Vlci se zabydlují v Česku

Ochranáři zaznamenali u nás šest až sedm vlčích smeček.

MF DNES - - Z Domova - reportérka MF DNES Radka Hrdinová

Dvě vlčí smečky se letos nově zabydlely v Krušných horách a v Českosaském Švýcarsku. Další tři se pohybují na hranicích Saska a Česka – čas od času se podívají do oblasti Šluknovského výběžku. Důkazem je 71 snímků z fotopastí a 31 genetických analýz.

Výskyt vlků v této oblasti sledují odborníci z Fakulty životního prostředí České zemědělské univerzity v rámci tříletého výzkumného projektu OWAD, na kterém spolupracují s Němci. „Zajímavé není ani tak to, že se u nás vlci vyskytují, ale rychlost, s jakou se šíří,“říká Aleš Vorel, který se na projektu podílí. Nový výskyt těchto lovců podle něj ochranáři v poslední době zaznamenávají prakticky každých pár měsíců.

Právě Lužice je branou, kterou se k nám už od 90. let minulého století vrací tento predátor, původně na našem území vyhubený na konci 19. století. „V současné době odhadujeme, že je u nás šest až sedm smeček,“uvádí Karolína Šůlová z Agentury ochrany krajiny. První z nich byla potvrzena v roce 2014 v okolí Máchova jezera.

Aleš Vorel a Tomáš Jůnek z České zemědělské univerzity, kteří zkoumají rozšíření vlků na Lužici, jsou přesvědčeni, že se s nimi během pěti až deseti let můžeme setkat všude, kam se dostanou zalesněnými koridory z pohraničních hor. „Nedokážeme předpovědět, kde se další smečka usadí, mohou se dostat třeba do Brd, odkud vede koridor až na Cukrák (kopec na hranici Prahy – pozn. red.),“podotýká Junek.

Za pět až deset let se budeme moci s vlky setkat prakticky na celém území České republiky, kdekoli jsou pro ně vhodné podmínky.

Od Hamburku po Šumavu

U českosaských hranic poprvé zaznamenala fotopast snímek vlka už v roce 2012. Z Polska do Německa a odtud k nám se těmto velkým predátorům otevřela cesta poté, kdy v Polsku na konci 90. let zakázali jejich odstřel.

„V bývalém východním Německu se objevili kolem roku 2000. Každý rok je tam zdokumentováno několik dalších nových teritorií. V celém Německu žije v současnosti kolem osmdesáti smeček,“upřesňuje Tomáš Vorel. Málo obydlenými oblastmi na německém severu se dostali až k Hamburku nebo na dánskou hranici. A nová teritoria pak samozřejmě vyrážejí hledat i k nám.

Země plná kořisti

„Máme tu vlastně prostřený stůl. Krajina je pro ně plná kořisti, což je důsledek současného stavu zemědělství. Vlk proto nemusí mít ani příliš velké teritorium,“vysvětluje Vorel. Podle něj by tito lovci mohli pomoci udržet na uzdě přemnoženou zvěř.

Smečku, která ovládá lužické teritorium, tvoří pár a jeho potomci. „Samice může mít každý rok několik štěňat, zhruba od dvou do osmi,“vypráví Vorel. Mladí vlci zůstávají s rodiči dva roky. „Pak odcházejí od rodičů a hledají si vlastní teritorium,“doplňuje Junek. Odhaduje, že za pět až deset let se budeme moci s vlky setkat prakticky na celém území České republiky, kdekoli jsou pro ně vhodné podmínky.

Vlci u Prahy?

„Nedokážeme předpovědět, kde se usídlí, pořád nás překvapují. Kdo by například předpokládal, že první vlčí smečka se u nás usídlí u Máchova jezera, kde tráví prázdniny polovina Čech? Mohou se objevit kdekoli. Ale jestli budou na Moravě, nebo se usadí v Brdech a odtud se dostanou na okraj Prahy, to vám neřeknu,“dodává Junek.

I když se o vlcích nejčastěji mluví v souvislosti se zabíjením ovcí, v česko-německém pohraničí jejich potravu podle výsledků projektu OWAD tvoří především srnci a jeleni. V menší míře i divočáci, mufloni nebo daňci. Hospodářská zvířata jsou v této oblasti jejich kořistí jen minimálně – asi jen ve dvou procentech případů.

Za rok 2017 zaplatilo ministerstvo financí zemědělcům za škody způsobené vlky 790 tisíc korun. Farmáři si však stěžují, že náhrady neodpovídají skutečným škodám. „Měly by být zvýšeny,“souhlasí s jejich námitkami Vorel.

Změny se připravují, inspirací pro nová pravidla soužití člověka s vlky by mělo být právě Sasko, kde v současnosti sídlí celkem 13 rozmnožujících se smeček.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.