Nemocenskou proplatí firmy od prvního dne
Kritika placené neschopenky od prvního dne: zaplní čekárny lékařů, firmy vyjde na miliardy.
Po deseti letech znovu budou mít nemocní nárok na vyplacení 60 procent mzdy v prvních třech dnech pracovní neschopnosti. Poslanci včera schválili zrušení takzvané karenční doby. Změna má začít platit od července příštího roku.
Dosud zaměstnavatel začíná nemocenskou proplácet až od čtvrtého dne. Podle ministryně práce Jany Maláčové (ČSSD) to vede k přecházení nemocí. „Lidé se bojí onemocnět,“tvrdí ministryně. Pro sociální demokracii byla nemocenská podmínkou vzniku vlády s ANO – to svým poslancům nařídilo změnu podpořit. K nim se vedle poslanců ČSSD přidali komunisté a Piráti.
Kritici varují, že zrušení karenční doby povede k nárůstu podvodů. „Zaměstnanci budou svoji nemoc využívat jako snadnou omluvu ze zaměstnání,“říká ekonomický analytik Lukáš Kovanda.
Právě kvůli zneužívání zrušila proplácení prvních tří dnů nemoci v roce 2008 vláda Mirka Topolánka (ODS). Tehdy počty nemocenských podle Českého statistického úřadu přesahovaly dva miliony. O rok později, se zavedením karenční doby, si neschopenku vzalo o 800 tisíc lidí méně.
„Že budeme ve vládě fíkovým listem, který nic neprosadí? To už snad po dnešku nemůže nikdo říct,“pochvaloval si včera zrušení karenční doby šéf ČSSD Jan Hamáček.
„Odpusťte si tyhle argumentační fauly, Jane Hamáčku. Když doplácím léky v lékárně, je to trest za nemoc? Když platím DPH za dětské pleny, jsem trestán za dítě? Je to odpovědná spoluúčast, aby systém byl udržitelný i pro naše děti. Můžete to prožrat hned, ale na děti nic nezbude,“neodpustil si k vyjádření Hamáčka poznamenat šéf poslanců TOP 09 Miroslav Kalousek.
Ke kritice se připojil i šéf ODS Petr Fiala. „Místo toho, aby vláda řešila skutečné problémy země a občanů, tak dnes Sněmovnou protlačila zrušení karenční doby, která funguje. Stalo se tak jen proto, aby ČSSD neodešla z vlády. Jiný smysl to nemá.“
V současné době platí, že zaměstnanci nedostávají v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy jim poskytuje od čtvrtého do čtrnáctého pracovního dne nemoci zaměstnavatel, a to zhruba tři pětiny průměrného denního výdělku. Od patnáctého dne pak dávky vyplácí stát.
„Pokud máme nemocenské pojištění, měl by mít právo, pokud je nemocný, každý zaměstnanec od prvního dne nemoci na důstojné finanční zajištění, aby nemusel nemoc přecházet,“zdůvodňovala znovuzavedení proplácení prvních tří dnů nemoci poslankyně ČSSD Kateřina Valachová.
Lékaři se bojí plných ordinací
Za nesmyslné to považují i někteří lékaři. „Nahrnou se nám do ordinací lidé, kteří budou potřebovat vyřešit jednodenní neschopenku a budou zabírat prostor pacientům, kteří péči opravdu potřebují,“domnívá se předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Podle něj neobstojí ani argument, že zaměstnanci už nebudou chodit do práce nemocní a vyleží se doma. „Toto se týká hlavně vyšších příjmových skupin a proplácení prvních tří dnů je k zůstání v posteli nepřiměje,“dodává.
Svaz průmyslu a dopravy pak označil včerejšek za černou středu pro podnikatele. „Podle statistik ministerstva práce a sociálních věcí se zvýší nemocnost o dvě až tři procenta ročně. Celkové náklady se firmám zvýší odhadem o osm miliard korun, přičemž díky snížení pojistného ušetří přibližně tři miliardy, a to je na pokrytí veškerých nákladů málo,“prohlásil prezident svazu Jaroslav Hanák, který očekává, že zrušení karenční doby bude mít obrovské dopady především na výrobní firmy.
Kvůli jednodenní neschopence budou zabírat prostor pacientům, kteří péči opravdu potřebují.
Petr Šonka, Sdružení praktických lékařů
Konec sick days?
Hanák také varoval, že v souvislost s návratem „starých časů“bude muset dojít i ke změně nastavených firemních benefitů. „Může se stát, že některé firmy zruší tzv. sick days (volné dny, které si zaměstnanec může vybrat kvůli nemoci, pozn. red.) nebo pátý týden dovolené, na což doplatí všichni zaměstnanci,“vysvětlil.
Firmy podle něj v současné době zápasí o každého zaměstnance a o každou hodinu práce. A zrušení karenční doby problémy s nedostatkem lidí na trhu práce ještě zhorší.
Hospodářská komora chce pak v boji za zachování karenční lhůty pokračovat i během projednávání v Senátu. „Podnikatelé, kteří jsou jedním z hlavních pilířů tuzemské ekonomiky, nemohou doplácet na populistická opatření koaliční vlády a odborů,“uvedl mluvčí komory Miroslav Diro.
Premiér Andrej Babiš přesto zaměstnavatelům slibuje, že vláda bude sledovat, co změna udělá. „Zkušenosti se zrušením karenční doby budou vyhodnoceny,“vzkázal včera Babiš.