Policistu odsoudili za úplatek, ale trestu unikl
Když byl v říjnu 2006 policista z hospodářské kriminálky v Teplicích Petr Spálenka přímo ve své kanceláři přistižen s úplatkem 30 tisíc korun, který podle soudu vzal za to, že příteli zařídí uzavření případu v jeho prospěch, vypadalo to jednoznačně. Dokonce padl pravomocný verdikt. Kvůli chybě vyšetřovatelů a průtahům však před pár dny vyvázl bez trestu. A díky tomu může dál pracovat ve státní správě. „Obžalovaný byl uznán vinným ze spáchání podvodu ve stadiu pokusu,“sdělila mluvčí soudu v Teplicích Tereza Šponiarová. K potrestání to však nevedlo. „Nebyl mu uložen trest, jelikož došlo k zániku trestní odpovědnosti a k promlčení trestního stíhání,“dodala.
Původně byl jeho čin kvalifikován jako přijetí úplatku, pak se hodnocení změnilo na podvod, neboť Spálenka údajně neměl možnost slib příteli splnit. Případ měl na starosti jiný policista.
Zatímco v roce 2012 bylo podle informací VZP 126 ordinací, v roce 2017 jen o dvanáct víc. „Nejde o počty psychiatrů, ale o počty pracovišť dané odbornosti. Není výjimkou, že v rámci jednoho pracoviště funguje více psychiatrů,“upozorňuje mluvčí VZP Oldřich Tichý.
Počet malých pacientů se za pět let zvýšil téměř o pětinu (z 56 549 na 67 460), počet pracovišť dětských a dorostových psychiatrů ale vzrostl pouze o deset procent. Podle Goetze to rozhodně nestačí. „Nejde totiž jen o počet zařízení, ale také o výši úvazků lékařů, kteří v nich pracují. V řadě zařízení, a citelné to je především v ambulancích, pracují lékaři s malým, třeba jen čtvrtinovým pedopsychiatrickým úvazkem,“vysvětluje. Konkrétně u ambulancí je skutečná kapacita úvazků přibližně o třetinu nižší, než je počet zařízení.
„Celkově by bylo třeba alespoň dvě stě pedopsychiatrických ambulancí, dále by v každém kraji měl být jeden až dva denní stacionáře nebo podobné zařízení. V každém kraji by mělo být lůžkové oddělení akutní péče,“uvádí.
Jenže nyní je v Česku jen jediný stacionář – v Praze. A problémy způsobuje i nerovnoměrné rozmístění současných zařízení. Nejvýraznější deficit ambulancí je v Moravskoslezském, Středočeském a Jihomoravském kraji. Z nedostatku ambulantních zařízení pak plynou i dlouhé čekací doby na vyšetření. „Děti s rodiči musí daleko dojíždět, to je zejména pro sociálně slabé ekonomický problém, a uvolňování ze zaměstnání finanční jistotu rodiny dále ohrožuje,“říká Goetz.
Neatraktivní dětská psychiatrie
Málo je i samotných dětských ambulantních psychiatrů. „Někdo odejde, zemře nebo jde do důchodu a nových dětských psychiatrů atestuje málo. Je to finančně neatraktivní obor a máme trápení s rodiči i s dětmi,“komentuje situaci předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie Jaroslav Matýs.
To potvrzuje i Goetz. „Vůbec není bráno v úvahu, že například diagnostika dětského autismu zabere nejméně 4 až 5 hodin, a jak během diagnostiky, tak i při terapii pracujeme s rodinou, tedy mluvíme nezávisle s několika lidmi,“přibližuje specifika této práce. I běžná ambulantní kontrola tak trvá déle než u dospělých pacientů. „Je třeba zabývat se detailně rodinnou situací dítěte, školním a sociálním fungováním a podobně. Leckdy pracujeme s znesvářenými rodiči, a abychom správně zjistili, jaká je skutečnost, musíme složitě hledat pravdu mezi mnoha verzemi, které nám obě strany předkládají,“upřesňuje Goetz a dodává, že navíc je i málo školicích míst, kde by mladí lékaři mohli získávat kvalifikaci.
Podle Matýse je problémem také stigma: „Rodiče odmítají diagnózu a nám nadávají, protože to cítí jako stigma – nemají oporu ve společnosti a stydí se.“
Kraje bez lůžek
Nedostačující je i množství lůžek pro malé pacienty. Ke konci loňského roku disponoval systém pedopsychiatrické péče celkem 591 lůžky, z toho bylo 140 akutních a 451 následných. „Výsledkem tohoto stavu je, že pacienti s potřebou neodkladné péče jsou převáženi na pracoviště vzdálené i stovky kilometrů od jejich bydliště, pacienti s potřebou subakutní péče čekají na lůžko i několik měsíců,“popisuje Goetz. Poukazuje na to, že zcela bez dětské psychiatrické lůžkové péče jsou kraje Karlovarský, Středočeský, Královéhradecký a Pardubický. Akutní dětská psychiatrická lůžka chybějí v krajích Moravskoslezském, Olomouckém, Zlínském, Vysočina, Jihočeském a Ústeckém. „V některých regionech jsou zařízení, která by při delší pracovní neschopnosti primáře nebo jeho odchodu do důchodu mohla být zavřena. To hrozí například v Opavě, Šternberku a Kroměříži. V regionu pak není žádná náhrada,“dodává.
Podle ministerstva zdravotnictví bylo důležitým krokem pro navýšení počtu pedopsychiatrů zařazení oboru pedopsychiatrie mezi základní lékařské obory. „To znamená, že do něj mohou lékaři vstupovat ihned po absolvování lékařské fakulty,“sdělila mluvčí resortu Gabriela Štěpanyová.
V červnu také zahájí činnost tři multidisciplinární týmy duševního zdraví pro děti. „Dále bude pokračovat práce na posílení dostupnosti komunitních zdravotně sociálních služeb pro děti s duševním onemocněním na regionální úrovni,“doplňuje Štěpanyová.
Obor je finančně neatraktivní, máme trápení s rodiči i s dětmi.
Diagnostika dětského autismu zabere nejméně 4 až 5 hodin.
Michal Goetz, dětský psychiatr