Smrt nepozorných

Na českých silnicích loni zahynulo 565 lidí, o 63 více než o rok dříve. Víme proč, domnívají se policisté.

Polovinu smrtelných dopravních nehod v loňském roce měly na svědomí tři nejčastější příčiny.

Nevěnování se řízení. Nepřizpůsobení rychlosti stavu silnice.

Vjetí do protisměru. Typickým řidičem, který si koleduje o tragédii, je tak telefonující šofér jedoucí rychle po serpentinách na sněhu, kterého čeká pravotočivá zatáčka. Z ní může vyletět do protisměru. Takový řidič ani nemusí porušit žádný limit povolené rychlosti.

Ředitel dopravní policie Tomáš Lerch včera zpřesnil dosud neoficiální černou statistiku dopravních nehod za rok 2018 a rozebral příčiny.

„Nepozorný řidič je fenoménem dnešní doby,“míní Lerch.

Celkem se loni událo 104 764 nehod. Zemřelo 565 lidí, o 63 víc než předloni. „Zaznamenali jsme výrazné zhoršení u těch nejhorších následků,“ prohlásil včera Lerch. Přestože číslo udávající počet mrtvých je pořád třetí nejnižší od roku 1961, tisková konference se rozhodně nenesla v optimistickém duchu.

Nárůst je patrný skoro ve všech kategoriích. Přibylo mrtvých motorkářů o 26. Celkem jich zahynulo na silnicích 88.

Přibylo mrtvých chodců o 12, hlavně ve tmě. Celkem jich bylo 113.

Snad jenom cyklisté mohou být rádi. To je asi nejvýznamnější skupina, kde došlo k poklesu.

Na nepozorné řidiče, kteří jsou fenoménem dnešní doby, si Lerchova dopravní policie pořídila 240 výkonných dalekohledů s kamerovým záznamem. Odhalí a nahrají šoféry s mobilem v ruce, ale nejen je. „Řidiči kamionů jsou schopni při jízdě obědvat nebo sledovat film,“připomenul Lerch.

Víc se jezdí, víc se bourá

Zhoršující se situace na silnicích má samozřejmě i jiné důvody než nepozornost.

Na prvním místě Lerch jmenoval velmi teplé počasí, které může způsobit únavu za volantem. Dokonce jmenoval konkrétní nehodu z 16. července na Olomoucku, kdy řidič felicie nedal při odbočování doleva přednost protijedoucímu náklaďáku a zabil sebe i tři spolujezdce. Na jeho chybě se nejspíš podepsala únava v horku.

Jízda na motorce se pak stává v Česku čím dál oblíbenějším hobby. Češi si zaregistrovali 1,1 milionu motocyklů, což je desetkrát víc než na Slovensku, kde motorkářství ještě není takovou módou. Motorkář patří na silnici k nejzranitelnějším, a není proto divu, že se to odráží i ve statistikách nehod.

Letošní statistiku poznamenalo ještě jedno alarmující a svým způsobem i dost neuvěřitelné číslo.

Bezpečnostní pás byl vynalezen na samém počátku automobilismu a nikdo nikdy nezpochybnil jeho přínos. Přesto 28 procent řidičů a 21 procent spolujezdců, kteří loni zemřeli při nehodách, jelo nepřipoutáno. Jízda bez pásů je přestupkem za tři body.

Další trend se týká věku. Plnou čtvrtinu smrtelných nehod zavinili mladí a začínající řidiči s praxí do pěti let. V příštích měsících či letech se tak nejspíše objeví návrh, jak je omezit. Pravděpodobný je jakýsi „řidičák na zkoušku“. V praxi to znamená, že bodový systém bude v jejich případě přísnější. Tito méně zkušení řidiči se nevybodují po zisku 12 bodů, ale už po šesti, jak to navrhuje ministerstvo dopravy.

Alkohol zabil loni 62 lidí. Kromě úplných opilců se na těchto nehodách podíleli v sedmi případech i řidiči, kteří nadýchali jen relativně malé množství alkoholu – do půl promile. Pro šéfa dopravky Lercha je to pádný argument, aby nulová tolerance na alkohol v Česku zůstala.

Kampaň Nepozornost zabíjí

Aktuální bilance dopravních nehod je samozřejmě výzvou nejen pro policii, ale i pro organizaci BESIP, která má na starosti prevenci.

V BESIP budou proto letos pokračovat v kampani Nepozornost zabíjí. „Tato preventivní aktivita bude zahrnovat jak spot, tak terénní část, kde si lidé budou moci vyzkoušet na cvičné ploše, jak nebezpečné je používat telefon v autě,“slibuje šéf BESIP Tomáš Neřold.

Reportér MF DNES si něco podobného s BESIP v minulosti už vyzkoušel. Test vypadal tak, že řidič za volantem miniauta Smart měl za úkol projet mezi kuželi, přičemž jednou rukou držel volant a druhou psal SMS. Nebylo divu, že dost kuželů popadalo.

Kromě řidičů bude kampaň BESIP apelovat i na chodce, aby nebyli příliš zaujatí svým mobilem a nevkročili do vozovky do dráhy auta.

Když už je řeč o chodcích, v roce 2016 jim zákon v noci mimo obec přikázal nosit povinně reflexní prvek. Odborníci na bezpečnost silničního provozu se dlouho dohadovali, jak má být reflexní proužek velký, kde ho má člověk nosit a jestli není lepší baterka.

Cynicky řečeno, je to jedno. Z 53 chodců, kteří zemřeli loni za snížené viditelnosti, neměl „svítící“proužek nikdo. Policie nikdy samostatně nezveřejňovala údaj, kolik lidí dostalo pokutu za to, že reflexní prvek postrádali, ale moc jich asi nebylo. Zvyk nosit proužek se zatím příliš neujal. V roce 2017 celkem zemřelo na vozovkách 101 chodců , loňské číslo 113 je vyšší.

Kromě počasí ovlivňují počet nehod i další veličiny, které nikomu nelze klást za vinu.

Především přibývá aut a podle Lercha vzrostl provoz na dálnicích o 12 procent za posledních šest let.

Policie je v analýze nehod nesmírně pečlivá a sleduje podíl nehod na jednotlivých druzích silnic i v jednotlivých měsících roku.

Nejméně lidí zemřelo loni na polních a lesních cestách (jen dva), což asi nepřekvapí.

Na druhé straně i dálnice platí za bezpečné a zemřelo na nich loni jen 33 lidí. Ovšem silnice 1. třídy si vybraly daň v podobě 214 zemřelých. Svádějí k rychlé jízdě – někdy i nad limitem – ale řidiči v obou směrech tam nejsou odděleni.

Z měsíců v roce si nejvíce obětí připsaly srpen a září, kdy je teplo a hustý provoz.

Ministr dopravy Dan Ťok bude bezprostředně reagovat na situaci na silnicích změnami v bodovém systému. Zvýší se sankce za telefonování za jízdy, které bude za čtyři body (dnes za tři) a bloková pokuta se zvedne na 2 500 korun (dnes tisícovka). Přibude zároveň nový přestupek „nedodržení předepsané vzdálenosti“za čtyři body.