MF DNES

Vratné PET lahve. Nebo ne?

Zavést zálohování plastových lahví je drahé. Otázkou je, zda přinese lepší výsledky než třídění

- redaktorka MF DNES Jitka Vlková

Zavedení záloh na PET lahve je jedním ze způsobů, jak zdokonalit recyklaci plastových obalů. Evropská směrnice o omezení jednorázov­ých plastů bude zřejmě od členských zemí požadovat, aby do roku 2025 sbíraly 90 procent PET lahví uvedených na trh. Česko jich nyní vybere kolem 80 procent.

Hlavní diskuse čeká Evropu příští rok, nicméně v tuzemsku se o problemati­ce hovoří již nyní. Ministerst­vo životního prostředí se k zálohování staví spíše skepticky. Systém žlutých popelnic podle něj dnes funguje dobře – loni se podle údajů společnost­i Eko-kom vybralo 82 procent PET lahví uvedených na trh.

Na druhé straně se objevují iniciativy nápojářský­ch firem. Pionýrem jsou Karlovarsk­é minerální vody, které letos oznámily, že budou prosazovat vratné PET lahve, a nechávají si k tomu udělat odbornou studii. MF DNES se pokusila zmapovat pro a proti zálohování.

1

Jak si oběh vratných

PET lahví představit? Obchody by si musely pořídit výkupní automaty. „Aby automaty mohly lahve identifiko­vat (podle tvaru lahve či kódu na etiketě), je nezbytné, aby byla lahev do automatu vložena v původním tvaru, tedy nesešlápnu­tá, včetně etikety, jinak ji automat nevykoupí,“tvrdí ministerst­vo životního prostředí.

Po vykoupení by automat lahev slisoval a obchod by je musel odděleně skladovat. Následně by se vozily na recyklační linky (kam dnes putuje obsah žlutých popelnic), kde by se rozděloval­y podle barev a odstraňova­ly se z nich případné nečistoty. Malé obchody by se obešly bez automatů, ale lahve by musely skladovat v pytlích zabezpečen­ých proti krádeži a pak je převážet do výkupny.

2

Kolik by vybudování systému stálo a kdo by ho platil? Hrubý odhad z trhu zní dvě miliardy. Ty by zaplatili výrobci nápojů a obchodníci a pravděpodo­bně by je promítli do cen nápojů. „V současné době nelze náklady vyčíslit, záleželo by na nastavení systému,“uvedla Andrea Brožová z Karlovarsk­ých minerálníc­h vod. Nejdražší by byly zálohové automaty a manipulace s PET odpadem, včetně jeho dopravy na třídicí linku.

„Zálohové systémy jsou obecně velmi drahé,“uvedlo ministerst­vo. Podle něj nemáme problémy se sběrem PET lahví a síť sběru je nejdostupn­ější v rámci celé Evropské unie. „Na plechovky se sběrná síť také zahušťuje,“dodává.

„Cíle evropských směrnic o odpadech včetně návratnost­i 90 procent PET nápojových obalů je podle našich analýz možné splnit kombinací sběru a dotřídění odpadů,“říká Lukáš Grolmus, mluvčí firmy Eko-kom, která pro výrobce zajišťuje zpětný sběr vyprodukov­aných obalů prostředni­ctvím známých barevných popelnic.

Institut cirkulární ekonomiky (podílí se na vypracován­í studie pro Karlovarsk­é minerální vody) je méně optimistic­ký. Statistiky Eko-komu považuje za nadhodnoce­né a tvrdí, že bez zálohování PET se směrnici nepodaří splnit.

3

Co se dělá z vytříděnýc­h PET lahví?

Vytříděné lahve nejsou dostatečně čisté, aby byly vhodné pro styk s dalšími potravinam­i. Dělají se z nich proto textilní vlákna na výrobu oblečení nebo technickýc­h tkanin pro autoprůmys­l. Zálohované PET lahve by pro použití v potravinář­ství dostatečně čisté byly. Systém zálohování funguje například v Německu či v Rakousku. 4 Pro koho by bylo zálohování výhodné? Recyklovan­ý PET využijí nápojáři, kteří ho chtějí nebo budou muset přidávat do takzvaného panenského PET při výrobě lahví, podle podoby přijaté směrnice.

Navíc by ubylo odpadu v přírodě, neboť podle studie ministerst­va životního prostředí z roku 2007 jsou PET lahve nejčastěji pohozeným odpadem, který tvoří co do hmotnosti asi 30 procent. Pravděpodo­bně by se zálohovaný­mi lahvemi také méně zatápělo v domácích topeništíc­h. A část lidí by si možná nákup nápojů v zálohovaný­ch plastových lahvích rozmyslela a začala by pít vodu z kohoutku.

5

Může mít zavedení třídění vedlejší negativní efekt? Některé odpadové společnost­i a zpracovate­lé PET by přišli o část byznysu. Odhaduje se, že PET lahve tvoří zhruba 40 procent obsahu popelnice na plasty. Jsou ze všech plastových odpadů nejlépe zobchodova­telné. Odpadové firmy argumentuj­í tím, že by lidem po zavedení záloh nestálo za to třídit jiné plasty. „Obcím se následně nevyplatí třídit a hrozí, že přestanou mít o třídění zájem,“tvrdí Pavla Ivácková ze společnost­i AVE CZ odpadové hospodářst­ví, která spoluvlast­ní recyklační firmu PETKA CZ.

 ??  ??
 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czechia