Svět brzdí čínské investory

Západ se bojí, že se Číňané přes akvizice dostanou k vyspělým technologiím. Proto je zastavují

Harašení vyššími cly není jediným nástrojem v obchodní válce mezi USA a Čínou. Americká administrativa – a s ní evropské vlády, byť zatím v menší míře – přivírá dveře čínským investorům.

Prezident Donald Trump nedávno podepsal zákon, který zpřísňuje pravidla pro posuzování zahraničních investic. Americký Výbor pro zahraniční investice CFIUS bude přísněji zkoumat akvizice v oblasti technologií, infrastruktury či všude tam, kde jde o osobní data.

Nyní je to na papíře s podpisem prezidenta, propad zájmu čínských investorů však přišel už dříve. V prvním pololetí dosáhly čínské investice ve Spojených státech pouze 2,1 miliardy dolarů, zatímco na vrcholu v roce 2016 to bylo 46 miliard. Číňané už pochopili „signály“, které jim americké úřady vysílaly.

Začátkem roku zkrachovala například koupě finanční společnosti MoneyGram, o niž usilovala čínská firma Ant Financial ze skupiny Alibaba, kterou vlastní nejbohatší Číňan Jack Ma. CFIUS vyslovil obavy, že „osoby se zlými úmysly“by se mohly dostat k datům o zaměstnancích americké armády, kteří službu využívají k posílání peněz.

Česko teprve začíná

Hodnocení investic z hlediska bezpečnosti a veřejného pořádku chystá i Česko, legislativní proces je však teprve na začátku. V současnosti nemá země podle analýzy ministerstva průmyslu odpovídající zákony, na jejichž základě by dokázala nežádoucí investice zastavit.

Úředníci oficiálně z diplomatických důvodů tvrdí, že nové nástroje se budou týkat investorů ze všech třetích zemí. Je však zřejmé, že na mušce budou hlavně firmy ze států, jako je Čína (či Rusko).

Jednotná pravidla se chystají také na evropské úrovni. Kvůli tvrdšímu postoji ze strany USA, Kanady či Austrálie se v poslední době investoři z Číny zaměřili právě na členské země Unie. Zatímco ještě loni směřoval stejný objem čínských investic na obě strany Atlantiku, letos Číňané nakoupili podle dat agentury Bloomberg podíly ve firmách v západní Evropě za 50 miliard dolarů, pětkrát tolik co v USA.

V Evropě přitom už nyní monitoruje příchozí aktivity zahraničních investorů více než desítka zemí, včetně Německa, Francie či Itálie. A podle všeho také vůči Číňanům začaly přitvrzovat. Německá vláda například začátkem srpna vetovala převzetí tradičního výrobce špičkových průmyslových strojů Leifeld Metal Spinning čínskou firmou Yantai Taihai. Už dříve Berlín zabránil vstupu čínského státního koncernu do provozovatele přenosové soustavy 50 Hertz.

Kabinet Angely Merkelové navíc usiluje, aby napříště mohla vláda kontrolovat ještě větší množství akvizic v citlivých sektorech. Nyní může vetovat nákup nejméně čtvrtinového podílu subjektem z nečlenské země EU, ministři by nově chtěli tuto hranici snížit na 15 procent.

Němce přitom před dvěma lety šokovala akvizice předního výrobce průmyslových robotů KUKA. Nyní čínská skupina Midea Group v této firmě se 14 tisíci zaměstnanci vlastní 95 procent akcií. Zpočátku se přitom proti transakci postavily USA, protože americká dcera německého výrobce dodávala technologie do stíhaček. Obchod nakonec prošel, protože tato firma se od mateřského koncernu oddělila.

Nevyhazovat za blbosti

List Financial Times píše, že přísnější pravidla pro hodnocení akvizic hodlá zavést rovněž Velká Británie, kde jsou k čínským penězům zatím ve světle brexitu poměrně vstřícní. Čínské firmy se například podílejí na výstavbě nových bloků jaderné elektrárny Hinkley Point. Premiérka Theresa Mayová sice krátce po nástupu do funkce nechala zapojení Číňanů v tomto projektu prozkoumat, nakonec mu však dala zelenou.

Vládní analýza počítá s tím, že podle nových pravidel budou ohlášení podléhat až dvě stovky transakcí ročně. Polovina z nich se podrobí zkoumání a u padesáti bude vyžadován nějaký zásah. Loni i letos přitom úředníci zasahovali pouze jednou.

Stejně jako v USA rostou v Evropě obavy, že investoři z Říše středu se dostanou k citlivým technologiím, které proti Západu zneužijí. K tomu přistupují také obavy, že by Čína mohla sesadit Spojené státy z pozice technologického lídra.

Čínský premiér Li Kche-čchiang totiž před třemi lety spustil strategický plán Made in China 2025, jehož cílem je posunout Čínu k pokročilejší výrobě. Přísnější posuzování investic ze strany Západu může tento cíl zkomplikovat.

Investice za hranice brzdí i sama čínská vláda. Koncem roku 2016, který byl z pohledu akvizic v zahraničí rekordní, zpřísnila pravidla pro pohyb kapitálu, aby zabránila nadměrné expanzi největších konglomerátů. Peking ale podle všeho usiluje především o to, aby se čínské peníze nevyhazovaly za „nesmysly“. Omezení se totiž týkalo především odvětví, jako jsou nemovitosti, hotely a zábavní sektor.

Na druhou stranu, obtíže nyní mohou pocítit i americké či evropské firmy, které se budou chtít v Číně prosadit. Peking už dlouho slibuje, že umožní zahraničním firmám kupovat strategické podíly v domácích firmách či investice do finančního sektoru. A teď, když Číňané začali přecházet od slov k činům, může tažení Západu tyto činy snadno zablokovat.