Potraviny pro potřebné Se svátky přibývá jídla
Kristína Paulenková
PRAHA Období Vánoc se spojuje s tradicemi, rodinnou pohodou a také hodováním, se kterým je spojeno i plýtvání potravinami. Nepotřebné jídlo mohou Pražané odnést do několika veřejných lednic po městě, které slouží všem. Na plýtvání upozorňují i některé organizace, jež čas od času zorganizují dobročinné hostiny z jídla na vyhození, stejně jako tomu bylo tento pátek.
Přebytky jídla se týkají také obchodních řetězců. Supermarkety musí od letošního roku darovat zdravotně nezávadné jídlo potravinovým bankám, které následně přerozdělují jídlo potřebným. Očekávalo se tak, že se množství darovaného jídla zmnohonásobí. Velkého nárůstu se však dočkaly potravinové banky až před Vánocemi.
„Zkraje roku, kdy se velké řetězce bály pokut a kontrol, se zmnohonásobil objem darovaného jídla, ale od června zase klesl, takže reálný odhad je nárůst o třetinu,“uvedla předsedkyně potravinové banky pro Prahu a Středočeský kraj Věra Doušová. Dodala, že před Vánocemi stoupá množství darovaného jídla až na desetinásobek jejich běžného objemu.
Sladkosti pro rodiny
„Teď máme skoro každý den kamion něčeho, co jsme celý rok neměli,“dodala Doušová. Před Vánocemi totiž sami výrobci v rámci společenské odpovědnosti potravinovou banku oslovují a vozí i zboží, které obvykle v potravinových bankách nemají. To jsou například lepší čokolády a další sladkosti, které může banka rozdat především rodinám s dětmi.
Kromě sladkostí dostávají potravinové banky v předvánočním období
i více čerstvého ovoce, protože v řetězcích je po tomto zboží větší poptávka. „Teď prodáváme hodně sezonního ovoce, takže máme pomeranče, banány a podobně a nejsme schopni přesně odhadnout množství, které prodáme,“uvedl Václav Koukolíček, tiskový mluvčí Teska, jež daruje v Česku potravinovým bankám nejvíce.
K čerstvému ovoci a zelenině se během roku dostanou klienti potravinových bank také díky českým farmářům. Někteří z nich své přebytky také darují bankám. „Od nich odebíráme čerstvé ovoce a zeleninu, což je skvělé obohacení jídelníčku pro lidi, kteří jsou na naší pomoci závislí,“dodala Doušová.
Pražská potravinová banka spolupracuje v současné době se 155 organizacemi věnujících se pomoci pro chudé, sociálně vyloučené, týrané či narkomany nebo azylové domy. Banka rozdala v průměru 196 tun potravin měsíčně.
Jednou týdně od ní dostane potraviny v Praze 22 tisíc lidí. Se stejným počtem klientů počítá organizace i na Vánoce. „Z potravinové banky odebíráme jednou týdně a tím, že v naší cílové skupině jsou i děti, tak pro ně dostáváme i sladkosti,“uvedla například Zuzana Dufková z Českého červeného kříže Praha 7.
Těžké přesvědčování
Potravinové přebytky se týkají také domácností. Na světě se nespotřebuje až jedna třetina potravinové produkce a podle statistik Evropské unie se domácnosti na tomto plýtvání podílejí takřka z poloviny. „V domácnostech se nejvíce plýtvá pečivem, mléčnými a masnými výrobky, ovocem a zeleninou,“uvedl Adam Podhola z organizace Zachraň jídlo.
Přesvědčit domácnosti, aby víc rozmýšlely, co dávají do košíku, není jednoduché. Organizace nabádá, aby lidé doma potraviny správně skladovali. Jídlo, které rychle prochází, dávali v ledničce na viditelné místo či před nákupem zkontrolovali zásoby doma.
Přestože v Praze funguje několik sdílených lednic a na problematiku upozorňují v metropoli také nejrůznější akce, kdy se vaří z jídla, které by se vyhodilo, plýtvá se v Praze stále stejně.
Podle říjnového výzkumu agentury Ipsos nevyhazuje potraviny nikdy jen čtvrtina lidí a z hlediska regionů nejsou příliš velké rozdíly. Nejvíce plýtvají mladí ve věku 18 až 24 let. Lidé potraviny často vyhazují, protože uvaří víc porcí, než snědí, špatně potraviny skladují nebo dělají příliš velké nákupy.
Podle Českého statistického úřadu nespotřebuje ročně průměrný Čech přibližně 80 kilogramů potravin. Znamenalo by to, že každý rok vyhodí všichni Pražané 102 480 tun potravin. Průměrný Čech pak sní zhruba 785,6 kilogramu potravin za rok, z vyhozeného jídla by se tedy nasytilo větší české město.