Barokní taje metropole

Cihlová zeď skrývala neznámý vstup do podzemí zvonice malostranského kostela sv. Mikuláše

MF DNES - - PRAHA - Jan Bohata redaktor MF DNES

MALÁ STRANA Úniková cesta, nebo tajný vstup do krypty? Nevídaný pohled do historického podzemí se archeologům naskytl ve zvonici malostranského chrámu sv. Mikuláše. Cihlovou zdí zde prošel hrot vrtačky v rukou dělníka opravujícího elektrické rozvody. Za stěnou se ukrývalo schodiště a cesta do neznámých prostor, směřujících jižně od věže ke Karmelitské ulici.

Na zasypané sklepy v historických lokalitách ve svažitém terénu okolo Malostranského náměstí jsou archeologové vcelku zvyklí, ale zde jde o něco jiného. „Co se týče odkrytí vchodů do dalších podzemních prostor, jako tomu bylo ve zvonici, tak to je vzácnost,“vysvětlil význam objevu kurátor památkově chráněných objektů Muzea hl. m. Prahy (MMP) Karel Kučera.

Při snímání dlažby ve vstupním prostoru odborníci objevili rub klenby naznačující existenci podzemních prostor. „Po navrtání sondy jsme endoskopem zjistili z větší části zasypanou místnost,“objasnili vědci.

Odborníci nyní archeologickou metodou, kdy podrobně zkoumají vytěžený materiál, opatrně odstraňují suť. „Odnést bude třeba tři až čtyři velké kontejnery,“odhadují.

Ze zásypu badatelé získali například střepy nádob a kachlů. „Zajímavý objev představují také poměrně masivní části pískovcové dlažby. Zřejmě z ochozu, sem se mohly dostat při velké opravě věže v roce 1880,“řekl Kučera. Až bude suť odstraněna, dojde k dalším měřením. Kam až koridor vede, není jasné. Archeologové však předpokládají, že trasu chodby poničily dodatečné vestavby inženýrských sítí.

Do krypty jinudy

Otazníky zůstávají také nad tím, k čemu prostory sloužily. Nabízela se verze, že jde o vstup do krypty kostela sv. Mikuláše, jenže chodba začíná v pozici, která by vstup do krypty neumožňovala. „V archivech jsme pátrali, když jsme dělali stavebně-historický průzkum této věže a archivní rešerši, ale k takovýmto záležitostem jsme nenašli nic. Je to taková veliká záhada,“uvedl Kučera.

Jasné je, že odhalené prostory pocházejí ze 40. až 50. let 18. století. Tedy doby, kdy na Menším Městě pražském (Malé Straně) finišovaly poslední práce na dokončení impozantního barokního kostela sv. Mikuláše a sousední zvonice.

Do tajemných prostor mají přístup pouze odborníci. Běžným návštěvníkům podzemní chodba zůstane nedostupná. „O budoucím zpřístupnění tohoto prostoru pro veřejnost nelze uvažovat, neboť schodiště začíná v současné pokladně. Proto tento prostor budeme prezentovat jen ve formě fotografií,“ sdělila Olga Šámalová, náměstkyně ředitelky MMP.

Záhady skryté pod zemí

Za sto let existence republiky proběhly v metropoli tisíce výzkumů. Přesto je zde stále co objevovat. „Největší koncentrace nálezů je v památkové rezervaci,“uvedl archeolog Jaroslav Podliska. Přesto zhruba pět procent plochy Pražské památkové rezervace může ukrývat cenné archeologické nálezy.

Jedním z takových se stal nedávný objev Svatovalentinské brány. Fragment opevnění středověkého Starého Města vědci odhalili při obnově novorenesančního domu Na Kocandě na rohu Kaprovy a Křižovnické ulice. „Jedinečnost nálezu spočívá v tom, že se poprvé podařilo zachytit nejen polohu brány v celém půdorysu, ale i torzo její konstrukce,“uvedli archeologové.

Výzkum při rekonstrukci kanalizace na Václavském náměstí odhalil další středověký skvost, drobnou sošku Madony z paroží, jež zřejmě zdobila domácí oltářík.

Do nejstarší historie Prahy se archeologové vypravili také letos v létě při výzkumu na Malostranském náměstí. Z výzkumu vyplývá, že zdejší areál byl nejpozději od 9. století centrem osídlení.

„Není ani vyloučeno, že právě zdejší tradice pražení železných rud a následné výroby železa, archeologicky prokázaná již v dobách pravěkých, se mohla odrazit ve jménu Prahy,“uvedla archeoložka Jarmila Čiháková.

Poklad na skále nad Vltavou

Dalším bohatým nalezištěm je staroslavný Vyšehrad, pod jehož povrchem se skrývají románské kostelíky, královská hrobka soběslavovské větve Přemyslovců, dvorce dávných kanovníků či středověká metalurgická dílna.

„Dosud je archeologicky anebo stavebními zásahy poznamenáno pouze 15 procent plochy Vyšehradu. O většině z 10 hektarů jeho rozlohy nevíme nic,“objasnil Ladislav Varadzin z Archeologického ústavu AV ČR.

Odhalení některých skvostů brání také technické překážky. Například zmíněná soběslavovská krypta zůstává zřejmě ukryta pod nynějším hrobem Bedřicha Smetany na Slavíně.

Foto: MMP

Neznámé podzemí Vstup do barokních prostor z poloviny 18. století objevili badatelé pod zvonicí kostela sv. Mikuláše.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.