejich zalétávání zažil i pár karambolů, ale nikdy se nezranil.
Příběh předválečné stíhačky
Každé letadlo má svůj vlastní příběh. Tak třeba předválečná stíhačka Avia BH-534, jejíž repliku má konstruktér zatím jen v kostře, protože na potah křídel mu teď chybějí peníze.
„Stíhačky byly nachystané k obraně proti Hitlerovi a před mnichovskou dohodou jich u nás byla vyrobena skoro tisícovka. Když nás Němci bez jediného výstřelu obsadili, zabavili je a rozdali svým vazalům. Pak se tyhle avie řízené slovenskými a maďarskými piloty účastnily útoku na Sovětský svaz. Nakonec zbyly dva stroje na Slovensku, které se paradoxně v roce 1944 zapojily do Slovenského národního povstání,“ vypráví konstruktér.
Když chce někdo stavět letadla a také je zaletět, musí být splněno několik podmínek. Tou základní jsou peníze, pak místo na stavbu a parkování, pilotní průkaz a razítko schvalující instituce. Václavu Vondráškovi vždy něco z toho chybělo. Stavět se dá sice v garáži a u domu má velký pozemek, ale ne hangár, kde by mohl letadlo sestavit.
„Proto mám barák plný křídel a vrtulí. Těch překážek je moc, výsluha od hasičů náklady nepokryje. Svůj boj často prohrávám, ale vedu ho dál, neumím to vzdát. Navíc se mi v hlavě začaly rojit pro změnu nápady na letadla budoucnosti. Každé ráno v šest mě probudí vrtulník, který nad domem přelétá z Prahy na Pardubicko. Dělá strašný kravál, spotřebuje fůru paliva a já vymyslel, jak ho pomocí kruhového křídla po startu svisle vzhůru proměnit v letadlo. Ve výsledku by vznikla kombinace vrtulníku a letadla. Nechal jsem si to už i patentovat včetně názvu Diskolet,“vypráví nadšenec z Tismic, který rok co rok vyrobí jedno letadlo. S těmi rozpracovanými má už bezmála třicet kousků. „Kdybych popustil uzdu fantazii, jednou bych z nich třeba mohl vytvořit vlastní muzeum. Což nemá nikdo na světě,“zasní se samorost.