Pětina Čechů vykazuje znaky syndromu vyhoření

Cynismus. Jeden z hlavních ukazatelů vyhoření. Nejvíce ohrožení jsou podle odborníků manažeři a lidé v Moravskoslezském kraji

Únava, cynismus a ztráta smyslu. Intenzivní znaky syndromu vyhoření vykazuje přibližně pětina Čechů. Míra ohrožení záleží na fungujících mezilidských vztazích, ale i na typu zaměstnání. Nejohroženější jsou vrcholoví manažeři, lékaři a učitelé. Vysokou míru odolnosti vykazují naopak duchovní.

Syndrom vyhoření je reakcí na dlouhodobý stres. „Každý tu prázdnou baterku někdy zažije. Jenom je otázka, zdali tu baterku ještě znovu někdy nabije nebo na tu prázdnou baterku jede,“popisuje psycholog Radek Ptáček, který se syndromem vyhoření na Psychiatrické klinice 1. LF UK a VFN zabývá od roku 2015. Prvním varovným příznakem vyhoření je podle Ptáčka ztráta smyslu toho, co dotyčný dělá. „Ve chvíli, kdy budete stále bojovat, a to i přesto, že to nebude mít smysl, tak začnete být cyničtí,“uvedl.

Jestliže je člověk unavený a začíná být cynický, je to podle Ptáčka základní definicí vyhoření. „Syndrom únavy je nespecifický syndrom. Když přijdete za lékařem, tak vám většinou řekne ‚no to já jsem unavený taky‘ a dál to neřeší,“dodává.

Pětina Čechů pak podle něj vykazuje intenzivnější znaky syndromu vyhoření. „Ve srovnání se zbytkem světa je Česká republika v takové švejkovské pozici, protože nejsme ani moc, ani málo vyhořelí. Jsme někde mezi,“uvedl.

„Ze studií naší kliniky vyplývá, že mezi nejvíce ohrožené skupiny patří především vrcholoví manažeři, řídící pracovníci s odpovědností za větší firemní celek, dále pak i střední nebo vyšší manažeři a řídící pracovníci,“řekl Ptáček. Vyhoření postihuje více než třetinu (38 procent) vyšších manažerů. „Jsou to profese, které souvisejí s velkou odpovědností,“vysvětluje Ptáček.

Dalšími z nejohroženějších profesí jsou lékaři, zdravotníci a učitelé. Zatímco vyhoření zasahuje téměř třetinu (30 procent) lékařů, učitelů postihuje přibližně pětinu (19 procent).

Nejméně ohrožení jsou naopak duchovní. „Protože možná mají velký smysl a potěšení ze své práce,“ domnívá se Ptáček. Podle výzkumů také trpí syndromem vyhoření častěji lidé na severovýchodě Čech. V Moravskoslezském kraji vykazuje jeho příznaky 28 procent dotazovaných.

Nejdůležitější v prevenci vyhoření jsou pak podle Ptáčka mezilidské vztahy. „Nejsou to jen vztahy ve vaší rodině, ale vztahy k vašim sousedům, k prodavačům, které potkáváte, k šéfovi, kolegům, ale i k zákazníkům,“popsal. Podstatné je také jasně oddělovat práci od volného času a kvalitně spát. Důležité jsou však i koníčky.

Ve srovnání se světem je Česko v takové švejkovské pozici. Nejsme ani moc, ani málo vyhořelí.