Hvězdy Brna se Spartou prohrály
1 882 startů v NHL se vešlo do jedné lajny. Za Kometu hráli Erat s Plekancem
Vúzké uličce před brněnskou kabinou se mačkalo tolik žurnalistů, jako kdyby se za dveřmi slavil další extraligový titul. Když se otevřely, nerozlinul se chodbou dým z mistrovských doutníků. Nejprve z nich vykráčel Tomáš Plekanec. O chvilku později i Martin Erat a brněnský lídr rozvážným hlasem pronášel: „S Plekym to bylo super. Vytvořili jsme si šance, hodně jsme hráli na puku. A věřím, že to bude jen a jen lepší.“
Právě oni dva se postarali o to, že včerejší extraligová řež mezi Kometou a Spartou nebyla tuctovým duelem. Takhle hvězdné duo, které ve slavné NHL dohromady nasbíralo 1 882 startů, se v nejvyšší hokejové soutěži v jednom týmu (a rovnou i v jedné lajně) nepředstavilo od zámořské výluky v sezoně 2012–2013!
„Z Komety udělali úplně jiný tým,“usoudil i sparťanský kouč Uwe Krupp, který sám odehrál v NHL více než sedm set duelů. „Moc jsme se na oba dívali, ale postupně jsme se s tím vyrovnali.“
I proto si Sparta odvezla z Brna výhru 4:3 v prodloužení a v polovině základní části jí patří pátá příčka. Mistrovská Kometa se drží mimo pozice zajišťující přímý postup do play off, ale výkon dvou veteránů je příslibem pro Brno i celou extraligu, která splývá do šedi a v níž chybějí hokejové kapacity.
Společně si v reprezentačním dresu zahráli na čtyřech šampionátech a dvou olympiádách. Plekanec před každým vhazováním hledal pohledem Erata, domlouvali se. „Jsme zvyklí z NHL na něco jiného,“pověděl Erat. „Tam se rozebírá každé buly. Chtěli jsme vědět, co a jak hrajeme.“
A chvílemi byla radost pohledět na souhru dvou třicátníků. Erat si připsal dvě asistence, centr Plekanec zase gól a nahrávku. „Po třech letech v NHL, kdy jsem měl hodně defenzivní roli, je tohle úplný opak,“libovala si dlouholetá ikona Montrealu Canadiens. „Moc si to užívám a doufám, že budou přibývat zápasy s vítězným koncem.“
Oba nastoupili v této extraligové sezoně poprvé, svedla je náhoda. Sedmatřicetiletý Erat po dvou brněnských titulech toužil po volnějším rozjezdu ročníku. Chtěl víc času strávit s rodinou. Být u toho, když jeho syn půjde poprvé do školy. Ve Vyškově trénoval hokejové caparty. O rok mladší Plekanec po zranění zad a nečekaném konci v NHL chtěl být také blízko dvěma vyrůstajícím synům. Proto se vrátil do Česka, upsal se mateřskému Kladnu v první lize a na střídavé starty si domluvil angažmá v Brně. „Ke konci mi trochu ubývaly síly,“bilancoval Plekanec brněnskou premiéru. „Ale to je po takovém zranění normální.“I Erat přiznával, že v závěrečné třetině „byl trošku zatažený“.
„Pro extraligu je moc fajn, že se rozhodli vrátit,“řekl Jan Kovář. Stejně jako kolegové z národního týmu se snažil prosadit v Americe, jenže nepochodil a dnes dlouholetou reprezentační oporu čeká v plzeňském dresu obnovená extraligová premiéra. Kovářova marná snaha jen zapadla do nevlídné mozaiky českého hokeje. To Plekanec s Eratem patří ke generaci, která v zámoří ještě pamatuje časy hojnosti. A nalezli v sobě touhu předávat zkušenosti v extralize. A třeba i v reprezentaci. Trenér národního týmu Miloš Říha včera prozradil, že by Plekance rád nominoval na únorový turnaj Euro Hockey Tour. „Necháme ho v klidu. Připraví se a pak uvidíme,“nastínil Říha.
Plekanec však znovu potvrdil, že reprezentační kapitolu po letošním šampionátu dopsal. „Už to není téma. Už jsem se rozhodl,“pronesl obětavý centr a reprezentačnímu kouči doporučoval spíš osmnáctiletého Karla Pláška, jenž brněnským veteránům zdatně sekundoval a dal i gól. „Tohle je hráč pro budoucnost nároďáku. Můj čas vypršel.“
Na extraligové scéně však s dalším bardem Eratem může dál vynikat.