Charitám škodí zloději a vysoká konkurence
Pražští strážníci během adventu posílí hlídky. Zaměří se na falešné charitativní sbírky, aby lidé mohli přispívat těm pravým.
Roman Šafhauser
STARÉ MĚSTO Dobrosrdečné nálady lidí v období adventu zneužívají každý rok podvodníci. Pražští strážníci před víkendem upozornili, že zvýší počet hlídek v ulicích, které se mimo jiné zaměří právě na podvodné sbírky.
„Důvody falešných sbírek jsou vesměs stejné, jde o příspěvky na opuštěná zvířátka, nemocné a postižené děti,“sdělila mluvčí městské policie Irena Seifertová.
Samostatnou statistiku případů podvodných charit v metropoli strážníci nevedou, ale podle mluvčí se jejich počet nezvyšuje.
„Jestliže někdo provádí veřejnou sbírku podvodným způsobem, tedy bez povolení, vystavuje se hrozbě trestu odnětí svobody v délce až dvou let,“uvedl policejní mluvčí Jan Daněk.
Jenže ani podvodníci a zloději nedokážou přimět Pražany, aby upustili od tradičního přispívání na zvířata, sociálně slabé či rozvrácené rodiny. Problém pro charity leží jinde. „V devadesátých letech se vybíraly větší částky než dnes, ale to je dané hlavně tím, že dříve nebylo tolik neziskových organizací. Dnes jich je přes 140 tisíc, takže ‚konkurence‘ je vysoká,“sdělila organizátorka sbírky na podporu rodin ohrožených odebráním dítěte Jindra Šalátová.
Dárky pro rodiče ve vězení
Doba adventu je významná také pro pražskou arcidiecézní charitu, která pomáhá matkám s dětmi v nouzi, bezdomovcům a organizuje Tříkrálovou sbírku.
„Vánoční dárky připravujeme i pro lidi, kteří nebydlí v našich službách. Jsou to sociálně slabé rodiny, děti, jejichž rodič je ve výkonu trestu, pro osamělé seniory či obyvatelům sociálních bytů. Jedná se o stovky dárků,“dodala Jarmila Lomozová z pražské arcidiecéze.
Pomáhat budou různými způsoby rovněž některé městské části. Na mnoha místech se bude například rozlévat tradiční rybí polévka, jako v Praze 1 a 2. V jiných částech se uskuteční sousedská setkání nebo mše.
S jakousi „charitou pro bohaté“souvisí i strojení vánočních stromků. Do Česka se zvyk dostal v roce 1812, jeho součástí byly směnky. „Stalo se tak v libeňském zámečku ředitele Stavovského divadla Jana Karla Leibicha. Nápad si přivezl z Bavorska, odkud pocházel,“vysvětlil původ tradice Michal Cihla. Ten je kurátorem výstavy betlémů, kterou o první adventní neděli otevřelo Muzeum Karlova mostu. Letos se ale zaměřila i na tradici vánočních stromků.
Ředitel Liebich za svůj život nastřádal hodně dluhů, a tak se ho přátelé a zaměstnanci rozhodli obdarovat vyplacenými směnkami, které pověsili k ostatním ozdobám na stromeček. Novinka se brzy rozkřikla mezi movitější vrstvou a vystrojený stromeček v průběhu
19. století u nás zdomácněl. Kolébkou vánočního stromečku je Alsasko, odkud pochází nejstarší dochovaná zmínka ze začátku
16. století. Katoličtí kněží vánoční strom dlouho odmítali.
„Vánoční stromeček na náměstí je relativně novodobý zvyk. Původně to byla věc komunity lidí, nejdříve protestantských pracovníků cechů, posléze samotných rodin. Později se ke stromečku přidala křesťanská tradice obdarování a charita,“dodal.