Tisíce let pod pouští
Čeští egyptologové představují v unikátní knize své největší objevy za desítky let práce v Africe.
Ivana Faryová
Miluji tě, jsa podmaněn tvou krásou.“Tak začíná nejstarší doložená milostná píseň v dějinách lidstva. Letos je nález „plnoletý“, čeští vědci text objevili v roce 2000 v kapli hrobky soudce a kněze Intiho v Jižním Abúsíru. Je součástí malované výzdoby kaple, která zobrazuje hudební scénu s harfeníky a zpěváky, kteří píseň zpívají.
Zatímco například o loňském odkrytí chrámu faraona Ramesse II. nebo o mimořádně významném objevu hrobky vysokého hodnostáře a králova důvěrníka Kairese letos v říjnu se ihned dozvěděl celý svět, s první milostnou písní i jinými nálezy, které kniha Stvořené pro věčnost: největší objevy české egyptologie představuje, se čtenář seznámí poprvé. Avšak jak ty slavné, tak ty „drobnější“nebo méně známé objevy jsou důležité, protože doplňují historické souvislosti a zpřesňují informace o dané době.
Podivné kulty
Tak se například čtenář, na kterého se z jedné fotografie sype množství nádobek o velikosti skořápek z lískových oříšků, může ptát, k čemu sloužily. K obětování, samozřejmě. Ale proč jsou tak malé? Tehdejší faraon prostě musel tak trochu šetřit. „Když na začátku 4. dynastie panovník Snofru stavěl celkem tři různé pyramidy, protože mu padaly a nebyl spokojený, musel zekonomizovat zádušní kulty svých hodnostářů. A tak místo použití velkých nádob se skutečnými obětinami se obětovávalo jen symbolicky. Na jídlo byly najednou jen malé misky a na symbolické množství nápojů miniaturní pohárky,“vysvětluje ředitel Českého egyptologického ústavu a šéf české expedice v Egyptě Miroslav Bárta. Nález těchto miniatur pochází z hrobky dvořana Kakaibaefa, kde se jich našlo dokonce několik tisíc.
Vlajková loď Abúsír
Čeští vědci pracují v Egyptě už 60 let – na hlavní koncesi v Abúsíru nedaleko Káhiry i jinde. Miroslav Bárta upozorňuje, že jejich ojedinělá publikace, která vyšla teprve před pár dny, začala vznikat právě tehdy – přicházely totiž první objevy. Bárta připomíná, že egyptologové jsou největší českou vědeckou expedicí pracující tak dlouho v zahraničí.
Pro zájemce o slavnou starověkou civilizaci – tentokrát spíš než pro experty – vydala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy publikaci „Stvořené pro věčnost“.
„Je věnována našim hlavním objevům na území Egypta a Súdánu za celou dobu trvání práce našeho ústavu v těchto zemích. V knize najdete 140 vybraných předmětů s nádhernými fotografiemi a s doprovodným textem, který vždy představuje jeho příběh, jeho historii a význam i obecnější zasazení do kontextu,“říká Miroslav Bárta.
„Většina nálezů logicky pochází z naší vlajkové lodě, to znamená z pyramidového pole v Abúsíru, a nálezy pokrývají více než pět tisíc let existence pravěku a staroegyptské civilizace jako takové. Část z těch předmětů nebo nálezů dosud nebyla publikována, takže čtenář je uvidí poprvé včetně úplně posledního – hrobky jednoho z nejstarších egyptských mudrců, kteří kdy žili, hodnostáře Kairese,” dodává.
Pohřeb lobbisty i myši
V knize je socha Kairese poprvé zveřejněna ve stavu po vyčištění a rekonstrukci. Součástí obsahu je také například jeden z nejkrásnějších portrétů Ptahšepsese, jednoho z prvních lobbistů v historii lidstva, dokonce i pohřeb myši do sarkofágu kněze Neferinpua, dokumenty z pozůstatků papyrových archivů a další nálezy z doby stavitelů pyramid i pozdější, které čeští egyptologové objevili v Abúsíru, nedaleké Sakkáře či mnohem vzdálenější egyptské Západní poušti, a také naprosto unikátní nálezy ze Súdánu, o kterých se poněkud neoprávněně moc nemluví. Kniha je unikátním dílem, takovou totiž čeští egyptologové ještě nedělali. A je o to cennější, že zaznamenává výhradně výsledky české vědy. Objevy a vědecká práce českých egyptologů jsou již dávno součástí světového kulturního dědictví, poznamenává rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima.
V příštím roce toto vědecké odvětví oslaví další výročí. Bude to sto let, co se egyptologie začala přednášet na Univerzitě Karlově. Starou civilizaci od břehu Nilu „přivedl“na univerzitní půdu do Prahy František Lexa, čímž se stal zakladatelem české egyptologie. Sám na škole působil zpočátku jako soukromý docent, to znamená, že semináře o Egyptě vedl bez nároku na honorář.