O

MF DNES - - ZE SVĚTA -

dbočil jsem z hlavní silnice, u které mi jeden z místních prodejců, po ránu ještě zabalený do teplého oblečení, nabídnul lahodně chutnající čaj a v serpentinách vyšplhal až k půvabné bílé budově tudorského stylu.

Daleko za mnou zůstal ruch hlavního města Malajsie Kuala Lumpuru, teď kolem voněly květiny, jahody a čajové plantáže a do svého nitra mne lákala zelená džungle. Sedl jsem si na zem, zavřel oči a uslyšel vrznutí dveří a kroky na zápraží. Jako když z této vily na Cameronově vysočině naposledy vyšel Jim Thompson.

„Pokud jde o nějaký skutečný důkaz, nevíme dnes o nic více, než jsme věděli den poté, co se Thompson ztratil. To je samozřejmě velice neobvyklé, a proto také lidé jsou tím příběhem stále fascinováni,“řekl mi před lety v Bangkoku autor Thompsonovy biografie a jeho přítel, dnes již zesnulý William Warren.

Právě v thajské metropoli se po druhé světové válce Thompson usadil a stal se zde legendou. Jeho bývalý dům dnes patří v Bangkoku k předním turistickým atrakcím. Zastrčená budova u vodního kanálu v sousedství obřích nákupních center je jedním ze svědků již ztraceného času.

Pohostinný agent

Její stavbu Thompson podle doporučení astrologů zahájil 15. září 1958 v devět hodin ráno. V době, kdy většina místní smetánky dávala přednost obydlím evropského stylu, se nechal inspirovat thajskými tradicemi. Do svých dílen s hedvábím to měl jenom pár kroků, stačilo přejít na druhou stranu vodního kanálu. V jedné z těchto manufaktur mi její majitel ukazuje certifikát, kterým Jim Thompson předal část akcií ve své společnosti jeho matce. Dobu své největší slávy mají tyto dílničky už za sebou, ale tkalcovské stavy zde ještě zcela neumlkly.

Osud Jima Thompsona vydá na román. Ve službách OSS, předchůdkyně CIA, působil za druhé světové války v severní Africe a v Evropě a připravoval se také na vysazení do Thajska. Než se však mohla jeho mise uskutečnit, Japonsko ohlásilo kapitulaci. Namísto špionážních operací se Američan pustil v Bangkoku do podnikání. Do upadající výroby thajského hedvábí se mu podařilo vdechnout život natolik úspěšně, že se jeho látky dostaly až na divadelní prkna, kde si je oblékli představitelé známého muzikálu Král a já.

Přátelé na Thompsona vzpomínali jako na laskavého a pohostinného člověka, který ke svým zaměstnancům přistupoval jako k partnerům. Dobové fotografie ho zachycují s papouškem kakadu na rameni, jak vyhlíží z okna svého domu, kde si podávaly dveře známé osobnosti z celého světa, kterým bez omrzení opakoval stále stejné historky.

William Warren se s Thompsonem naposledy setkal krátce před jeho odjezdem do Malajsie. Dlouho do noci se bavili o připravované knize o thajském umění. Slíbili si, že se znovu sejdou po Thompsonově návratu. K tomu ale už nikdy nedošlo.

Helikoptéry i šarlatáni

Zmizení hedvábného krále vyvolalo rozsáhlou pátrací akci, které se účastnily stovky lidí. Americká armáda vyslala ze své thajské základny helikoptéry, do hledání se zapojili nepálští Gurkhové, místní policie, domorodí stopaři i senzibilové povzbuzení nabídnutou odměnou ve výši 25 000 dolarů.

Jenom v prvních dnech se na Cameronově vysočině objevilo 118 osob s údajnými mimořádnými schopnostmi a oblast se rozezněla gongy a zaklínadly zahánějícími zlé duchy.

Zvláštní pozornost vzbudil Holanďan Peter Hurkos, který si připisoval objasnění sedmadvaceti vražd v sedmnácti zemích a v roce 1964 pomáhal americké policii v případu bostonského škrtiče, který zavraždil jedenáct žen. Své pátrání ukončil s tím, že Thompson stále žije v sousední Kambodži. To však byla pouze jediná kapka ve vodopádu teorií, které se vynořily.

