Snídaně s Mitterrandem, která nahlodala totalitu

François Mitterrand byl prvním prezidentem, který v Praze jednal s odpůrci proti komunistickému režimu.

MF DNES - - Přední Strana - Robert Oppelt reportér MF DNES

Dneska už si nikdo nepamatuje, co se před třiceti lety při snídani v Praze na Malé Straně servírovalo. Ale osm pozvaných disidentů tehdy asi poprvé okusilo, jak chutná svoboda.

Podmínkou pro vůbec první návštěvu francouzského prezidenta v Československu bylo setkání se zástupci opozice. François Mitterrand je pozval 9. prosince 1988 na snídani do Buquoyského paláce na Malé Straně. „Když na to vzpomínám, vybavím si tu atmosféru a to, jak už tehdy při snídani francouzský prezident pozorně naslouchal slovům Václava Havla, bylo vidět, že mu věnuje pozornost, že si ho váží,“vzpomíná jeden z účastníků, biskup Václav Malý. Setkání bylo velkým uznáním československé opozice. Mitterrand byl totiž prvním západním státníkem, který před rokem 1989 jednal s představiteli disentu a postavil je tak téměř na roveň komunistických politiků, se kterými se sešel na Pražském hradě.

O setkání prezidenta Gustáva Husáka s francouzským prezidentem Françoisem Mitterrandem usilovali komunističtí diplomaté dlouho.

Francouzi Československu nakonec vyhověli, ale podmínkou návštěvy, od které si komunisté slibovali symbolické uznání totalitního režimu vzniklého po sovětské invazi v roce 1968, bylo právě i setkání s opozicí.

Své přání sejít se s disidenty během své cesty do Československa vyjádřil Mitterrand veřejně také v rozhovoru pro Československý rozhlas v předvečer své návštěvy. „Setkám se s různými představiteli vaší společnosti, včetně zástupců veřejného života a včetně opozice. Budu se vyjadřovat svobodně a s úctou, která státu a lidu přísluší,“uvedl francouzský prezident.

Jednu podmínku měli i komunisté. Setkání se nesmí zúčastnit Alexander Dubček. Pro komunisty byl sesazený generální tajemník KSČ symbolem pražského jara, potlačeného tanky Varšavské smlouvy. Proto ho nechali preventivně zadržet policií.

Pozvánka přišla poštou

A zatímco spousta věcí se v disentu odehrávala nějakou neoficiální cestou, na snídani pozval francouzský velvyslanec odpůrce komunistického režimu se vší parádou. „Pozvánka mi přišla poštou, to si tehdy režim už nedovolil blokovat oficiální poštu z velvyslanectví,“vzpomíná jeden z účastníků, biskup Václav Malý.

Na snídani přišli Rudolf Battěk, Jiří Dienstbier, Miloš Hájek, Václav Havel, Ladislav Lis, Václav Malý, Karel Srp a Petr Uhl.

Účastníky podle Malého vybíralo přímo francouzské velvyslanectví. „Fungoval okruh lidí, který byl v pravidelném kontaktu se západními diplomaty,“vysvětluje. Z něj velvyslanectví pak vybralo účastníky schůzky. „Pro nás to byla úžasná podpora, protože on byl první hlava státu, která se s námi setkala. Husák a Jakeš věděli, že pokud by překazili to setkání, že on nepřijede nebo se s nimi nesetká,“uvedl před časem Petr Uhl.

Kartáček s sebou

O čem se u snídaně hovořilo? O lidských právech a politické situaci v zemi. Dostalo se i na otázku vztahů mezi Československem a Francií, Mitterrand se údajně disidentů i ptal, jestli jim nevadí, že se schází s Husákem.

Legendární se stala i slovní výměna mezi francouzským prezidentem a Václavem Havlem. Prezident se Havla zeptal, jak se činnost disentu a obhajoba lidských práv promítá do jejich osobních poměrů, Havel odpověděl, že i nyní má s sebou kartáček na zuby, protože neví, jak celý den skončí. „Byl jsem si jistý, že nám zabrání se na ambasádu dostat a vezmou nás k výslechu. Ale nezastavili nás,“vzpomínal Havel.

Snídaně, na kterou itinerář francouzského prezidenta počítal s půlhodinou, se nečekaně protáhla. „My jsme byli na snídani a diskutovali jsme tak dlouho, že následné setkání s Husákem se zdrželo o půl hodiny. A Husák to věděl,“vzpomínal Uhl.

Jako jediný člověk mimo Chartu 77 se snídaně s Mitterrandem zúčastnil předseda Jazzové sekce Karel Srp. Podle něj tehdejší schůzka s Mitterrandem změnila politické klima v ČSSR i přístup StB k disidentům. „Byl to zlomový okamžik v posílení našeho sebevědomí,“uvedl již dříve Srp. Z jeho iniciativy byla před třemi lety odhalena v Palácových zahradách pod Pražským hradem Mitterrandova busta, která setkání připomíná.

Schůzku připomene Petříček

Třicet let od památné snídaně si připomene i ministerstvo zahraničních věcí jako historickou událost i jako nadále probíhající dialog s obhájci lidských práv ve světě.

Na Den lidských práv, v pondělí 10. prosince, budou velvyslanectví České republiky a Francie ve více než deseti zemích východní Evropy, Asie a Latinské Ameriky pořádat snídaně věnované diskusím o stavu lidských práv v příslušné zemi.

Mitterrandova návštěva přispěla také k historicky prvnímu oficiálnímu povolení opoziční manifestace na Den lidských práv 10. prosince 1988 na Škroupově náměstí v Praze 3. Národní výbor Prahy 1 nepovolil setkání v centru, a tak se akce uskutečnila na Žižkově. „Překvapilo mě, jak moc tehdy přišlo lidí. Nedovolil jsem si to nikdy odhadnout, ale říká se, že jich bylo dva tisíce, možná i víc,“uvedl Malý.

Podle něj bylo jasné, že to souvisí s návštěvou. „Úřady demonstraci povolily, nijak proti ní nezasáhly, ale pečlivě ji monitorovaly,“dodal. Mezi účastníky tehdy zaregistroval velké množství příslušníků Státní bezpečnosti v civilu. „Zaznělo několik projevů, vůbec poprvé na veřejnosti promluvil Václav Havel, který měl velký aplaus. Byla tam velmi uvolněná atmosféra,“vzpomíná.

Disent se ale dlouho neradoval. Hned v lednu 1989 následoval velký zátah proti nezávislým hnutím, následovaly výslechy, zase se zatýkalo. „Bylo to jen takové nadechnutí, které souviselo s Mitterrandovou návštěvou. Já osobně jsem v roce 1988 ještě nebyl takový optimista, abych počítal s tím, že režim padne v dohledné době,“říká Malý.

Další demonstrace přišly během Palachova týdne v lednu 1989. Ty byly tvrdě potlačeny, ale cesta k listopadu 1989 byla otevřená.

Snídaně François Mitterrand (čtvrtý zleva) vedle Václava Havla. Foto: Francouzské velvyslanectví

Podmínka Husákovi Návštěvu Prahy a schůzku s Gustávem Husákem podmínil François Mitterand setkáním s pronásledovanou opozicí. 2x foto: ČTK

Nádech svobody Na první povolené opoziční demonstraci 10. prosince 1988 promluvil i Václav Havel. Konala se na Škroupově náměstí v Praze 3.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.