O nedoceněném českém vítězství

Tomáše Macka, sportovního reportéra MF DNES

Na scéně Světového poháru, jehož sezona včera začala, čekají čeští biatlonisté na další vítězství od února 2017. Zato na poli sportovní diplomacie už letos mohli jeden velký triumf oslavovat. To vítězství je dodnes nedoceněné. Malá země, jakou Česko je, stála předloni u zrodu mohutného tažení proti ruskému dopingu v biatlonu, jež se posléze rozrostlo i v boj proti zkorumpovanému vedení Mezinárodní biatlonové unie IBU v čele s Norem Andersem Bessebergem.

A výsledek? Rusko po měsících vytáček přiznalo své provinění, Besseberg padl. Česká iniciativa, mnohým připadající jako donkichotská, dosáhla svého cíle.

Co k tomu bylo zapotřebí? Nejprve aby Čechům vůbec někdo naslouchal. Pozici hráče, kterého nelze přehlížet, si však vysloužili v předchozích letech sérií sportovních i organizačních úspěchů.

Pak se hlasitě ozvali. V prosinci 2016 šéf českého svazu Jiří Hamza a závodník Michal Šlesingr vyzvali po sérii dopingových kauz ruských biatlonistů k tvrdému postupu proti této zemi – včetně požadavku, aby bylo Ťumeni odebráno mistrovství světa 2021, které předtím pan Besseberg poněkud „zištně“Rusům přihrál.

Mezi světovými biatlonisty vznikl akční triumvirát, v němž Šlesingra doplnili Francouz Fourcade a Američan Bailey. Podařilo se jim dosáhnout, že ruská Ťumeň přišla o mistrovství světa, jenže zároveň jí bylo ponecháno pořádání finále Světového poháru 2018. Besseberg v zákulisí obratně manévroval biatlonovou lodí tak, aby byly ruské zájmy co nejméně dotčeny. Hamzovi se pokusil vtisknout punc vyvrhele, dokonce jej na půdu IBU povolával ke kárné komisi a vyzýval k omluvě za útok proti biatlonové velmoci. Odtud navíc na adresu českého funkcionáře směřovala i série výhrůžek.

V drsném souboji nicméně Hamza prokázal odvahu, pevnost postojů a zároveň i diplomatickou obratnost.

Také proto Nové Město nekandidovalo na pořádání světového šampionátu 2021, když byl Rusku odebrán, aby Češi nebyli podezíráni, že jejich iniciativu vedly prospěchářské pohnutky.

Hamza neustoupil ani ve chvíli, kdy se po další Bessebergově iniciativě rozmělňovala vůle biatlonového společenství k rezolutnímu postoji proti Rusku. Český tým v březnu bojkotoval finále poháru v Ťumeni, přestože si za to vysloužil i kritiku od jednoho z hlavních sponzorů týmu.

Následná jarní razie rakouské policie v sídle IBU přinesla Hamzovi a Čechům zadostiučinění. Besseberg byl obviněn, že se s generální sekretářkou IBU Reschovou obohatili o 300 tisíc dolarů a další benefity (prostitutky, lov v ruských lesích) za krytí ruského dopingu.

Když Rusové ztratili největšího zastánce, na kongresu IBU v Poreči se stalo nevídané. Nový prezident jejich biatlonového svazu Vladimir Dračev, poslanec dumy, se veřejně omluvil za předchozí dopingové prohřešky své země. Volby předsednictva IBU poté vyhrálo „protestní“hnutí a Hamza se stal viceprezidentem IBU.

Nové vedení nemíní Rusy zničit. Uvědomují si, že světový biatlon potřebuje silné, ale čisté Rusko. V listopadu proto Hamza a spol. předložili Dračevovi 12 kritérií, při jejichž splnění bude země navrácena mezi plnohodnotné členy IBU. Tak má skončit temné období, během nějž ulpěl dopingový stín na nejméně 15 ruských biatlonistech.

Neznamená to, že boj proti dopingu je na poli IBU úspěšně završen. Absolutní triumf je nereálný, o čemž svědčí i nově zveřejněná kauza kazašských biatlonistů.

Ovšem i dílčí vítězství v této dvouleté vleklé a tuhé bitvě, ke které Češi zavdali popud, má mimořádnou cenu.