Mayová zoufale objíždí Evropu. Marně
Theresa Mayová chce v odchodové dohodě „další záruky“. Evropa ji znovu otevírat nehodlá
LONDÝN, BRUSEL Touto dobou už mělo být jasno, zda britský parlament schválil nebo zamítl dohodu ohledně vystoupení Británie z Evropské unie. Jasné ale ohledně brexitu a toho, co Britové vlastně chtějí, není vůbec nic.
Poté, co v pondělí britská premiérka Theresa Mayová úterní hlasování dolní komory parlamentu narychlo odvolala, narůstá chaos s blížícím se datem brexitu geometrickou řadou. Na Mayovou míří kritika ze všech stran, sílí také tlak na její rezignaci. Ta ale trvá na svém: brexit bude, a to za každou cenu, bez ohledu na důsledky.
Bylo téměř jisté, že poslanci by dohodu o brexitu, výsledek osmnácti měsíců jednání popsaný na 575 stranách, s přehledem zamítli. Pro Mayovou by to byla obrovská prohra a dost možná i její konec. A zatímco nedokázala o své dohodě přesvědčit ani vlastní poslance, zkoušela to včera ještě narychlo v Evropě, když objížděla hlavní města a zástupce vlád. Její cíl? Získat ohledně brexitové dohody „další záruky“.
Během jednodenního schůzkového maratonu se včera ráno setkala s nizozemským premiérem Markem Ruttem, poté v poledne v Berlíně s kancléřkou Angelou Merkelovou a nakonec v Bruselu s předsedy Evropské rady a komise Donaldem Tuskem a Jean-Claudem Junckerem. Ti všichni ovšem říkají: Dohoda je jasně daná, otevírat ji znovu nebudeme.
Britský parlament bude zřejmě o dohodě hlasovat až v nejzazším možném termínu v polovině ledna. Pokud ji nepřijme, bude hrozit, že nastane zejména pro Británii značně nepříjemné a nevýhodné řešení, takzvaný tvrdý brexit.
LONDÝN „Hlasování v parlamentu o brexitové dohodě by skončilo porážkou,“řekla bez obalu britská premiérka Theresa Mayová během svého pondělního projevu před poslanci. Ti se tomu hlasitě a od srdce zasmáli.
Odložení klíčového hlasování o dohodě, na níž závisí budoucnost Británie po březnu 2019, tedy poté, co vystoupí z Evropské unie, je dalším prvkem v tragikomedii zvané brexit.
Nejsmutnější postavou v této hře je ovšem sama Mayová. Ač v referendu, které kvůli svým osobním ambicím vyvolal její předchůdce David Cameron, hlasovala pro setrvání Británie v EU, nedlouho poté zcela změnila názor a drží se ho doteď. „Brexit je brexit“a „musíme naplnit rozhodnutí lidu“jsou její dvě nejčastější fráze posledního roku a půl. Právě i kvůli nim jí Britové přezdívají Maybot, neboli robot Mayová.
Brusel: Už jsme řekli své
Hned včera Mayová navštívila nizozemského premiéra Marka Rutteho a německou kancléřku Angelu Merkelovou.
Ani toto setkání nezačalo úplně šťastně. Mayová se dlouhých třináct vteřin nemohla dostat ze zamčeného auta, zatímco na ni Merkelová v dešti čekala na červeném koberci před budovou berlínského kancléřství.
Osobně se včera Mayová sešla také s vedením Evropské rady a Evropské komise. Ty všechny se snažila přesvědčit, aby EU znovu otevřela 575stránkový dokument odchodové dohody a poskytla jí ohledně brexitu „další záruky“.
To evropská strana kategoricky vylučuje. Británii jsou sice ochotni vyjít vstříc, ale ne na úkor vlastních zájmů. Jako silnější strana si navíc Unie může hlídat své zájmy mnohem snáze než Britové.
Jedním z velkých problémů pro britské poslance je takzvaná irská pojistka, která zaručuje, že hranice mezi Severním Irskem jako součástí Británie a Irskou republikou jako členským státem EU zůstane volně propustná jako dosud. Tato pojistka ale v důsledku může znamenat i to, že pro Severní Irsko bude platit odlišný režim než pro zbytek Británie a hranice tak de facto povede v Irském moři.
O tomto problému se nicméně ví od samého počátku – i o tom, že je ke spokojenosti všech stran v podstatě neřešitelný.
Brexit jako stolní hra
Problematika brexitu už je natolik komplexní, že o ní vznikají interaktivní mapy a „jízdní řády“. A zároveň je natolik absurdní, že si z ní i seriózní zpravodajské servery pro odlehčení stále častěji dělají legraci.
Tak třeba The New York Times. Podrobný graf popisuje všechny varianty dalšího vývoje včetně té, že se Mayová po prohraném hlasování v parlamentu „začne modlit ke všem svatým“.
Server Politico pak na téma brexit vydal jednoduchou parodickou stolní hru. V instrukcích píše: „A žádné podvádění! (Ledaže byste byli Michael Gove.)“
Jedna vcelku realistická desková hra simulující jednání mezi Británií a EU už nicméně také vznikla a je v prodeji. Její autoři varují: „Funguje celkem dobře. Ale pozor, dokáže v lidech probudit to nejhorší, co v nich je.“