Lichtenštejnové se zlobí kvůli dekretům Nebyli jsme Němci

Knížecí rod vyzval Česko, aby vrátilo zkonfiskovaný majetek.

Druhou část slavného Lednicko-valtického areálu získali v roce 1395. Areál je od roku 1996 zapsán v uNESCO.

Robert Oppelt

JŘíčaDy

Lichtenštejnům patřily rozsáhlé lesní pozemky u Říčan. e rok 1929, před ředitelem velkostatku Velké Losiny Karlem Loosem leží na stole úřední obálka. Je v ní sčítací arch, podobný, jako chodí od statistického úřadu do schránek i dnes. Princ Alois však není doma, a tak ho úředník vyplňuje za něj. Do kolonky národnost a mateřský jazyk Velké LosiDy Valtice ŠterDberk Bučovice LedDice píše němčina. Arch bude o patnáct let později stačit jako důkaz k tomu, aby byla celá rodina Lichtenštejnů označena za Němce a aby jim byl podle Benešových dekretů po roce 1945 zkonfiskován majetek, který rodina vlastnila stovky let.

Jenže princ Alois ani jiný člen jeho rodiny dokument nikdy nepodepsali. Většina členů rodu záměrně odjela do ciziny. Byl to protest proti tomu, že do kolonky nesměli uvést lichtenštejnskou národnost.

Teď českým úřadům přišel dopis Panství s hradem nedaleko Olomouce koupili v roce 1695. Nejstarší majetek rodu, Jindřich z Lichtenštejnu ho získal v roce 1249 za pomoc králi Přemyslu Otakarovi I. z Lichtenštejnska s předžalobní výzvou, ve které Lichtenštejnové požadují vydání rodového majetku, podle nich neoprávněně zkonfiskovaného. Jde prý o poslední vstřícný krok. Pokud by tak rodina podle občanského zákoníku neudělala, nárok by byl promlčený. Lichtenštejnové podle odhadů požadují vydání zhruba 60 tisíc hektarů, většinou lesů a několika zámků.

Žaloby na český stát

„Mohu potvrdit, že jsme obdrželi předžalobní výzvy k vydání majetku,“uvedla mluvčí Národního památkového ústavu Jana Hartmanová. Po památkářích chtějí vrátit například Lednicko-valtický areál nebo zámky Velké Losiny, Bučovice Rozlehlý zámek u Šumperka koupili v roce 1802 od zadlužených Žerotínů. Panství s renesančním zámkem vyženili Lichtenštejnové od pánů z Boskovic. a hrad Moravský Šternberk. Třicet dva výzev přišlo i na Lesy ČR. „Všechny je odmítneme. Odpovědi od nás odejdou ještě tento týden,“řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.

Stejnou věc potvrzuje i Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. „Úřad obdržel několik desítek výzev na vydání různých nemovitostí. Po jejich předběžném vyhodnocení je nepovažuje za důvodné,“uvedl mluvčí úřadu Radek Ležatka.

Podpora Beneše

Jsou tu i další důvody, proč se Lichtenštejnové domnívají, že konfiskace podle dekretů nebyla v pořádku. Aloisův syn a od roku 1938 vládnoucí kníže František Josef podporoval

exilovou vládu Edvarda Beneše a celou válku strávil v za války neutrálním alpském knížectví nesoucím rodové jméno. Lichtenštejnům nepomohlo ani to, že se za ně postavili jejich bývalí čeští zaměstnanci, které za protektorátu podporovali.

Byli označeni za Němce a zrádce a nepřátele národa a přišli o majetek po staletí spravovaný. Po 2. světové válce i po sametové revoluci se rodina snažila neúspěšně získat svůj majetek zpět.

Na vydání majetku mají úřady podle výzvy sedm dnů, pak se rodina obrátí na soudy. Navíc se jim krátí čas, nový občanský zákoník zkrátil lhůty pro vznesení nároku a žaloby musí podat do konce roku.

„Naší prioritou opravdu není jít k soudu. Stále doufáme, že se český stát rozhodne pro politické řešení,“uvedl dědičný princ Alois v rozhovoru pro Hospodářské noviny.

Podobně postiženi dekrety byli i Švýcaři nebo Rakušané. Jejich státní příslušníky Československo odškodnilo, avšak na Lichtenštejny nikdy nedošlo. Možná i proto, že Česko navázalo diplomatické vztahy s alpským knížectvím až v roce 2009.

Spor o vlastnictví 600 hektarů lesa u Říčan u Prahy nyní řeší Ústavní soud.