Lékaři budou hledat tři sta tisíc nemocných

Chronická obstrukční plicní nemoc, známá jako CHOPN, patří k nejzákeřnějším.

PRAHA Tři sta tisíc lidí trpí závažnou plicní chorobou a neví o tom.

S léčbou je však potřeba začít co nejdříve, má-li mít nějaké výsledky. Praktičtí lékaři proto začnou po nemocných systematicky pátrat.

Choroba se jmenuje chronická obstrukční plicní nemoc a trpí jí zpravidla kuřáci. Propuknout však může i u úplných nekuřáků. Prvním příznakem bývá, že se člověk začne zadýchávat i při chůzi po rovině.

Ročně na ni zemře tři a půl tisíce pacientů. Ve vyspělých zemích je to čtvrtá nejčastější příčina úmrtí. Je nevyléčitelná, při včasné diagnóze se však dá zastavit tak, aby se nezhoršovala. (eza)

Kouříte nejméně krabičku cigaret denně už alespoň deset let? Je vám přes čtyřicet? Zadýcháváte se při chůzi po rovině nebo jen do druhého patra? Pokud jste si museli třikrát odpovědět ano, dost možná vás už příští rok osloví praktický lékař. Spadáte totiž do rizikové skupiny pacientů, kteří jsou ohroženi chronickou obstrukční plicní nemocí. Jen o tom zatím nevíte. CHOPN, jak se nemoci zkráceně říká, není banální tak jako zmíněná tři kritéria. Tři sta tisíc lidí už se totiž s nemocí léčí a podle odhadů lékařů dalších asi tři sta tisíc Čechů netuší, že jí trpí. Ročně na ni zemře tři a půl tisíce pacientů. „Ve světovém žebříčku úmrtnosti je podle Světové zdravotnické organizace v bohatých zemích CHOPN na čtvrtém místě. U nás je z hlediska plicních nemocí druhou nejčastější příčinou úmrtí,“říká přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové Vladimír Koblížek.

Hledání nemocných

Plicní lékaři teď společně s těmi praktickými a Ústavem zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) zahájili projekt, jehož ambicí je najít a léčit tisíce zatím neznámých nemocných. Dvouletý projekt, který navazuje na ministerskou Národní strategii zdraví 2020, má v plánu vyšetřit plíce až sedmi tisíc lidí. Náklady ve výši 22 milionů budou hrazeny z evropských fondů. „Výsledkem má být i jasná informace, kolik by stálo, pokud by se screening zavedl celoplošně, jaká bude návratnost a počet zachycení onemocnění,“vysvětluje Karel Hejduk z Národního screeningového centra ÚZIS.

To neznamená, že v budoucnu budou vyšetřeni všichni silní kuřáci nad čtyřicet let. Hledají se skupiny v populaci lidí, u kterých to má smysl. „Možná zjistíme, že u lidí, kteří bydlí na venkově a hodně kouří, to tolik nevadí, ale když bydlí ve městě, je to problém,“vysvětluje Koblížek.

První „hledání“možných pacientů s CHOPN začíná už teď po Novém roce. Do projektu je zapojeno přes 140 praktických lékařů a 30 jejich kolegů z plicních ambulancí. „Praktik bude článek číslo jedna. On vytipuje rizikové pacienty, a pokud ti splní kritéria, praktik je odešle do plicní ambulance. Může se to vztahovat i na lidi, kteří jsou starší 40 let a už přestali kouřit,“vysvětluje za Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP lékař Norbert Král. Bude-li se chtít nechat vyšetřit

i ten, jehož praktický lékař v projektu není, a zároveň splňuje ona tři základní kritéria, může se k pneumologovi (specialista na plicní choroby) objednat i sám. Seznam zapojených lékařů zveřejní ÚZIS a Česká pneumologická a ftizeologická společnost na webu nejspíš v únoru.

Fakt, že nemocných CHOPN přibývá, potvrzuje plošné šetření, které se uskutečnilo loni na konci listopadu ve třinácti krajích. Vyšetřit se nechalo skoro patnáct stovek zájemců, u 22 procent lékaři zjistili podezření na tuto chorobu. Předloni to bylo přitom jen dvanáct procent. „Pokud se lidé nezačnou včas léčit a nepřestanou okamžitě kouřit, končí desítky z nich ročně s výrazným zhoršením příznaků na akutním příjmu českých nemocnic. Záchranky je přivážejí ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“říká předsedkyně České pneumologické a ftizeologické společnost ČLS JEP a přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK Martina Vašáková.

Kromě včasného odhalení nemoci by se případným budoucím plošným screeningem vybrané skupiny lidí měly i ušetřit peníze. Dosavadní čísla ukazují, že průměrný stabilní pacient s CHOPN stojí asi padesát tisíc korun ročně, ale komplikované případy až mnohonásobně víc. „Pacient, který má opakované vzplanutí nemoci a musí na JIP na ventilátor nebo na přístroj, aby mu pomáhal s dýcháním, může stát jeden až dva miliony ročně. Těch je u nás téměř 20 procent,“odhaduje Koblížek.

Zaměřeno na ženy

Připravuje se však ještě druhá část projektů. ÚZIS takto postupně jako CHOPN ověří celkem deset dalších onemocnění v rámci existujících preventivních programů, zaměřených třeba na karcinom děložního hrdla. Vyšetření, kdy se ženám odebere vzorek buněk ze stěru děložního hrdla, už teď gynekologové jednou ročně provádějí. Jenže spousta starších žen po menopauze přestává časem ke gynekologovi chodit a je velmi těžké je k prevenci přesvědčit. Přičemž data potvrzují, že nárůst počtu onemocnění strmě stoupá po 45. roku věku.

„Právě těmto ženám starším 50 let v pilotním projektu zašleme samovyšetřovací sady na HPV. Udělají si vyšetření doma a poté ho pošlou do laboratoře,“vysvětluje Hejduk. Spolu se zdravotními pojišťovnami a Nadací pro výzkum rakoviny ÚZIS vytipuje deset tisíc takových žen, vše by mělo podle plánu začít na jaře.

Konkrétně tomuto projektu příliš nevěří předseda České gynekologické a porodnické společnosti ČLS JEP Vladimír Dvořák. Domnívá se, že ženy, které na prevenci nechodí, nebudou mít ani motivaci si test na poště vyzvednout. „Nemyslím si, že skupina žen, která nereaguje na adresné zvaní, bude ochotná si test zavést a poslat do laboratoře. A už vůbec si nejsem jist, že tato skupina bude vědět, co potom má dělat, až se dozví, že test je pozitivní,“říká Dvořák. „Zkusit se ale může všechno,“podotýká.