Rok plný politiky
Co přinese letošek? Nové tváře ve vedení stran, ministerské rošády i volby
Konají se zdánlivě nezajímavé volby do Evropského parlamentu a Andrej Babiš s Janem Hamáčkem nejspíš jasně obhájí pozice předsedů svých stran. Přesto bude rok 2019 bohatý na významné politické události. Ten nejpádnější důkaz podal hned 1. ledna zmíněný premiér Babiš, když v České televizi mluvil o tom, že ministr dopravy Dan Ťok je „příliš měkký“a že nelze vyloučit rekonstrukci vlády.
Ťok měl namále několikrát, Babiš s ním ostatně nepočítal už před volbami v roce 2017. Jednou ho zachránilo to, že na poslední chvíli dopracoval dlouho očekávanou novelu zákona o liniových stavbách, která má urychlit budování dálnic, jindy zase personální změny v dopravě, kdy Ťok třeba systematicky odstřihával od vlivu spojence dvojky hnutí ANO Jaroslava Faltýnka.
Ale personální změny jsou u konce a výstavba dálnic stále vázne, Ťok navíc Babiše naštval svými vystoupeními k zácpám na dálnici D1. A když se k tomu přidá, že v ANO už možnou náhradu mají – pozici dopravního experta hnutí se snaží budovat poslanec Martin Kolovratník – může změna přijít brzy.
Dost možná i před volebním sněmem hnutí ANO, který se koná v sobotu 16. února a odstartuje tak sérii akcí, na nichž si postupně hned pět stran zvolí svoje nové vedení.
Faltýnek má protivníky
O pozici šéfa se v ANO nemá smysl bavit, Babiše nejspíš opět nikdo ani symbolicky nevyzve. Místo dvojky však může ukázat na měnící se poměry sil v hnutí. Faltýnek kromě zmíněné dopravy ztrácí vliv i v samotném ANO, svoje aktivity osekal na řízení poslaneckého klubu a sněmovního zemědělského výboru. Kuloární zvěsti o napětí mezi Babišem a Faltýnkem oba muži odmítají s tím, že jde o nesmysly, nicméně už z dosavadních nominací je zřejmé, že by část hnutí radši v pozici dvojky viděla brněnského exprimátora Petra Vokřála.
Dva týdny po sněmu ANO, 1. a 2. března, si nové vedení zvolí také ČSSD. Předseda Jan Hamáček zatím nemá vyzyvatele. „Spekuluje se o Jiřím Zimolovi, ale myslím, že kdyby do toho šel, byl by to předem prohraný souboj. I proto asi bude na volbu předsedy Jan Hamáček jediným kandidátem,“uvažuje šéf poslanců ČSSD Jan Chvojka.
Straníkům se do souboje s Hamáčkem nechce, protože je zatím brzy hodnotit, nakolik se straně vyplatilo či ne její vládní angažmá, s kterým Hamáček spojil funkci. Navíc při současných preferencích ČSSD není o pozici „toho prvního na ráně“příliš zájem. Souboj ale nejspíš, stejně jako v ANO, nastane o uvolněný post dvojky, který právě Zimola na konci loňského roku opustil.
Posílit by mohli dosavadní místopředseda Roman Onderka nebo výrazná ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová, která zatím stojí mimo nejužší vedení ČSSD.
Mnohem větší personální rošády však čekají o víkendu 29. a 30. března lidovce. Předseda Pavel Bělobrádek oznámil, že po osmi letech nebude obhajovat post. A do souboje o uvolněné místo už se přihlásili tři zájemci: exministr zemědělství a dosavadní dvojka strany Marian Jurečka, šéf poslanců Jan Bartošek a poslanec Marek Výborný. Do toho straníky napíná, zda bude kandidovat, hejtman a senátor Jiří Čunek.
Ale nejde jen o změnu lídra. Bartošek a Výborný totiž už vystoupili s názory, že by pod jejich případným vedením strana mohla pomýšlet na vytvoření bloku s ODS. „Buď musíme být schopni se prezentovat tak, abychom se dostali na osm až deset procent, nebo je zodpovědné hledat nějaké řešení napravo od středu,“řekl už dříve MF DNES Výborný, syn bývalého ústavního soudce a ministra Miloslava Výborného. V sobotu 13. dubna na celostátním sněmu zvolí svého nového předsedu i Starostové a nezávislí. Za favorita je považována současná dvojka hnutí, kolínský starosta Vít Rakušan. „Ale nepodceňoval bych ani Jana Farského nebo některé další,“říká odcházející předseda STAN Petr Gazdík.
Bruselské sňatky z rozumu
Starostové pak mohou hrát výraznou úlohu ve volbách do Evropského parlamentu, které se v Česku konají 24. a 25. května. Před pěti lety skončili v těchto volbách v koalici s TOP 09 těsně druzí za hnutím ANO. A teď chtějí koalici oprášit. Ale zatímco dřív měla pozici jasné jedničky v tomto paktu TOP 09, teď je situace vyrovnaná. „Dohodnout bychom se chtěli do konce ledna,“říká předseda TOP 09 Jiří Pospíšil. Samotná dohoda je podle něj důležitější, než kdo bude lídrem kandidátky, zda on, Stanislav Polčák ze STAN, nebo někdo třetí. Na volbách si totiž strany chtějí otestovat, zda mohou spolu v příštích letech kandidovat i do krajských a parlamentních voleb. Hlavně v krajských volbách jde pro TOP 09 o existenční otázku, výraznějších výsledků totiž ze silných krajů dosahuje jen v Praze, ale té se krajské volby netýkají.
V kuloárech se mluví o tom, že pokud by spolupráce zkrachovala, mohl by to pro TOP 09 znamenat i úplný konec. „Zánik značky TOP 09 bych považoval za chybu, stále nás volí kolem pěti procent voličů, kteří by se rozprchli. Ale samozřejmě je třeba hledat nějakou formu spolupráce,“říká Pospíšil, pro kterého půjde o zásadní volby.
Také TOP 09 si totiž na podzim zvolí nové vedení. A od Pospíšilových spolustraníků zaznívá, že pokud chce pro další spolupráci se STAN získat silné páky, potřeboval by teď obhájit všechny čtyři europoslance.
Minimálně obhájit současné čtyři europoslance chce také hnutí ANO – a i v jeho případě půjde o těžkou úlohu. S hnutím se totiž rozešla jeho někdejší jednička eurovoleb Pavel Telička i dvojka Petr Ježek. Pozici lídryně teď tak nejspíš získá europoslankyně Dita Charanzová a záda jí bude krýt její kolegyně z Bruselu
Zánik značky TOP 09 bych považoval za chybu, stále nás volí kolem pěti procent voličů...
Martina Dlabajová. Další pozice už jsou však velkým otazníkem.
To sociální demokraté tuší, že obhájit čtyři europoslance se jim nejspíš nepodaří, úspěch by podle nich byli dva. Naopak Piráti, kterým před pěti lety postup do Evropského parlamentu těsně unikl, očekávají letos slovy první místopředsedkyně Olgy Richterové „skvělý výsledek“.
Současnou dvojici poslanců v Bruselu chce rozhodně rozšířit ODS, proti tomu komunisté po úmrtí Miloslava Ransdorfa a propadu preferencí mluví o tom, že obhajoba tří europoslanců by byla utopie.
Ještě víc než volby však život v Česku změní poslanci. Letos jim totiž přijde k posouzení hned několik návrhů, které budí velké emoce. Jen namátkou: obědy ve školách zdarma, legalizace marihuany nebo manželství homosexuálů, přímá volba starostů či zákon o celostátním referendu.