Další milostný dopis pro Řím

Spisovatel Anthony Doerr před lety okouzlil čtenáře i kritiky románem Jsou světla, která nevidíme o životě slepé dívky a osiřelého chlapce za druhé světové války. Za knihu získal prestižní Pulitzerovu cenu a etabloval se tak jako jeden z nových a nadějných hlasů americké literatury. Nyní nakladatelství Moba přichází s Doerrovou novinkou Čtvero ročních období v Římě, která je sice příjemným doplněním autorovy bibliografie, velkou díru do světa však neudělá.

Zatímco příprava Doerrova nejslavnějšího románu zabrala celou jednu dekádu, s rešerší pro Čtvero ročních období v Římě už to měl jednodušší. V knize totiž popisuje své zážitky začínajícího spisovatele, který získal roční grant na sepsání knihy v Římě. Na cestu se vydává společně se svou ženou a čerstvě narozenými dvojčaty. V románu tak debutuje nejen jako spisovatel a Říman, ale hlavně jako otec.

A to jest vše. Vše se točí kolem kohoutků, ze kterých neteče studená, ale teplá, hluboké spánkové deprivace způsobené pláčem dětí, absence trouby na pečení a samozřejmě bezbřehé krásy, kterou oplývá každá římská ulice. Doerr tak napsal další milostný dopis věčnému městu. Přesně takový, se kterým už mnohokrát přišli jiní. Až je zarážející, jak na americké autory působí Řím a potažmo celá Itálie téměř identickým dojmem. Přesto se stačí podívat na román debutující Jessie Chaffee Florencie v extázi a je evidentní, že okouzlení nemusí překročit hranici snesitelnosti. Tak, aby autorovi zůstal na mysli hlavně osud příběhu, který chce odvyprávět. Jenže to tentokrát asi Doerr nechtěl a Čtvero ročních období v Římě je takovou pěknou kronikou jednoho životního období, bohužel nic víc.