Když koně bolí hřbet. Je libo masáž nebo snad vodní pás
Miroslav Němý
Pro každého fyzioterapeuta tohle zní jako ideální pracovní materiál, neboť po výkonu své svaly a šlachy „odevzdají“na maximum. „Když jim dáte masážní dečku, relaxují. Povolí nohy, spí u toho,“líčí Klára Damborská.
A taky povolí uši, z čehož vyplývá, že nejde o vrcholové sportovce, nýbrž o vrcholové koně.
Tenhle příměr platí doslova. Na parkurovém svátku jménem Prague Playoffs, který v O2 areně startuje od čtvrtka, se ukáže absolutní elita. Co do schopností (koně zdolávají 160 centimetrů vysoké překážky) i co do peněz; hodnota zvířat činí nezřídka desítky milionů a občas ještě mnohem více, prize money akce je asi 300 milionů korun.
„Je to jako s atlety nebo s fotbalisty. Taky si musí rozehřát svaly, když je jim zima,“ukazuje Damborská, sportovní ředitelka závodu, na prostor zvaný opracoviště. Na něm se koňská šlechta rozcvičuje, rozeskakuje: „Začnou krokem, pak klusají, pak cválají. Rozehřejí si svaly, klouby. Tak, aby byly ohebné na všechny strany.“
A po poctivém výkonu přece nelze ošidit ani regeneraci.
Tihle koně se mají opravdu dobře; tak dobře, jak to jde. Damborská je v parkuru mimo jiné českou vicemistryní, takže kromě organizační stránky zná i tu praktickou. sportovci. Po každém závodě je ošetřovatelé prohlídnou, jestli nemají namožené svaly nebo cokoli jiného. Pokud ano, nastaví fyzioterapii či strečinková cvičení.“
Ve svém počínání ostatně patří do Ligy mistrů, proto je o ně pečováno jako o Cristiana Ronalda. Když si její kůň Calvero v minulosti zranil šlachu, poslala jej Damborská na čtyřměsíční rehabilitační kúru do Rakouska, kde chodil ve vodním pásu: „Vybil si energii a zároveň šlachu nepřetěžoval.“
K vybavení týmů proto patří masážní deky, bandáže a další „vychytávky“. U zvířat příliš neexistuje přístup různých sportovních samorostů, pro které bývá nejlepší regenerací víno, ženy a zpěv. „U většiny koní totiž vidíte, jak jim tyhle procedury dělají dobře,“líčí česká závodnice i organizátorka.
Zádrhely se najdou. A laika překvapí: „Tak jako u lidí mohou někteří koně být lechtiví. Pak jim může vadit, když se jich dotýkáte na určitých místech, třeba na břiše, na slabinách. Tomu je potřeba se přizpůsobit.“
Jezdectví je jediným olympijským sportem, v němž člověk potřebuje ještě zvířecího parťáka, pokud možno co nejlepšího. Parkur v tomhle tak trochu připomíná formuli 1: ani mimořádný talent nic nesvede bez výjimečného koně. Proto taková hra s detaily. „Servis mají špičkový, přípravků je opravdu hodně,“říká Damborská.
V Praze klisny, valaši a hřebci budou čelit snad jen jediné „výzvě“– cestou z opracoviště do haly musejí absolvovat jeden nekrytý úsek. „Dostanou na sebe dvě až tři deky, aby neprochladli,“líčí sportovní ředitelka Prague Playoffs. „Mráz samotný ještě tolik nevadí, horší by byl déšť; namoknout v zimě není dobré.“
Ale myslí se na vše, a tak se následně koně rozehřívají ještě jednou, finálně – už v aréně, kde hodlají předvést kurážné kousky. Tak jako mnozí vrcholoví sportovci před nimi.