Už chtěl končit, žena ho však přemluvila. Teď zase září
Neporazil jediného soupeře, skončil devětačtyřicátý, na samém chvostu výsledkové listiny. Zabalím to, to nemá cenu, honilo se skokanu Romanu Koudelkovi hlavou v norském Lillehammeru. Prožíval chmury, štvalo ho, že ta dřina nepřinesla za celou sezonu žádný výsledek. Po březnové derniéře Světového poháru chtěl loni ještě před třicítkou ukončit kariéru.
Když teď na Nový rok dolétl v Ga-Pa při Turné čtyř můstků pro čtvrté místo, byl tuze rád, že dal na svou manželku. Právě paní Andrea ho přesvědčila, aby ještě neodnášel lyže na půdu. „A bylo to správné rozhodnutí, už teď je tato sezona tisíckrát lepší než ta minulá,“pochvaluje si Koudelka.
Novoroční čtvrtá příčka je jen pečetí na zprávě o tom, že se vrátil mezi skokanskou špičku. Vždyť z posledních čtyř startů skončil nejhůře jedenáctý. „Ale zůstávám nohama na zemi,“říká. Chce přidat další kvalitní umístění a získat klid pro svou duši. „Zatím těch dobrých výsledků nebylo tolik, pořád skáče v lehkém napětí. Vždyť sezonu začal 25. místem a museli jsme utíkat hrobníkovi z lopaty,“vysvětluje reprezentační kouč David Jiroutek.
Koudelka zatím obnovuje víru sama v sebe. Pomohla mu navrátilcem Jiroutkem vytvořená pohoda v českém týmu, konečně se může spolehnout na vybavení – má špičkové helmy a kombinézy, srovnatelné s borci ze skokanských velmocí. „Neměnil se reglement ohledně kombinéz, takže i země jako my najednou dohnaly špičku. Teď je to hlavně o lidech a trochu o štěstí,“vysvětluje Jiroutek.
Právě v takových podmínkách může Koudelka vyčnívat a prodat svůj talent. „Obdobná situace byla před sedmi lety. Ani tehdy se pravidla dlouho neměnila a Roman byl v Turné pátý,“vzpomíná kouč.
Za minulostí se dá ohlédnout i jinak – Koudelka si v Ga-Pa dvěma výbornými skoky vyrovnal osobní maximum z Turné čtyř můstků, čtvrté místo bral shodou okolností na stejném místě před jedenácti lety. Žádný Čech mezitím nezaskákal na populárním seriálu lépe.
„Tehdy jsem byl mladý a naivní,“vybavuje si Koudelka své osmnáctileté já. „Myslel jsem si, že když budu makat, úspěch přijde vždycky. Nedocházelo mi, že musím být v pohodě i psychicky.“Vítěz pěti závodů Světového poháru srovnává i úroveň tehdejších skoků na lyžích se současností. „Náš sport šel hodně dopředu, rozdíl je obrovský. Tehdejší skoky by mi dnes nejspíš nestačily ani na postup z kvalifikace.“
Jedna ho čeká dnes v Innsbrucku, v Rakousku vstupuje Turné do druhé poloviny. Zatím je Koudelka pátý. „Na celkové pořadí se nedívám. Jsem rád, že si skoky zase užívám a že se mi daří.“Mluví nadšeně, byť je v jeho hlasu cítit pokora.
Dobře si pamatuje na loňské jaro a chmury, které zažíval nejen po posledním závodě v Lillehammeru. „Byl jsem bezradný, nevěděl jsem, co dál,“přiznává. „Bylo to moje nejtěžší období. Kdybych si uvědomoval, že to flákám, snadno bych našel další motivaci. Já přitom té sezoně obětoval maximum.“
Motivaci mu dodala až manželka. A Koudelka je jí za to nyní vděčný.