„Na misích by měli velet Češi“
Česká armáda by měla hrát na misích v cizině výraznější roli, myslí si ministr obrany.
Dnes čeští vojáci slouží na zahraničních misích nejčastěji na patrolách nebo jako instruktoři.
V budoucnu by mohli velet základnám nebo rovnou celým misím.
Ministr obrany Lubomír Metnar (ANO) mluví v exkluzivním rozhovoru pro MF DNES o tom, že česká armáda by měla mít v budoucnu větší ambice než dnes – poté, co se ještě víc zmodernizuje. „Naznačím teoretický příklad. V Mali dnes zajišťujeme ostrahu výcvikové základny Koulikoro pod španělským velením. V budoucnu by se mohla role vyměnit,“uvedl Metnar.
Nešlo by o „žádnou kosmetickou změnu“. Češi by na takovou misi museli vyslat víc vojáků a musela by tomu předcházet důkladná diskuse v parlamentu i u veřejnosti.
Ministr převzal resort v době, kdy v Afghánistánu zemřelo několik českých vojáků po sobě. Označil to za „jedno z nejtěžších období své profesní kariéry“.
A konečně řeč přišla i na výchovu k obraně státu ve školách, kterou Metnar podporuje, stejně jako jeho předchůdkyně Karla Šlechtová. Ministr reportéry dokonce „vyzkoušel“, zda by se správně zachovali při útoku šíleného střelce. „Už děti by měly vědět, že si musejí lehnout na zem, že musejí hledat nějakou pevnou překážku ve směru od místa, kde slyšely výbuch nebo výstřel,“uvedl ministr. (jp, švc)
Co mám dělat, kdyby se na Staroměstském náměstí střílelo? Ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) v rozhovoru varuje, že české děti se neumějí chovat v krizových situacích a neznají odpověď na tyto naléhavé otázky.
Nastoupil jste do funkce ministra ve chvíli, kdy nepřicházely z Afghánistánu dobré zprávy...
Dlouhodobě ta situace v Afghánistánu nebyla dobrá. Ale je fakt, že jsem přišel, zrovna když armádu postihlo to nejhorší období. Zahynuli čtyři vojáci a sedm bylo zraněno. Byl to jeden z nejtěžších momentů v mé profesní kariéře.
Jakým receptem chcete úmrtím vojáků do budoucna předejít? Koupíte jim lepší výstroj?
Z hlediska výstroje i výzbroje máme dnes stejně kvalitní vybavení a výcvik jako třeba Američané. Nicméně bych rád, aby naše armáda hrála v misích NATO významnější pozici. Doposud jsme byli vždy součástí misí, kterým velely jiné státy. Nebyly to nevýznamné pozice, ale časem, kdy bude naše armáda ještě lépe vyzbrojena, můžeme být vůdčím státem.
Můžete být konkrétnější?
Dnes jsou mise, kde děláme instruktory nebo třeba strážní službu. Ale může se stát, že my budeme misi vést. A naši dnes vyspělejší koaliční partneři nám budou zajišťovat logistiku či strážní službu.
Čili česká armáda by třeba velela celé jedné spojenecké základně, jak to dnes mají Američané?
Může být. Ještě jsme do tohoto nedospěli, ale za nějakých pět sedm let chceme a také bychom měli těchto schopností dosáhnout.
Na druhou stranu může být mise, kde budeme hrát vůdčí roli, rizikovější pro naše vojáky?
Ta rizika neseme stejně i dnes, i když jsme v pozici strážných. Riziko nelze rozdělovat. Tento rok to dokázal. Byť jsme tam byli jako země partnerská a vůdčí roli hrály USA, Řecko a Německo, tak největší ztráty jsme měli bohužel my.
Jak by taková mise mohla vypadat a kterého státu by se týkala?
To je teď předčasné říkat. Mise máme jasně stanovené do roku 2020. Působíme ve čtrnácti zemích. Musíme se dohodnout v NATO, kde je potřeba naše přítomnost. Ale naznačím teoretický příklad. V Mali dnes zajišťujeme ostrahu výcvikové základny Koulikoro pod španělským velením. V budoucnu by se tato role mohla vyměnit.
Pokud bychom měli vůdčí roli v některé z misí, vedlo by to k navýšení počtu vojáků v cizině?
Byl by to i předpoklad. Dneska máme schválený mandát pro určitý počet vojáků (v zahraničí nyní působí cca 880 českých vojáků). Misí může být do budoucna polovina, ale může v nich být více vojáků. A to je otázka pro jednání na alianční úrovni.
Před pár dny jste třeba zdvojnásobili počet vojáků v Mali...
Mali je velmi významná mise.
Není nějaký požadavek od velení NATO nebo EU, aby se Česko přidalo k nějaké nové misi?
Ne. Tohle obnáší dlouhé plánování. To zahrnuje politická jednání a dlouhodobé přípravy.
