„Spojuje nás třeba hokej, ve kterém vás porážíme“
V Praze je švédská velvyslankyně Viktoria Li dva roky a další dva ji na ambasádě ještě čekají. V metropoli si oblíbila některá skrytá zákoutí. „Zaujalo mě, že se dá centrum města procházet pasážemi a průchody,“říká.
Máte na ambasádě nějaký nábytek z IKEA?
Nemáme. Ale máme tu několik menších doplňků z IKEA, které jsou velmi užitečné. V kancelářích a rezidenci máme nábytek od švédských designérů.
Jaké je vaše oblíbené místo v Praze?
Miluji budovu ambasády. Je to krásný dům s úžasným výhledem na celé město. Mám ráda také Petřín a Vyšehrad. Také se mi líbí Žižkov a samozřejmě centrum. Jednou mi někdo ukázal, kolik je v centru pasáží a průchodů, a že nemusíte jít po velkých ulicích, ale skrz domy a průchody. To mi přijde zajímavé.
Kam zamíříte, když si chcete připadat jako ve Švédsku?
Mám pocit, že v Praze není žádná opravdu švédská restaurace. Ale třeba příroda v Česku a Švédsku jsou si velmi podobné. Takže se mi po švédské přírodě tolik nestýská. IKEA je samozřejmě místem pro každého Švéda, který chce pocítit trochu své země.
Máte nějaké oblíbené místo přímo na ambasádě?
Ano, můj balkon. Je z něj snad ten nejúžasnější výhled na Prahu. Celá ta budova je velkolepá. Má atmosféru, historii, líbí se mi její umístění i to, jak komunikuje s okolními budovami a parkem.
Jak podle vás Češi vnímají Švédsko a jeho obyvatele?
Řekla bych, že Češi mají na naši zemi pozitivní pohled a že oceňují náš sociální systém a otevřenost. Také si myslím, že spolu sdílíme lásku k přírodě a pobytu venku. Oba národy jsou poměrně sportovně založené a jak Švédi, tak Češi mají rádi zimní sporty, především lední hokej, ve kterém vás mimochodem stále porážíme. Z historického pohledu je třeba zmínit rok 1968, kdy spousta Čechů do Švédska emigrovala. Podobně jsme na tom i se zájmem o knihy a filmy.
Učíte se česky?
Moje čeština je strašná, řekla bych, že téměř neexistující. Stydím se za to. Začala jsem se trochu učit, ale pak jsem to vzdala. Po šesti letech v Číně, kdy jsem se učila místní jazyk, jsem se totiž rozhodla si od toho trochu odpočinout. Ale je to opravdu ostuda.
Co vás na Praze překvapilo?
Zaujalo mě, že je Česko obecně velmi homogenní společnost. Byla jsem zvyklá žít ve více rozmanitých společnostech. Ne že by mě to tedy přímo překvapilo, ale je to jiné. Příjemné bylo dostat se do tak krásného města s velkým množstvím zeleně a „lidskými“rozměry. (baj)