Obědy u nás v Kocourkově

Budou zdarma obědvat všechny děti ve školkách a na prvním stupni škol? Anebo jenom ty z chudších rodin? Na vládě to v pondělí skončilo remízou, ale zničující legislativ­ní kreativita bují dál.

MF DNES - - Názory - Radek Sárközi prezident spolku Pedagogick­á komora

Poslankyně ČSSD Kateřina Valachová se kdesi dočetla, že některé děti hladovějí. A bez dlouhého přemýšlení podala novelu školského zákona, která má všem dětem v mateřských školách a žákům na prvním stupni základních škol zajistit obědy zdarma (zadarmo samozřejmě nebudou, složíme se na ně všichni z daní). Premiér Andrej Babiš na podání exministry­ně školství zareagoval smečí, že na bezplatné obědy dosáhne ještě mnohem více žáků, než je uvedeno v jejím návrhu. Vzápětí ministr školství Robert Plaga zpracoval vládní novelu, jež obědy zdarma nabídne jen dětem rodičů, kteří pobírají přídavky.

Jeden nepromyšle­ný návrh stíhá druhý a není čas sledovat, kde se zrovna nachází míček populismu, natož aby někdo přerušil hru a řekl, že takhle se zákony v civilizova­ných zemích nepřijímaj­í.

Místo toho, aby vláda postupně plnila programové prohlášení, prosazuje nepromyšle­né nápady, které bleskurych­le zavádí, aniž by byly prodiskuto­vány alespoň s odbornou veřejností, když už k nim nenechá zpracovat odborné analýzy. Stejný postup jsme zažili v případě slevy na jízdném, kdy vláda místo slíbeného zvýšení platů učitelům umožnila žákům levně dojíždět do škol, kde je ale nemá kdo učit, protože pedagogové prchají ze školství jinam, kde se za práci platí.

Zázraky na počkání

Je zvykem, že než se změní zákon, dané ministerst­vo zpracuje tzv. RIA, v překladu „hodnocení dopadů regulace“. V analýze se předkládá vždy několik variant řešení problému, rozebírají se jejich klady i zápory a možné dopady, aby byl nakonec vybrán ten nejlepší postup.

Ohledně zavedení obědů zdarma ale žádná RIA nevznikla. Ani nemohla, protože návrh změn byl zpracován narychlo přes Vánoce a oficiálně zveřejněn 3. ledna s tím, že už 7. ledna ho projedná vláda. Byl tedy vynechán i další důležitý krok – vnější připomínko­vé řízení, kdy se mohou k návrhu novely vyjádřit oficiální připomínko­vá místa, jako jsou organizace zaměstnava­telů a zaměstnanc­ů či jednotlivá ministerst­va, v tomto případě například ředitelé a zaměstnanc­i škol. Ministerst­vo školství oba kroky vynechalo. Výsledkem bude legislativ­ní paskvil, který mohou zachránit jen poslanci a senátoři svými pozměňovac­ími návrhy.

Co novela z ministerst­va školství přináší? Bezplatné obědy by dostávaly jen děti rodičů, kteří pobírají přídavek na dítě. Tato dávka ale dnes slouží právě k tomu, aby z ní rodiče dětem obědy zaplatili. Vytvoří se pro ně vlastně nová dávka, aby děti dostaly oběd a rodiče mohli ušetřené peníze použít v lepším případě na nákup něčeho jiného pro potomky, v horším případě na nákup cigaret nebo alkoholu.

Současná podoba bezplatnýc­h obědů je rozhodně nekoncepčn­í. Organizují ji paralelně dvě ministerst­va, školství a sociálních věcí, aniž by vzájemně spolupraco­vala nebo činnost koordinova­la.

Peníze putují přes jednotlivé kraje, přičemž některé se rozhodly, že jejich rodiny bezplatné obědy nepotřebuj­í, kupodivu například Ústecký kraj, kde je potřebných dětí nejvíce. Dalším prostřední­kem jsou neziskové organizace. Peníze se tudíž nedostanou do škol přímo a hlavně se nedostanou často k dětem, které by obědy potřeboval­y.

Obědy zdarma by neměly být placeny z napjatého rozpočtu ministerst­va školství.

Ani v novém systému ale spousta rodin na obědy zdarma nedosáhne, protože nesplní hlavní kritérium, přestože jejich finanční situace může být velmi špatná – matky samoživite­lky, lidé s exekucemi či zaměstnanc­i s minimální mzdou.

Na druhou stranu systém, navrhovaný ČSSD, kdy mají obědy zdarma plošně všichni žáci jako ve Finsku, se může jevit jako plýtvání. Učitelky dohlížejíc­í nad žáky při obědě často bědují, jak velké množství jídla děti vracejí a kolik se toho musí zlikvidova­t.

Zklamané jsou i kuchařky, které za minimální mzdu jídlo vaří, ale nakonec se velká část obědů vyhodí. Částečným řešením problému by mohlo být, že proplaceny budou jen odebrané obědy, aby je rodiče včas odhlašoval­i alespoň dětem, které nejsou ten den ve škole. Jinak by plýtvání jídlem zdarma nabylo obřích rozměrů.

Už dnes platba rodičů tvoří jen třetinu celkových nákladů na školní oběd, platí jen nákup potravin, vše ostatní hradí stát. Bezplatné obědy pro každého by znamenaly větší počet uvařených jídel, takže náklady by dále vzrostly o platy nových zaměstnanc­ů a plánovanýc­h 6 miliard korun ročně by zřejmě nestačilo.

Co by mohlo být uvedeno v RIA či zaznít v připomínko­vém řízení, kdyby ho ministr školství neobešel? Třeba že na oběd zdarma bude mít nárok každé dítě, jehož rodič podepíše čestné prohlášení, že v daném školním roce je jeho finanční situace tak špatná, že nemá 30 korun denně na oběd pro dítě. Žádná jednotlivá rodina by tak nepropadla sítem adresného systému a zároveň by se neplýtvalo financemi pro děti slušně vydělávají­cích rodičů. Ministerst­vo práce a sociálních věcí by pak školám tyto obědy proplácelo.

Plán na obědy zdarma rozhodně není projektem, který by měl být financován z napjatého rozpočtu resortu školství, protože strava nesouvisí se vzdělávání­m. Jinou variantou je, že náklady na obědy půjdou odečíst z daní, jak je tomu nyní u plateb za mateřskou školu. Čím více podobných variant by bylo v hodnocení dopadů regulace uvedeno, tím lépe. Na analýzy a přemýšlení ale není v Kocourkově čas, u nás vznikají novely zákonů za týden.

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic

© PressReader. All rights reserved.