Vůdčí role znamená také nasazení v boji. Myslíte, že je na to naše společnost připravená, že naši vojáci budou opravdu bojovat?
Měla by proběhnout široká diskuse, a proto je nutný i ten dlouhodobý schvalovací proces. I názor poslanců by byl odrazem toho, jestli je na to veřejnost připravená.
Jde nám o to, jestli v Česku necítíte posun ve vnímání armády?
Cítím, že vojáci mají stále větší podporu obyvatel. Občané si armády váží a jsou vděčni za to, co odvádí v zahraničí. Když odhlédnu od těch nešťastných událostí letos.
Veřejnost se ale také ptá, proč naši vojáci umírají v zahraničí víc než dříve. Je to náhoda?
Afghánistán je nebezpečný. Padnout mohli vojáci jiné země. Naši dělali standardní práci a bohužel došlo k útokům. V minulosti se to třeba víc stávalo Francouzům.
Rozlišují radikálové mezi národnostmi vojáků? Pokud budou Češi velet, nebudou vyhledávaným terčem jako Američané?
Já si myslím, že tam nedochází k takovému rozlišení a to riziko je plošné. Ale záleží na počtu vojáků, kolik jich tam konkrétní stát má.
Náš kolega komentátor Milan Vodička nedávno napsal, že válku v Afghánistánu nemůžeme vyhrát, ale nemůžeme také přestat hrát... Je to tak?
Vládne tam patová situace. Bylo před parlamentními volbami, teď je před prezidentskými.
Řešení problému vojenským způsobem se nepodařilo. Uvidíme, zda se to podaří odblokovat a někam posunout po volbách. Musíme tlačit na vyjednávání.
Přejděme do Česka. Jak jste daleko s největší zakázkou v historii – nákupem 210 bojových vozidel za více než 50 miliard?
Je to jedna z nejlépe připravených zakázek. V říjnu kolegium odsouhlasilo, že oslovíme čtyři dodavatele – ze Španělska, ze Švédska a dva z Německa. Parametry jejich vozidel nejvíce odpovídají požadavkům armády ČR (v pondělí zakázku Metnar předložil vládě – pozn. red.).
Kdy armáda obrněnce dostane?
V půlce roku 2019 chceme dodavatele vybrat a uzavřít smlouvu.
Letos jste dohodli nákup nové techniky za 14 miliard korun. Můžete shrnout, o co jde?
Byla v tom balistická ochrana, spojovací technika, radiostanice, munice, speciální chemická vozidla, protiraketové systémy a další.
Byly tu dvě zakázky, kvůli nimž se o obranu zajímala policie. Helikoptéry a radary. Jak je daleko vyšetřování? Jsou jediné?
Nevím, jestli je prověřována nějaká další zakázka. Šetření policie je samostatný legitimní proces.
Jde tedy jen o tyto dvě zakázky?
Ano, tam byl podán podnět kvůli pochybnostem.
Ty zakázky stojí?
Zakázky nestojí. My si nemůžeme dovolit, aby stály. To má totiž úzkou vazbu na obranyschopnost republiky. Předchozí technika, kterou chceme nahradit, je už na hranici životnosti. Děláme vše pro to, abychom vady odstranili a průhledným způsobem vybrali dodavatele. Jste také zastáncem branné výchovy jako vaše předchůdkyně? Ať už to nazveme brannou výchovou nebo třeba výchovou občanů k obraně státu, tak je na místě. Před pár dny se střílelo ve Francii a jedna má známá mi vyprávěla, že její dcera přišla a ptala se: Co mám dělat, kdyby se na Staroměstském náměstí střílelo? Už děti by měly vědět, že si musí lehnout na zem, že musí hledat pevnou překážku ve směru od místa, kde slyšely výbuch nebo výstřel. Vy osobně víte, co byste měli udělat?
Utéct.
To je špatně.
Byť jsme tam byli jako země partnerská a vůdčí roli hrály USA, Řecko a Německo, tak největší ztráty jsme měli bohužel my.
To nám velí pud sebezáchovy...
Ale na koho se šílený střelec zaměřuje? Střílí na ty, co nejvíc utíkají. Daří se nám to zavádět na základních školách a chceme to dostat i na střední školy, byť nikoliv jako samostatný předmět, ale součást jiného. Mohou tam být naši specialisté, mohou k výuce využít i vojenských prostorů a ukázek techniky.
Zmínil jste investice, jak se zvyšuje rozpočet na obranu?
Zavázali jsme se, že v roce 2024 dosáhneme dvou procent HDP. K tomu směřujeme a tento závazek dodržíme. Dvacet procent z toho by mělo jít na investice a to také dodržíme. Máme v rozpočtu celkem 66,7 miliardy korun na rok 2019. To je nárůst o 7,8 miliardy oproti roku 2018.