Thompsona prý zlikvidovala konkurence ze světa obchodu. Podle jiných verzí ho unesla domorodá žena, do které se zamiloval, měl se stát obětí dravé zvěře nebo komunistů, kteří mu vymyli mozek.

Spekulace se nepřímo dotkly také jeho legendárního domu v Bangkoku. Thompson prý zaplatil životem za znalosti pozadí záhadné smrti thajského krále Rámy VIII., který byl v roce 1946 nalezen ve své ložnici s prostřelenou hlavou. Tyto informace měl Thompson údajně nabízet výměnou za možnost přestěhovat svůj dům za oceán.

Znovu v tajných službách?

Stranou pozornosti nezůstala ani zpravodajská minulost hedvábného krále. K této stopě se však během našeho setkání William Warren stavěl skepticky. „Z OSS jen velice málo lidí přestoupilo do CIA. Oni neměli CIA v oblibě, byli to všichni idealisté, kteří byli i proti francouzským a britským kolonizátorům. A Jim byl stejný jako oni, ve chvíli, kdy se jeho hedvábné podnikání stalo tak úspěšné, opravdu neměl čas zabývat se nějakou špionáží.“

Jiné teorie se zaměřily na samotné místo činu. Jakkoliv Cameronova vysočina vyhlíží idylicky, právě v jejích kulisách se psaly kapitoly událostí známých jako Emergency. Od roku 1948 se tehdejší britská koloniální správa pokoušela mimořádnými opatřeními potlačit aktivity levicových geril, které postupně přerostly v otevřenou občanskou válku s téměř deseti tisíci obětí.

Vznik nezávislé Malajsie, 31. srpna 1957, vzal malajským komunistům z plachet vítr étosu protikoloniálního boje, a tak nová vláda prohlásila 31. července 1960 období Emergency za ukončené. O sedm let později však komunisté svoje povstání obnovili a tato druhá fáze Emergency trvala až do roku 1989. Na Cameronově vysočině tak v době Thompsonova příjezdu nepanoval úplný klid.

„V té době komunisté pouze změnili svoji taktiku. Za zcela bezpečnou byla Cameronova vysočina prohlášena až v roce 1982,“říká místní učitel Muhamad Alias, který za nejvěrohodnější vysvětlení celé záhady považuje únos.

Úvahám o tom, co se odehrálo na Cameronově vysočině, se věnuje hned několik knih, žádná z nich však nedošla k přesvědčivému závěru. Poslední pokus o vyřešení letité záhady nedávno podnikl Barry Broman. Bývalý americký diplomat, který se po odchodu do penze věnuje filmové produkci, přišel s tvrzením, že hedvábného krále zlikvidovali malajští komunisté.

Autorům nového dokumentu Kdo zabil Jima Thompsona se s padesátiletým odstupem podařilo získat informace o jednom svědectví vysloveném na smrtelné posteli.

Podle bývalého představitele malajské komunistické strany se Thompson pokoušel o navázání spojení s tehdejším generálním sekretářem a ve své době jedním z nejhledanějších mužů Chin Pengem. Vzhledem k Thompsonově špionážní minulosti tato aktivita vzbudila podezření, a tak padlo rozhodnutí Američana zlikvidovat.

Motiv, proč se Thompson do Malajsie v roce 1967 vydal, přinesl na základě vzpomínek na rozhovory se svým otcem syn amerického zpravodajského důstojníka Willise Birda. Thompsonova cesta prý nebyla nevinnou dovolenou, ale prvním krokem k setkání s jeho přítelem Pridi Banomyongem. Tento bývalý thajský premiér, kterého znali Bird i Thompson, žil v čínském exilu a v šedesátých letech se pokoušel o obnovu starých kontaktů. Zatímco Bird se s Pridim, podezřívaným ze sympatií ke komunistům, setkat nechtěl, idealistický a loajální Thompson se rozhodl za ním vydat. Riziko, které tímto krokem přijal, se mu pak stalo na Cameronově vysočině osudným.

Foto: Shuttertock

Bývalý dům Jima Thompsona dnes patří v Bangkoku, kde se po válce usadil, k předním turistickým atrakcím.

Foto: Shutterstock a ČTK

Na snímku (nahoře) je v Bangkoku, vlevo pak Cameronovy hory, kde zmizel.

Dobu své největší slávy mají sice Thompsonovy manufaktury na thajské hedvábí za sebou, ale stavy zde neumlkly.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.