Lidé se naučili stěhovat
Pražané marodí méně než lidé z ostatních krajů, také to plyne ze Statistické ročenky ČR 2018
PRAHA Mobilnější, odpovědnější a se zdravějším kořínkem. Takoví jsou Češi v porovnání statistických údajů za poslední tři a půl dekády. Vyplývá to z aktuální Statistické ročenky ČR 2018. Statistici v ní srovnávají současné údaje s těmi, které nasbírali od roku 1981.
Výjimečnou roli v porovnání s ostatními regiony hraje podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) Praha. Tradičně se to projevuje ve výši mezd, nízké nezaměstnanosti či atraktivitě pro nové obyvatele.
Metropole podle ročenky drží v republice prim ve většině údajů, kromě počtu obyvatel. V hlavním městě podle statistických dat k polovině letošního roku žije 1,3 milionu obyvatel, ve středních Čechách je to přibližně o šedesát tisíc více.
Oproti údajům například z roku 1983 vyplývá, že tehdy se Češi stěhovali převážně v rámci jednoho okresu, nanejvýš jediného kraje. Před 35 lety se v rámci České republiky stěhovalo zhruba čtvrt milionu lidí. Takřka sto tisíc z nich neopustilo svůj okres a 90 tisíc rodný kraj. V jiném regionu hledalo nový domov necelých 69 tisíc osob.
Oproti tomu Statistická ročenka ČR 2018 aktuálně uvádí, že mezi kraji migrovalo takřka 90 tisíc lidí. „Mezikrajské stěhování nemusí nutně znamenat stěhování na delší vzdálenost. Dlouhodobě nejsilnější migrační proud je z Prahy do sousedního kraje Středočeského,“uvedl k tomu statistik Jiří Frelich. Další intenzivní proudy představuje podle expertů dlouhodobě stěhování osob z krajů s vysokou nezaměstnaností, Ústeckého a Moravskoslezského, do Prahy. Dále se lidé hojně stěhují z Ústeckého do Středočeského kraje a z jihu Moravy do Prahy.
Metropolitní platy lákají
Údaje za první dvě čtvrtletí roku 2018 říkají, že se do hlavního města nastěhovalo necelých 21 tisíc osob, čtvrtina z nich zamířila do čtvrté městské části. Metropole podle statistické ročenky má přitažlivost nejen pro domácí, ale také pro cizince. Zmíněná statistika uvádí, že jich zde žije necelých 196 tisíc. Například ve středních Čechách je to přibližně o 100 tisíc méně.
Praha zůstává tradičně na čele atraktivity mezi kraji z pohledu mezd. Za první pololetí překročil průměrný plat v hlavním městě 39 tisíc korun. Ve středních Čechách to bylo o šest tisíc korun méně a ve Zlínském kraji dokonce o 11 tisíc pod pražským průměrem.
Uchazečů o práci v hlavním městě statistická ročenka registruje necelých 22 tisíc, ve středních Čechách je to o sedm tisíc více. Déle než rok bez práce zůstává téměř sedm tisíc lidí, ve středních Čechách je tento údaj o tři tisíce lidí vyšší. Statistika v Praze také uváděla více než 40 tisíc volných pracovních míst. Středočeský kraj na druhé pozici mezikrajského srovnání měl o deset tisíc pozic méně.
Pražané podle statistické ročenky v rámci České republiky nejen více vydělávají, ale také méně marodí. Průměrné procento pracovní neschopnosti v hlavním městě činí 3,1 procenta, republikový průměr představuje 4,2 procenta.
Lépe se z pohledu statistiky mají také pražští penzisté, ti dostávají průměrný důchod 12,6 tisíce korun, v sousedních středních Čechách jde o takřka sedm set korun méně. Penzisté v Praze a středních Čechách berou důchod vyšší, než činí republikový průměr 11,8 tisíce korun.
Centrum se vylidňuje
Střet Prahy a Středočeského kraje o nejlidnatější a nejatraktivnější region České republiky trvá podle statistiků řadu let. Až do roku 1991 podle expertů převažovalo stěhování ze Středočeského kraje do hlavního města. V následujících letech se trend otočil. „V polovině 90. let se začal projevovat jak vliv suburbanizace, tak vliv zahraničního stěhování. Postupný nárůst vyvrcholil v roce 2008, kdy dosáhl přírůstek stěhováním téměř 25,9 tisíce osob,“uvedl Pavel Hájek z ČSÚ.
Například před 35 roky v hlavním městě statistici napočítali 1,184 milionu obyvatel. Do Prahy se tehdy přistehovalo více než 15 tisíc osob a na svět zde přišlo takřka 13 tisíc dětí. Ze statistiky plyne, že v poslední době nejvíce obyvatel hlavního města ubylo z jeho středu. K roku 1983 měla Praha 1 49,8 tisíce obyvatel, v prvním pololetí roku 2018 je to o 20 tisíc méně. V Praze 2 před 35 lety statistici evidovali 72 tisíc obyvatel, aktuální data z letošního roku zde uvádějí 49 tisíc obyvatel. Už před 35 lety však oba obvody měly záporný celkový přírůstek.
Středočeský kraj měl v roce 1983 1,145 milionu obyvatel, nově se do něj tehdy nastěhovalo asi 13 tisíc osob a narodilo se tam 14 tisíc dětí. Aktuálně v porovnání s tímto obdobím výrazně vzrostl počet obyvatel obou okresů za hranicí Prahy, kam míří nejvíce lidí opouštějících metropoli. Praha-východ měla tehdy necelých 97 tisíc obyvatel, na začátku letošního roku to bylo takřka 177 tisíc obyvatel. V Praze-západ statistici roku 1983 evidovali více než 78 tisíc lidí, na počátku roku 2018 počet lidí překročil 142 tisíc.