Hledá se nový Dominik Feri

Kdo představuje budoucí tvář české politiky? Extravagantní poslanec s bohatým afrem na hlavě? Nebo nějaký „starý pes“typu Zemana či Babiše? Věštit z kávové sedliny je bláhovost.

MF DNES - - Přední Strana - Miroslav Korecký komentátor MF DNES

Letos tomu bylo akorát dvacet let. Na jaře roku 1998 se Václav Havel, tehdy ještě na Hradě a v plné síle, zasnil – a vyjmenoval pět mladých politiků, kteří jsou podle jeho mínění nadějí a budoucností české politiky. Vyjádřil jim důvěru, že právě oni nahradí první, větry ošlehanou polistopadovou generaci politiků, vzešlou tu z kotelen, tu z akademických kabinetů.

„Já s nimi mám ty nejlepší zkušenosti. To už je taková mladší generace, která není opotřebovaná jako my starší, kteří to od toho Listopadu tak nějak složitě táhneme.“

Pár pamětníků si na to snad tento týden vzpomnělo, když světově respektovaný server Politico zařadil mladého poslance TOP 09 Dominika Feriho do výběru 28 evropských osobností, které je radno sledovat, protože právě ony prý změní tvář své země a snad i celé Evropské unie.

Konce Havlových dětí

Třeba se tak jednou opravdu stane, ale třeba bude – jako obvykle – všechno úplně jinak, než jak to dnes někdo může vidět, nebo spíš než jak si to dnes někdo může přát. Přesně tak, ve stylu „přání je otcem myšlenky“, tomu totiž asi bylo i před těmi dvaceti lety u Václava Havla.

Přestanu už napínat ty, kdo to buď nezažili, nebo už zapomněli. Oněch pět politiků, kteří podle prvního polistopadového prezidenta měli dnes dávat tvář české politice a zastávat nejvyšší funkce v zemi, se jmenovalo: Stanislav Gross, Vladimír Mlynář, Martin Bursík, Michal Lobkowicz a Cyril Svoboda. Vybavujete si je ještě?

Je pravda, že těch pět „Havlových dětí“se v politice opravdu neztratilo. Všechny se alespoň na skok objevily ve vládě, Gross dokonce jako premiér (byť krátce a neslavně). On, Svoboda a Bursík stanuli i v čele parlamentních stran. Ale tím to také rychle skončilo. Nejenže dnes po žádném z nich není v relevantních politických kruzích ani vidu, ani slechu, ale mimo politiku, nebo alespoň dávno za zenitem byli všichni dokonce už před deseti lety.

Mlynář, Lobkowicz a Bursík přeběhli k byznysu a poradenství, Svoboda si zřídil soukromou školu, Gross kšeftoval s akciemi a dnes je na pravdě boží. Jediný aktuální otisk „Havlových dětí“do současné politiky je ten, že Mlynář létá s prezidentem domlouvat za PPF obchody do Číny, Bursík vede mikroskopickou partaj LES a Svoboda je poradcem premiéra Babiše. Dost skromný výsledek generace, která měla být budoucností české politiky.

Co by Václava Havla (dej mu pánbůh nebe) nejvíc ranilo, není to, že netrefil pět tváří české politické budoucnosti. Asi by strávil, kdyby to bylo jiných pět nadějí. Dvakrát ale musel kousnout do kyselého jablka při prezidentských slibech Václava Klause. A to ještě netušil, že po něm přijdou dvě pětiletky dalšího „dinosaura“, Miloše Zemana. A že dvě volební období bude určovat tvář vlády Andrej Babiš, starý kádr z „pézetky“, tedy minulým režimem velebeného podniku zahraničního obchodu. Politika má zvláštní smysl pro humor.

Džob jen pro otrlé

A podobně tomu asi bude i s tím perspektivním snílkem, kterého teď v Česku objevil server Politico. Dominik Feri byl natolik aktivním a nepřehlédnutelným zjevem v domovských

Pro Havla byl Klaus dost kyselým jablkem – a to ještě netušil, že po něm přijdou Zeman a Babiš.

Teplicích, že se už v 18 letech stal radním padesátitisícového města. A o tři roky později historicky nejmladším českým poslancem. Ale tím to bohužel i skončilo. Feri se ničím neprofiluje, neprýští z něj nápady, nešokuje ničím kontroverzním. Věk sice není ani v politice zárukou moudrosti, ale absence jakýchkoli životních zkušeností v ní na druhé straně nemůže být výhodou.

Jistě, pro politika ani ne pětiprocentní opoziční strany není snadné vyniknout, i když vypadá jako Feri. Spíše se ukázalo, že politika prostě není blbnutí na Facebooku a Twitteru, je to nekonečná nuda, vysedávání na schůzích parlamentních či partajních, posouvání se milimetr vpřed, dva milimetry vzad. Dobrodružství v tom dokážou odhalit jen typy značně otrlé. A sám Feri ostatně oznámil, že politika je pro něj jednorázová mise, po skončení mandátu a studií se chce živit jako právník.

Korunní princové na draka

Takže se hledá nový Dominik Feri, nová budoucnost české politiky? Je to čirá bláhovost, tohle věštění z kávové sedliny nefunguje. Pamatujete ještě, jak si ODS kdysi vychovávala korunní prince, nejdříve Ivana Pilipa a pak Ivana Langera? Po nich přišli další – Pavel Bém, Martin Kuba, Tomáš Chalupa, Jiří Pospíšil... Kde je jim všem konec? Když pak byla partaj na dně, musel přijít politický novic Petr Fiala a se sotva zaschlým podpisem na partajní knížce tahat ODS z hnoje.

Princip vzlínání kádrů z partajního dorostu se jakžtakž drží snad jen v ČSSD: Gross, Sobotka, Hamáček, tak trochu i Paroubek. Ale že by to straně pomáhalo, se říci nedá.

Pasovat někoho na budoucí tvář české politiky, to by nefungovalo ani ve zlatých partajních časech první republiky. Natožpak dnes, kdy by nikdo nevsadil zlámanou grešli na to, jaké strany a hnutí usednou v příštím parlamentu. Jak chcete tvář budoucnosti odhadovat, když nikdo netuší, co se s hnutím ANO, dnes dominantním sluncem našeho politického vesmíru, stane den poté, co to Andrej Babiš jednou zabalí?

Zůstaňme na zemi a spokojme se s banální jistotou: když moc leží na ulici, vždycky se najde někdo, kdo ji zvedne.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.